Facebook pixel




RECENZE: Vesmír mezi námi (70%)

V naší nové rubrice se chceme blíže věnovat kouskům, které neznáte z kina nebo z televize, protože míří přímo do (online) půjčoven. A jako první titul tu máme ještě čerstvý The Space Between Us, který ze všeho nejvíce připomíná teenagerskou verzi Nebe nad Berlínem. A docela se mu to daří.

Mladý chlapec Gardner se narodil na Marsu, ale kromě několika astronautů z jeho okolí o jeho existenci nikdo neví. Byl by to pro NASA problém, kdyby přiznala, že mezi prvními stálými obyvateli Marsu byla i astronautka, která náhodou otěhotněla. A tak je Gardner odkázán jen na svého kamaráda robota a tuny knížek a filmů. Najde si ale cestu, jak se spojit se zemí a začne si virtuálně psát se stejně starou dívkou Tulsou. Ačkoliv ji Gardner nikdy neřekne, kdo je, vznikne mezi nimi zvláštní pouto. A když se naskytne Gardnerovi možnost dostat se konečně na Zemi (lékaři vyřešili, jak jeho tělo přizpůsobit pozemské gravitaci), využije toho hned trojnásobně: 1) chce poznat co nejvíce věcí na Zemi, 2) chce poznat svého otce 3.) chce se potkat s Tulsou.



Vesmír mezi námi je fajn film.

Bude si ale zatraceně těžko hledat své diváky. Podle popisu a traileru není úplně jednoznačné ho zařadit do nějaké žánru. Pojďme tedy spíše napsat, co Vesmír mezi námi není.

Není to pokračování Marťana, a ne Matt Damon není tím hledaný otcem. Není to filozofické podobení jako byl třeba Muž, který spadl na Zem a nebo kniha Cizinec v cizí zemi. Je to něco jako Starman, jen není až tak kýčovitý a přeslazený.




Nejvíc ze všeho vypadá jako teenagerská adaptace Nebe nad Berlínem. Pokud tento film neznáte, je to o anděli, který se zamiluje do pozemské dívky a chce se za každou cenu dostat na Zemi, i když ví, že ho to může stát život. Možná jste viděli méně originální, ale též solidně slzopudný americký remake Město andělů.

Vesmír mezi námi není pro hardcore fanoušky sci-fi, i když pár originálních vědeckých linií se zde řeší. Netočí se ovšem okolo dlouhého cestování vesmírem nebo konstrukci staveb na povrchu Marsu. Nejvíce se věnuje způsobu, jak může zvládnout člověk narozený mimo pozemskou gravitaci pobývat na Zemi, co to udělá s jeho oběhem či kostmi. Všechno to je ale spíš omáčka pro hlavní příběh, který rozhodně NENÍ sci-fi.

A čem to tedy je? O klukovi, který nikdy nebyl na Zemi a nikdy nepoznal nic kromě vesmírné stanice. A teď s radostí objevuje všechny úžasné pozemské věci jako déšť, koně nebo hamburgery. A samozřejmě i první životní lásku, i když mezi ním a Tulsou to zpočátku na velký román nevypadá. Pak ale naběhnou romantické záběry zvlněné americké krajiny, instrumentální soundtrack nahradí kytarové folkové vypalovačky a vy už můžete pomalu hledat kapesníčky.




Naštěstí režisér Peter Chelsom (Lásce na stopě) nenechá spadnout film za celou dobu do nějakého sladkobolného dramatu. Vesmír mezi námi svižně ubíhá, nikde se příliš nezdrží, a i když jede podle nalajnované příručky “a teď se má stát tohle”, dělá to s lehkostí a bez zbytečného patosu. Celý film je příběh se odehrává jen v okruhu několika lidí - žádné celoplošné obrazovky na Times Square s davem, který ani nedýchá, žádné velké policejní pátrání se špičkovou technikou, žádní zvídáví novináři. Jen pár hlavních herců.

Asa Butterfield se svojí vytáhlou postavou a propadlýma očima se do podobných vyděděnců narodil (viz Enderova hra nebo Sirotčinec slečny Peregrinové). Britt Robertson je na podobnou roli už trochu stará, ale pořád víc snesitelnější než třeba v Zemi zítřka. Gary Oldman jede svojí standardní úroveň, ale gentlmantsky často vedle sebe nechá vyniknout jako vždy perfektní Carlu Cugino.

Jestli se něco ne úplně povedlo, tak je to samotný závěr, který není tak emociální, jak byste čekali (v dobrém i zlém). Také zpětně trochu více bledne samotná zápletka, protože hlavní dvojici se daří unikat před svými pronásledovateli až s nečekanou lehkostí, v dnešní době až neuvěřitelně naivně. A pak je třeba znovu potvrdit, že míří na velmi specifcikou cílovou skupinu, kterou bych popsal něco jako “mladí rozervací kluci s romanticku duší a zájmem o vědu”. Chm...




V USA film kriticky i divácky propadl. Není se čemu divit, není tak univerzálně přístupný jako většina hollywoodských blockbusterů, není natočen podle knihy nebo comicsu a není ani cynický či super originální, aby vystoupil z davu. Na základě toho zrušil místní distributor českou premiéru v kinech a film teď míří přímo k vám domů. Zkuste mu otevřít dveře, v kombinaci romantiky a sci-fi je to rozhodně lepší kousek, než byli třeba Pasažeři. A jestli vás nepřesvědčím já, ať to udělá povedený dialog z filmu.

Tulsa: Lidé prostě neříkají jen tak, co cítí, kdykoliv to cítí. Mají obranu, štíty a metafory.
Gardner: Proč?
Tulsa: Protože jsme divní a bojíme se a děláme ze sebe něco, co nejsme. A kdybychom chodili kolem a sdělovali své pocity lidem, ke kterým je cítíme, tak abychom asi všichni skončili….šťastní nebo tak něco.

Vesmír mezi námi je online na O2TV a v nejbližších dnech ho vyhlížejte i na Itunes a Google Play.



před 2 měsíci   Filmové recenze   Tomáš Vyskočil   47 přečtení   0 líbí se   0 komentářů  


Komentáře k článku



Další články na podobné téma


Recenze: Ozark (100%)

Recenze: Ozark (100%)

před 2 měsíci   Filmové recenze  

Máte pocit, že už jsme tu hodně dlouho neměli nový seriál, který vás přiková k obrazovce dokud ho celý nesjedete? Že jsme tu neměli dlouho sympatického hrdinu, kterého obdivujete, jak zvládá řešit problémy? A nevíte, jak zaplnit prázdno po konci Breaking Bad? Jestli jste řekli třikrát ANO, tak máme dobrou zprávu. Koukněte na Ozark.





Líbí se ti tento článek?

Staň se naším fanouškem na Facebooku a žádný další už ti neunikne!






Doporučte film

Doporuč mi film

Stačí se zaregistrovat či přihlásit přímo ze sociálních sítí, a my na základě tvých preferencí a tvých hodnocení vybereme v jednu chvíli jen jeden film.

TOPlist TOPlist TOPlist