Bohatýr Aljoša

Dávno, dávno již tomu, co před ruské město Rostov přitáhla obávaná Tugarinova armáda. Nemilosrdný vojevůdce požadoval, aby mu město vydalo své zlato, nebo pozná jeho hněv. Jeden kněz v Rostově však měl syna jménem Aljoša. Nebyl sice z nejchytřejších, ale určitě to byl nejstatečnější junák ve městě. Aljoša věděl, že je čas zastavit Tugarinovu krutovládu, a tak shromáždil celé město a přednesl jim svůj plán: Rostované schovají své zlato do jeskyně nad městem, nalákají Tatary dovnitř a vchod do jeskyně zatarasí velikým balvanem. Celé město Aljošu nadšeně oslavovalo jako svého hrdinu. Všechno šlo jako na drátkách, avšak veliký balvan se skutálel dolů z hory a poničil celé město, zatímco Tugarin a jeho armáda utekli i se zlatem. Rostované chtěli nebohého Aljošu zabít. Zahanbený Aljoša přísahal, že získá zpátky zlato i svou dobrou pověst. Ve společnosti svého oddaného strýce, překrásné snoubenky, její protivné babičky, odevzdaného oslíka a nesmírně sečtělého a upovídaného koně překoná Aljoša rozbouřenou řeku, zakoktá se ve společnosti obstarožního bohatýra, spadne do hluboké, temné jeskyně, zaplete se do zuřivé bitvy, zkrotí lakotného vévodu, utká se se svým úhlavním nepřítelem a vrátí se domů jako legendární bohatýr. A všechno je to pravda. Naprostá. « méně