FB pixel

To

Ať už je Bill Skarsgad jakkoliv geniální herec s démonickým pohledem, tak se ho prostě celý film nebojíte. Jen vám možná chvilkami připomíná uchylného strýčka s tak ohnivě zrzavými vlasy že máte chuť si kolem nich zimomřivě sednout venku v přírodě a zpívat s kytarou Niagáru. Celá poetika filmu byla více snová než hororová a zase málo znepokojivá na to, aby byla jakkoliv strašidelná. Takže se slzou v oku a červeným balónkem v ruce musíme konstatovat, že druzí Osvícení nebo Stůj při mě se letos nekonali.

Kráska a zvíře

Disney konečně narazil na zlatou žílu nových příjmů. A to je zpeněžení dětské nostalgie všech 30+ lidí. Přepsání původní verze má sice pár drobných změn, ale často se jedná jen o změny k horšímu. Ani nemůžeme s čistým svědomím říct, že se jedná předělání do hraného filmu, protože s takovým množstvám CGI zásahů je to stále animovaný film s občasnými hereckými triky. Ale to by nám ani nevadilo, hlavním problémem zde jsou postavy. Nejenže zvíře není děsivé, ale princezna navíc, no…neberte nás špatně, nám se Emma Watson líbí a je vážně hezká a vůbec nemáme pokoj vylepený jejími plakáty, které hladíme po tváři před spaním…, jen je hezká takovým tím frackovsko uličnickým způsobem, který se pro Disney princeznu z první generace moc nehodí. Romantická chemie mezi hlavními představiteli byla navíc stejně jiskřivá asi jako mezi mrtvým holubem a botníkem.

Válka o planetu opic

Na tento film jsme se těšili jako malé děti a v zásadě jsme nebyli úplně zklamáni. Jediné, co nás rozčilovalo, byly silově namontované analogie na snímek Apokalypsa, které s ohledem k celému konceptu předchozích dílů vypadaly poněkud bizarně. Woody Harrelson se svým dobráckým obličejem nikdy nebude mystický polobůh Kurtz a i přes své dramatické pohledy z balkónku, na umírajícího Caesara nebude nikdy vyzařovat takovou sílu a temnotu. Což možná tvůrcům v postprodukci došlo, tak provedli eskamotérský kousek, kdy prakticky na všechny stěny ve vojenské pevnosti napsali A-pe pocalypse now!, aby tato nefungující paralela došla i tomu nejpomalejšímu divákovi. I přes tyto drobnosti se jednalo o důstojné vyvrcholení celé série. Film i tak patřil k tomu lepšímu, co v tomto roce vzniklo, jenže v kontextu předchozích dílů ztratila tato triologie ke konci dech tak silně, že jste měli chuť jí dát inhalátor proti astmatu a né pětihvězdičkové ohodnocení.

Dunkerk

Stejně jako hnutí Flat Earth movement věří, že země je placatá, tak spousta cinefilů věří zas tomu, že Nolan točí pouze dokonalé filmy. A ne, nezkoušejte jim to vyvracet. Tyto debaty už zničily mnohá přátelství. Dunkerk je zábavný takovým tím jednoduchým způsobem, kdy režirér jako zkušený rutinér dávkuje patos tak umně, až vám to připomíná rané filmy Stevena Spielberga. Šli jsme z kina pohnuti, očištěni příjemnou melancholií a dojetím, ale žádné opus magnum, které způsobilo všem kritikům v rozkrocích chvění zaznamenané na škále Richterovy stupnice, se bohužel nekonalo.

Strážci Galaxie 2

Zatímco v prvním díle řešil Chris Pratt mother’s issue, tak v pokračováním se přesunul na daddy’s issue. Strážci Galaxie 2 přinesli jako černá ovce Marvelu poprvé nějaký ten náznak nevydřeného humoru a nadsázky, co do té doby komiksáckému filmu chyběl. A proto jsme si je tak zamilovali. Druhý díl jel podle stejného mustru, ale neposunul se nikam dál. Neurazil, nepotěšil. Bohužel se podobného žánrového humorného mixu chytil tento rok i Thor: Ragnarok a při zpětném podívání vypadají pak Strážci Galaxie 2, jako chudí příbuzní v prestižích na bar mitzvah české smetánky.

Oklamaný

Syrovo melancholické filmy Sofie Coppoly nejde nemít rád. Proto nás zklamalo, že tento počin je asi jeden z nejhorších filmů, které kdy natočila. Místo obvyklého citlivého vnoření se do příběhu a vizuálně vyprávěných pocitů hlavních postav, nám ukázala letos jen vydřenou, suchou a elegantní rutinéřinu. Což s takovou látkou, kde mohla zazářit, zamrzí.

