© Netflix

5 největších nesmyslů z 2. řady Zaklínače, které se neodpouští

Byť dokázala 2. řada Zaklínače v mnoha ohledech posunout laťku vzhůru a oproti jedničce se zlepšit (vizuální stránka, kostýmy, nové známé lokace, CGI, lineární děj), v celé řadě aspektů naopak přišlo zklamání. Mnohdy vskutku nečekané. Co všechno fanoušky nadzvedlo ze sedaček?

6. 1. 2022 17:30 | Zajímavosti

Zmasakrování Eskela

© Netflix

*POZOR: Následují spoilery z 2. řady seriálu Zaklínač, byli jste varováni!*
Ukázat tady prstem na postavu Eskela (Basil Eidenbenz) a poklepat si na čelo, není až tak těžké. To si asi po druhém díle prožil každý, kdo někdy držel v ruce Sapkowského knihy. Cool, tvůrci si očividně půjčili něco z arzenálu Hry o trůny a pokusili se šokovat fanoušky znající osobnosti hlavních postav, ale z reakcí se velmi rychle ukázalo, že otočit charakter jednoho z nejpopulárnějších zaklínačů po Geraltovi (Henry Cavill) o 180° a udělat z něho zcela bezdůvodně arogantního, vychloubačného proutníka, načež ho rovnou ještě ve stejném díle z děje vskutku hloupě odstranit, nebyl úplně nejlepší nápad. Zvlášť když tady byla obrovská příležitost na vývoj jeho postavy a vztahu s Geraltem, který je vskutku vroucný (jak se později ukáže z jednoho flashbacku). Respektive to naštvalo všechny, kteří Eskela vůbec poznali, protože i přes očividně vyšší budget maskéři jeho známou, hrozivou jizvu na obličeji tak nějak zapomněli pořádně vytvořit. Selský rozum se přitom nemůže nezeptat - dobře, vážně nemohl ten nový typ lešije napadnout nějakého jiného, méně podstatného zaklínače, kterého by bylo možné odstranit mnohem snáze?

Kdo proboha psal další zaklínače?

© Netflix

Za sebe bych ale dal velký palec dolů vlastně za všechny nové zaklínače, které druhá řada představila a zároveň hned i zprznila. Na konci jsem si odnesl přesvědčení, že dle seriálu jde o takové slabé, neschopné a arogantní pitomce. Scenáristé si totiž očividně moc nelámali hlavu s tím, aby jim dali nějaký solidní background nebo charakterový vývoj. Místo party ostřílených badass bijců, kteří to budou řezat (a komentovat) podobně jako Geralt, jsme tak dostali hrad plný party neškodných blbečků, kteří vypadají, že kromě chlastání a prostitutek mají problém chytit v Kaer Morhen i myš. A pak se většina z nich nechá zabít ve spánku jako kdejaký vesnický Honza. Jen pro informaci (pokud jste neznalí a chcete zkazit dojem z posledního dílu), zaklínačovy smysly jsou díky mutacím natolik zintenzivněny, že je schopen slyšet tlukot srdce živoucích tvorů okolo sebe. Takže představa, že se ne k jednomu, ale hned k několika dokáže v jejich vlastním sídle přiblížit Ciri a ve spánku je podříznout, je totální fantasmagorie.

Monstra překvapivě taky zklamala

© Netflix

Z trailerů se zdálo, že tvůrci využili větší budget na plné pecky a hodí na nás celou hrst ikonických slovanských strašidel a nestvůr, které všichni fandové Zaklínače tak dobře znají. Lešij, pravděpodobně bruxa... tohle bude jízda a stříbrné meče, lektvary a znamení budou rozhodně létat vzduchem! Jenže ne... nakonec se nic takového nestalo a mám-li být upřímný, jako celek mě monstra v druhé řadě zklamala. Většina z nich byla taková nemastná, neslaná a co mě začalo postupně stále víc iritovat - sotva se na obrazovce nějaké objevilo, ihned zase zmizelo, jako by si tvůrci nějaký delší screen time nemohli dovolit. Jsem zvyklý na to, že Geralt monstrum hledá, zjišťuje o něm podrobnosti, hledá stopy jeho činnosti, ale tady to většinou po představení nového monstra byl jenom jeden švih mečem a tím nadšení z nějaké akce zase skončilo.

Ten tolik očekávaný lešij z traileru dostal instantně na komoru od jiné nestvůry, která si pak střihla svých 10-15 sekund slávy na obrazovce, než ji Geralt rozpáral. Létajícího Černoboga si tvůrci zcela vycucali z prstu (protože gryfin, wyvern nebo harpyje by asi byli příliš obyčejní), popravdě vypadal spíš jako něco z hrané verze Jak vycvičit draka a trochu moc z něj bylo cítit CGI. Plus se taky zdržel jenom na moment a nic moc nepředvedl. Podobný "feel" měli Bazilišci z posledního dílu, kteří působili spíš jako z Jurského parku a očividně jim chyběla schopnost proměnit svou kořist v kámen. Jediný, kdo nezklamal, byla bruxa Vereena (solidní seriálový debut pro začínající herečku Agnes Bjorn) z prvního dílu, který byl sám o sobě hned na úvod asi tím nejlepším z celé druhé řady. Možná i proto, že dostala opravdu dost času na to, aby podrobně ukázala, co je zač, jaké má schopnosti a proč je nutné ji ze světa odstranit. Plus jsme za krapet vyšší kvalitu monster nakonec zaplatili tím, že se jich dohromady v seriálu oproti první řadě ukázalo dokonce méně. Což je na seriál o nájemném zabijákovi monster po čertech slabé...

