© Warner Bros.

Největší změny v Duně 2: Zahození postav z knihy, změna genderu i chování. Co malá vražedkyně?

Nová adaptace Duny se stala fenoménem a sbírá zaslouženou chválu. To ale neznamená, že jde o kdovíjak věrnou adaptaci díla Franka Herberta. Tvůrci si pro filmové médium dovolili řadu kreativních změn, přičemž mnohé postavy vynechali, jiné zcela změnili anebo jim dali trochu jiné schopnosti.

19. 3. 2024 14:50 | Zajímavosti

Alia

© Universal Pictures

Paulova nenarozená sestra je zásadní postavou Herbertovy série, a to už od první knihy. Když Jessica vypije Vodu života, získá schopnosti ctihodné matky, a stejně tak její nenarozené dítě. Události ve filmu ale uplynou mnohem rychleji než v knize, takže se Alia, Vládkyně nože, nestihne do konce filmu ani narodit. To jí ale nebrání ovlivňovat děj alespoň z matčiny dělohy. V předloze je to ale právě tříletá Alia, nadprůměrně inteligentní, jasnozřivá a krajně znepokojivá dívka, kdo zasadí smrtelný úder padouchovi knihy, baronu Vladimiru Harkonnenovi. Zároveň dají její schopnosti nepříjemně zabrat Ctihodné matce Gaius Heleně Mohiamové, vůdčí figuře hnutí Bene Gesserit, jejíž porážku ze strany dítěte je dost uspokojivé sledovat. Jakkoli jsou schopnosti knižní Alie značné, komunikace s matkou ještě z dělohy k nim nepatří.

Chani

© Warner Bros.

Nová verze Duny dává důrazný akcent na fanatismus, prostředek, jenž musí Paul na své cestě ze společenského dna využít. Právě proto tvůrci postavili Paulovu věrnou družku Chani do o něco aktivnější role. Jakmile Paul šlápne do svého plánu stát se fremenským mesiášem, sledujeme velkou část příběhu očima Chani. Ta bezmocně sleduje, jak její nejbližší postupně propadávají šílenství, zároveň se kvůli tomu rozpadá její vztah s Paulem. V knize nicméně žádný takový konflikt není a Chani nemá pro svého vyvoleného nic menšího než podporu a oddanost.

Leto II.

Protože se film odehrává na výrazně kratší časové ploše než kniha, logicky nemohli tvůrci zapracovat postavu Leta II. To byl syn Paula a Chani, jenž se během knihy narodil a který krátce poté zemřel při útoku Harkonnenů na síč na jihu, kam Fremeni posílali starce a děti. Pro Paula to byl jen další důvod, proč vymýtit Harkonneny z tváře vesmíru.

Feyd-Rautha

© Warner Bros.

Jedním z nejvýraznějších padouchů duologie je oblíbený synovec barona Harkonnena jménem Feyd-Rautha. Agresivní sociopat, který rád podřezává své sloužící, má rád bolest a férového boje si cení natolik, že je schopen pochválit soupeře poté, co od něj utrží ránu. Zkrátka úplně jiná postava, než je knižní Feyd-Rautha Harkonnen. Ten je zhruba ve stejném věku jako Paul a baron Harkonnen se z něho snaží vychovat svého nástupce. Proto Feyd funguje jako baronův Watson, postava, přes niž nahlížíme do Harkonnenových plánů. Feyd-Rauthovi to ale nebrání na svého strýčka příležitostně spáchat neúspěšný atentát, za což jej baron potrestá příkazem vyvraždit svůj harém. S filmovým Feydem má společnou zálibu v bojích v aréně, čestný boj mu ale mnoho neříká. Pokud jeho soupeř v aréně není zdrogovaný, je vybavený alespoň posthypnotickým příkazem a v závěrečném souboji s Paulem si vypomáhá otrávenou jehlou na opasku.

Thufir Hawatt

© Warner Bros.

Oddaný mentat rodu Atreidů byl v knize i prvním filmu rádcem i šéfem rozvědky, a pro rodinu měl nevyčíslitelnou cenu. V prvním filmu po útoku spojených sil Harkonnenů a sardaukarů zmizí z děje, ve druhém filmu se o něm pro jistotu nikdo ani nezmíní. V románu padl do zajetí Harkonnenů, jimž se zrovna uvolnilo místo mentata. Hawattovi byl následně podán jed, jehož účinky se dají speciálním protijedem jen oddalovat, a nabídka Harkonnenů byla prostá – buď jim bude sloužit, nebo nebude dostávat protijed. Zoufalý mentat nabídku přijal a pomáhal Harkonnenům v jejich intrikách, v klimaxu příběhu ale na podlé Harkonneny vyzraje, když si dobrovolně zvolí smrt.

Gilda a CHOAM

© Warner Bros.

Třebaže to z filmů vypadá, že vesmír je výhradně feudálního zřízení, je svět Duny podivnou kombinací feudalismu a vlády korporátů. Kromě rady velkorodů se imperátor musí o svou svrchovanou vládu dělit s korporací CHOAM, organizací kontrolující veškerý trh, v níž má pár křesel rada velkorodů, a Gildou. Ta řídí vesmírnou dopravu, čímž umožňuje prakticky celý současný život v kolonizovaném kosmu. Navigátoři Gildy užívají koření, aby viděli do budoucnosti a snáze naváděli vesmírné lodě rychlostí světla, soustavné užívání velkých dávek koření se ale postaralo o ošklivý vedlejší efekt – hrůznou fyzickou mutaci, která je vzdaluje lidskému vzezření.

Hlas

© Warner Bros.

Děsivá technika, jíž ovládají kněžky Bene Gesserit a Paul, vypadá ve filmech jako hororová obdoba oblíbeného triku Jediů na ovládání mysli. V románu je to s Hlasem trochu složitější. Jedná se o jemnou techniku, při níž vše, co řeknete, zní naprosto logicky a správně. I když ten druhý říká něco, co je vám proti srsti. Spíše, než aby vás uvedl do hlubokého transu, vás uživatel Hlasu jednoduše snáze přesvědčí o své vlastní pravdě.

Liet Kynes

© Universal Pictures / Warner Bros.

Nejde jen o to, že v románu to byl muž. Kynesovo spojení s Fremeny je o to těsnější, že se zároveň jedná o otce Chani a Paulova potenciálního tchána. Nicméně, další velkou změnou byla jeho smrt. Ve filmu zemře Kynes hrdinskou smrtí, přivolá červa a skupinu sardaukarů, které tím vezme sebou na věčnost. Knižní Kynes ale zemře dost nehrdinsky, ponechán v poušti a rozjímající nad svým životem.

Hrabě Fenring

© Sci-Fi Channel

Důležitá postava knihy je v podstatě spojkou mezi císařem Shaddamem a Harkonneny. V jejich intrikách je Fenring zásadní postavou, využívající Harkonneny pro vlastní cíle. Tím je využití Feyda-Rauthy k oplodnění své ženy Margo, která se ve druhém filmu objeví. Fenring je totiž eunuch. Zároveň má určité spojení s Paulem Atreidem – i Fenring je totiž pokusem o Kwisatze Haderacha, byť neúspěšným. V knize se to projeví v závěru, kdy odmítne splnit císařův příkaz a zabít Paula. Ze všech tří adaptací Duny se hrabě Hassimir Fenring objevil jen v seriálu z roku 2000 ztvárněný českým hercem Miroslavem Táborským.

Zdroj: Autorský text / Warner Bros.

 36 se líbí