Wonder Woman

To, co mělo být největší superhrdinskou bombou roku 2017, upadlo v zapomění rychleji, než bychom očekávali, ale pořád pomaleji, než bychom si přáli. MacGufifny nám nevadí, každý cineholik má nepřiznaně filmy s MacGuffiny jako guilty pleasure rád, ale pouze v případě, že jsou dobře napsané postavy a nejsou jen karikaturami. Po čase jsme se díky tomu začali znuděně v kině vrtět a začali si klást racionální otázky, což je u superhrdinského filmu vždycky špatně. Protože vás začne napadat jeden logický laps za druhým a celý zážitek v kině se sesype jako Češi při pohledu na cenu másla.

Zabití posvátného jelena

Zatímco u Humra nebo Tesáku jsme měli malé mindgasmy až do špiček prstů, tak v případě Zabití posvátného jelena jsme měli pocit, že budeme potřebovat okamžitou lékařskou úlevu nejlépe v podobě nalití si sava do očí. Protože naspoledy jsme viděli takovou koncentraci samožerné filmové rakoviny, dělané jen pro vlastní radost autora, při Inland Empire. Toto absurdní drama ve světě, kde všichni mluví s emocionální dikcí jako “moderátor” Jaromír Soukup, budeme ještě dlouho sežvýkávat.

Baby Driver

Honičky v autech nebudou lepší jen kvůli tomu, že tam dáte dobrou hudbu a střih. Takové formální vyfikundace dokáží udržet pozornost možná u kraťasu, ale u nekonzistentně napsaného celovečeráku, kde se na ně navíc ke konci jaksi zapomene, vás spíš začnou jen štvát. Baby Driver je takový nemastný neslaný hermafrodit. Má to v sobě málo znaků žánru, abyste si to užili jako žánrovku i málo tarrantinovské násilné nadsázky, abyste ho vnímali popcornově ironicky. O poslední třetině, která je naprosto nekomaptibilní se zbytekem filmu, ani nemluvě.

Blade Runner 2049

Ano, je nám jasté, že teď nás budete nenávidět. Ale Blade Runner vyhrává pomyslnou soutěž v nejpřeceňovanějším filmu roku 2017. Výsledná podoba snímku mnoha lidem zlomila srdce. Pokračování této kultovky těží primárně z nostalgie, dechberoucí mizanscény, která film ale neutáhne. Musíme podotknout, že jako samostatné sci-fi bez kontextu předešlých dílů by fungovalo. I přes poněkud mechanické pracování s motivy podle scénářových hollywoodských kuchařek. Snímku chybí primárně to, co nám dala jednička - nastolení filosofických a existenciálních otázek, na které vám neodpoví film, ale nemůžete si na ně odpovědět ani sami. Oproti tomu pokračování nemá otázky, jen mechanické odpovědi naskládané na sebe s tak matematickou přesností, že z něj nemáte ani potěšení. A jako jediná vzpomínka na tento spotřební midkult vám zůstanou jen vizuální útržky nadstantartně výtvarně laděného formálního hávu.

10 nejvíce přeceňovaných filmů roku 2017  |  Tipy na film  |  2018  |  1309 přečtení  |  4 líbí se  |  10 komentářů

Pavlína Vítková

Komentáře k článku 10 nejvíce přeceňovaných filmů roku 2017

Další články jako 10 nejvíce přeceňovaných filmů roku 2017

Tipy na film  |  před 2 dny  |  45

10 filmů, které musíte vidět, když se vám líbil Predátor

V kinech úřaduje nový Predátor, a přestože to není takový nářez jako třicet let stará klasika s Arnoldem, je to celkem fajn osvěžení proti současné nabídce. Jestli vás krvavé souboje s monstry baví, tady máme doporučení na další filmy. číst více

Tipy na film  |  před 4 dny  |  24

10 nových seriálů z Netflixu, Amazonu a HBO na tento víkend

Nákupní centra se tento víkend zaplní šílenstvím nazvaným Dny Marianne, a proto je vhodné se jim vyhnout a doma si v klidu vychutnat nějaký nový seriál. Sebrali jsme pro vás ty nejzajímavější novinky. číst více

Tipy na film  |  před 5 dny  |  6

Spouštíme novou sekci pro děti a rodiče

Chcete svým prckům pustit ten správný film či seriál? Řešíte, jaké filmy jsou ty nejlepší, a to podle toho, kolik mu je, a jestli je to kluk nebo holka? A kterou půjčovnu vybrat? Tak právě pro vás spouštíme novou sekci deti.filmtoro.cz. číst více

TOPlist TOPlist TOPlist