Černobyl udeřil na diváky nebývalou silou. Příběh o katastrofě s jaderným materiálem připomíná, že s touhle látkou není žádná legrace. Zato je to skvělý kompoziční prvek pro spoustu filmů, ať už jde o následky atomové války, nebo práci s radioaktivní látkou pro vědecké účely.
11. 6. 2019 0:00 | Tipy na film © TMDBV tomto bodu můžeme jmenovat jak úplně první japonskou klasiku s podtitulem Probuzená zkáza, tak Emmerichův bizarní remake či Evansovu pecku z roku 2014. Godzilla začal v původním filmu jako hodně obludná personifikace válečných hrůz, když výbuch atomové bomby probudí titulní příšeru, jež začne terorizovat Tokio. Na rozdíl od pozdějších inkarnací to ale dělá zcela bezdůvodně. Není zmatenou příšerou, nebo heroickou nadbytostí, nýbrž čistým zlem, jehož cílem je pouze destrukce. Během let získal obří ještěr v podstatě hrdinský status (někdy), a v roce 1998 se vrátil v podivné variaci na Jurský park, kde nejen změnil pohlaví, ale stal se pouhým instinktivně jednajícím zvířetem. Současná verze z roku 2014 je bezmála božskou bytostí, jež v prvním filmu potírá zlá monstra probuzená jadernou energií. Z alegorie války se stal ochrannou silou proti alegoriím války.
64 %Radioaktivní materiál hraje významnou roli i v této kultovní komedii o cestování časem, a sice jako palivo do DeLoreanu, jenž hlavního hrdinu odveze do padesátých let. Samotný materiál není pro děj nijak důležitý z hlediska svého účinku, nýbrž jako kompoziční prvek, který zásadně ovlivní chod zápletky. Šílený profesor Emmett Brown (Christopher Lloyd) totiž kýžený materiál ukradl teroristické organizaci, která si to nenechá líbit, a hlavní hrdina ( Michael J. Fox) tak musí v minulosti vyhledat profesorovu mladší verzi, která teprve vynalezne možnost cestování časem, a nějak mu zároveň šetrně vysvětlit, že osmdesátá léta pro něho nebudou jednoduchá. Byť je plutonium důležité pro zápletku, není evidentně nijak důležité pro fungování fikčního světa, protože pohon stroje času jde zřejmě jednoduše a účinně přestavět na pohon na odpadky.
85 %Slavná adaptace anti-superhrdinského komiksu ztvárňuje další formu nervozity z jaderného zbrojení. Tentokrát ve formě Doctora Manhattana, kdysi obyčejného vědce, jenž se během nehody v laboratoři rozložil na atomy a zase se složil zpět, tentokrát jako všemocná bytost schopná vidět nejmenší možné částice, manipulovat jimi, a vnímat všechny časové linie svého života současně. Sám Manhattan v komiksu pendluje mezi silami dobra a naprostého nezájmu, i tak budí v občanech i v divácích hrůzu. Působí totiž jako poslední hranice před proměnou studené války v jaderný holocaust. Jedno z klíčových témat Watchmen byl strach ze svěření příliš velké moci do rukou jedné osoby, protože jednání jednotlivých osob je nepředvídatelné a manipulovatelné. V podstatě tak Manhattan v látce představuje strach z lidí, kteří mají jaderné zbraně v rukou, tj. podobně jako je neochotný superhrdina apatický a odcizený lidem, jsou bezpečnostní a vládní složky nepřístupné, neodhalitelné a až děsivě nepředvídatelné. Heslo "Kdo hlídá hlídače" tak získává mnohem mrazivější rozměr.
76 %Svěřit oproti tomu osud lidstva do rukou strojů také nevypadá jako něco, co by se vyplatilo. Série Terminátor vystihovala strach z dopadů studené války a jaderné hrozby podobným způsobem, tentokrát ale nejsou obávanou autoritou nepředvídatelní jedinci, ale odosobněné počítače. K vyjádření hrůzy z jaderného konfliktu slouží především flashbacky/flashforwardy postav z pustého, tmavého světa, který se změnil ve věčné bojiště. Druhý díl, který je obecně propracovanější a intenzivnější než jednička, přidal k válečným výjevům snové sekvence atomového výbuchu, který umocňuje střídání perspektiv. Zpočátku vidíme dětské hřiště očima jedince, v tomto případě Sáry Connorové. Slunečné odpoledne náhle přeruší atomový hřib v dálce, rázová vlna a vzplanutí všech přítomných postav. Potud scéna ukazuje, jak můžou situaci vnímat jednotliví lidé, které výbuch zasáhne. Náhle se změní perspektiva a vidíme situaci z velkého celku, kdy celé město vybuchuje a hoří. Jedna krátká scéna nám tak ukáže nejen hrůzu z bytí uprostřed jaderného výbuchu, ale i děsivou apokalypsu ve světovém měřítku.
86 %Není příliš filmů, které by jadernou apokalypsu podaly jako komedii. Velmi volná adaptace románu Red Alert ukazuje příčiny jaderné apokalypsy jako výsledek série nešťastných událostí - akce šíleného generála, nevědomost vojenských složek, neochota telefonní spojovatelky, rozmařilost politiků a všeobjímající neschopnost všech ostatních. Závěrečná scéna, kdy po celém světě vybuchují atomové bomby, je navíc podána jako vtipné vyvrcholení absurdně vtipné situace.