Druhá řada nesmyslně spěchá

© Netflix

Nebudu lhát, i mimo fiasko s Eskelem jsem měl zas a znovu pocit, že se dívám na 7. nebo 8. řadu Hry o trůny, respektive na něco, co se v nich silně inspirovalo. Postavy si po kontinentu doslova létají sem a tam a dokáží jedna druhou najít tak rychle a přesně, jako by všechny byly na společné WhatsApp skupině. Asi nejvíc je to cítit v předposledním díle, kdy Yennefer (Anya Chalotra) dovede Ciri (Freya Allan) na popud nesmrtelné matky Voleth Meir (Ania Marson) k monolitu u Cintry na základě slibu, že pokud tak učiní, získá zpět své magické schopnosti. Ciri se však v poslední moment dozví pravdu, na obzoru se objeví nilfgaardští jezdci a vše se zdá být pro mladou zaklínačku v zácviku ztraceno. Jenže pak se jako deus ex machina objeví Geralt s bandou trpaslíků a všechny seřeže.

Už se ale nedozvíme, jestli byl Geralt poblíž celou dobu a zda Ciri a Yennefer až sem pečlivě stopoval. Zatímco děvčata se ze Svatyně Melitelé v severní Temerii teleportovala stovky kilometrů do chajdy nedaleko Cintry, načež jely tryskem na koni k městu, přičemž překonaly jednu z řek dalším neplánovaným magickým přemístěním, Geralt si tuhle celou cestu musel střihnout pěšky a na koni. A to ještě nejdříve zamířil jiným směrem na severozápad do Oxenfurtu, aby vysvobodil Marigolda (Joey Batey) - mimochodem je Joey opět jedna ze světlých stránek seriálu, a to nejen svým zpěvem - načež oba vyrazili pěšky na jih, kde potkali zpět v Temerii trpaslíka Yarpena Zigrina (Jeremy Crawford). Až odtud pokračovali na koni, ovšem za doprovodu trpaslíků a jejich povozu. Jinými slovy, Geralt to za jakýchkoli okolností do Cintry zkrátka včas stihnout nemohl. Už jen cesta ze Svatyně do Oxenfurtu je slušná štreka i lodí po řece Pontar. Ale jako zázrakem to tady stihl.

Podobně záhadně působilo, když ohnivý mág Rience (Chris Fulton) dokázal i přes neúspěšné vyslýchání Marigolda přesně najít tajnou pevnost zaklínačů Kaer Morhen a se stejným klidem nakráčet dovnitř, aniž by si ho kdokoli všiml. Následně vyrazil podobně jistě do Svatyně Melitelé za Geraltem a Ciri, i když mu nikdo neřekl, že tam jsou. A zrovna sem se samozřejmě jako náhodou dostane i Yennefer. Byť jí to můžeme prominout, protože zřejmě dostala tip od démona Voleth Meir. Tak trochu nechápu, jak se to Lauren Schmidt Hissrich povedlo, ale i navzdory chaotickým dějovým a časovým linkám působí zpětně 1. řada víc jako ucelený příběh než tohle.

Ciri, osud, Ciri, konec světa, Ciri... ale tohle je Zaklínač!

© Netflix

No a na závěr se ještě jednou vrátíme k tomu, že jde už podle názvu o seriál o nájemném zabijákovi monster. Nemůžu si pomoct, ale působilo to celé spíš jako seriál, který by měl mít název "Ciri". Tím nechci shazovat její postavu nebo herecký výkon, od první řady udělala Freya očividně citelný krok kupředu. Ale na konci osmého dílu už toho bylo trošku moc. Téměř každá postava v celém seriálu má aktuálně zálusk na to najít a zajmout Ciri: její otec Emhyr var Emeris (Bart Edwards), císař Nilfgaardu (což dává smysl), Vilgefortz (Mahesh Jadu), král Vizimir (Ed Birch) a jeho špion Dijkstra (Graham McTavish), Francesca (Mecia Simson) a její elfí přívrženci, které o jejím skutečném původu informoval Istredd (Royce Pierreson), další členové Bratrstva a samozřejmě i Divoký hon.

Je toho zkrátka příliš mnoho a za mě příliš brzy. Máme za sebou 16 dílů a z Ciri už je Baby Yoda, Jeden prsten, Svatý grál a kufřík Marcelluse Wallace v jednom. Což je velká škoda. Jednak proto, že se na úkor Ciri pomalu a jistě vytrácí hlavní dějové zaměření na Geralta (což může být jistý záměr tvůrců potěšit ty diváky, kteří Zaklínače znají pouze z herního světa, který se zejména v nejpopulárnějším a dodnes hojně hraném třetím pokračování točí rovněž hlavně okolo Ciri), ale vlastně to škodí i samotné postavě mladé, ambiciózní dívčiny, která tak nemá žádný vlastní příběh, ale její dějová linka neustále jako frisbee létá od jedné osoby, která ji chce najít, k druhé. Tady snad nastane do příště změna, protože fakt, že z ní do další řady bude pravděpodobně ještě větší kočka, to rozhodně nevytrhne.

Pokud se chce Zaklínač dožít 4. řady, pak je za mě jasné, co musí v té 3. přijít. Musíme opustit trochu toho epična, děj musí přestat řídit nějaký "osud" a vyšší moc a místo toho bychom se měli víc posadit na ramena Geralta, který bude stopovat a lovit příšery, rušit dlouholeté kletby a za zlaťáky pomáhat pochybným lordům, kteří si s sebou nesou své vlastní hříchy a lidské slabosti. Prostě bude prožívat ty příběhy, kvůli kterým ho fandové už od vydání první povídky v časopise Fantastyka v roce 1985 tak hltají.