84 %Už závěr prvního dílu ukázal, co se stane, když se to s jadernou energií přežene. Druhý díl rozšířil trochu fikční svět a odhalil, že nukleární výbuch sice umožnil opicím vyvinout se do téměř lidského stadia, ale s lidmi udělal něco mnohem horšího. Hrdinou filmu je astronaut Brent, člen záchranné mise, hledající svého kolegu Taylora. Dvojka víceméně kopíruje děj jedničky, s tím rozdílem, že tentokrát ukáže, co leží v Zakázané zóně. A nejsou to jen pozůstatky lidských měst. Část lidstva přežila ve formě ohyzdných mutantů s děsivými telepatickými schopnostmi, kteří uctívají nevybuchlou atomovou bombu. Ta je navíc tak silná, že její výbuch zničí veškerý život na Zemi. Ve světě Planety opic nás tak nečeká jedna, ale hned dvě nukleární katastrofy.
60 %Černobyl není první případ, kdy se katastrofa s radioaktivním materiálem v Sovětském svazu dostala do rukou filmařů. Thriller Kathryn Bigelow režírovala drama podle skutečných událostí z šedesátých let, kdy na širé moře poprvé vyplula první sovětská jaderná ponorka. Zpočátku to vypadá, že nejvíc dá posádce zabrat tvrdý kapitán Vostrikov s tváří Harrisona Forda. Časem se ale začne ukazovat, že konstrukce lodi není zdaleka tak solidní, a sovětští námořníci začnou schytávat velkou dávku radiace. I když většina posádky plavbu přežije, doživotně se potýkají s následky ozáření a někteří z nich umírají i po letech na rakovinu. Sovětská vláda se navíc rozhodne celou záležitost ututlat a členům posádky nakáže o celé záležitosti mlčet.
67 %Pastiš Texaského masakru motorovou pilou a její výborný remake Alexandra Aji sledují jednu obyčejnou americkou rodinku, která se vydala na výlet Kalifornií. Rodinný patriarcha, zemitý policajt Bob, se rozhodne jet zkratkou, tam se ale auto porouchá a rodina zůstane trčet uprostřed pouště. Na místě, kde nyní nedobrovolně táboří, dříve americká vláda prováděla testy jaderných hlavic. To by ještě nebylo to nejhorší, kdyby na tom samém místě nežila hornická komunita, jejíž obyvatelé následkem ozáření zdegenerovali do ohyzdných, animálních kanibalů. Ajova verze nejen skvěle pracuje s napětím a brutalitou, navíc využívá častých hlediskových záběrů, které zážitek zintenzivňují; často vidíme point-of-view na záda postav, ale nikdy si nejsme úplně jistí, kdy na ně vlastník hlediskového záběru zaútočí a jestli to vůbec je opravdu hlediskový záběr. Právě tato hra se snímáním posiluje divákovu paranoiu a strach z neviděného, stejně jako brutalita kanibalských útoků umocňuje divákovu nechuť k násilí a závěrečný souboj s mutanty přináší vítanou diváckou satisfakci. Následky jaderného záření jsou v Horách vykresleny stejně hrůzně, jako střety s kanibaly; zdeformované tváře, mentální zaostalost a působivě odporné masky. Druhý díl, který už nebyl tak dobrý, vzal tenhle prvek ještě dál, a ze zdegenerovaných horníků udělal příšery jako z Resident Evil, které lezou po stropě a disponují nepřirozeně dlouhými jazyky.
64 %Postapokalyptický nářez Johna Hillcoata sice nikdy neuvádí, jaká katastrofa přesně lidstvo postihla, její následky by ale mohly odpovídat jaderné válce. Otec a syn putují mrtvým světem, kde už nežijí zvířata ani nekvetou rostliny. Jejich jedinou potravou jsou zbytky konzerv, které najdou. Jiní přeživší to ale s jídlem vidí trochu jinak, a tak si oba hrdinové musí dát pozor, aby nebyli po cestě snědeni. Kromě odumřelých stromů a všudypřítomného popela dokreslují depresivní atmosféru i na obzoru hořící města, a moře, jež se změnilo na obří kalnou louži. Odrazem stavu světa se pro malého chlapce stává jeho otec (Viggo Mortensen), jenž stejně jako celá planeta začíná strádat jak fyzicky, tak psychicky, a stává se nebezpečným jak pro každého, koho potká, tak i pro vlastního syna.
56 %Nejhorší a nejšílenější díl kdysi slavné supermanské ságy zahrnoval mimo jiné hodně originální práci s radioaktivním materiálem. Padouch Lex Luthor použije sluneční záření, aby ze své DNA a Supermanova vlasu naklonoval Nuclear Mana, padoucha heavymetalového vzezření se zlatými nehty, jejichž škrábnutí způsobí muži z oceli nemoc z ozáření. Jestli tohle není věrohodné ztvárnění účinnosti jaderného materiálu, tak už nevím co!
37 %1. ledna jsme možná všichni očekávali, že seriálovou událostí roku bude Hra o trůny. Nyní je jasné, že zatímco ta spíš nedostála očekáváním, nenápadná pětidílná série HBO Černobyl se přes noc stala fenoménem. Ale i přes hodnocení, jež atakuje historické žebříčky, si 100 % o fous nezaslouží. Proč?
Netflix ohledně české lokalizace šlape do plných a není dne, kdy by se neobjevil seriál či film s českou podporou. Skvělé je to především u novinek, případně pokračování oblíbených sérií, na něž se Netflix soustředí především. Tady tudíž máte 10 seriálů, které začaly novou řadu v češtině.
Až si budete chtít odpočinout od parných letních dnů v přítmí kinosálu, či budete chtít strávit příjemný letní večer se svým partnerem či partnerkou u televize, můžete si vybrat z těchto deseti kandidátů na letní pecky!
Nový snímek o králi monster právě září v kinech a jedná se již o třetí kapitolu nového projektu studií Legendary a Warner Bros. jménem MonsterVerse. V následujícím článku se zaměříme na časovou osu tohoto filmového vesmíru a podíváme se i do budoucna.