Hadí jed

Problém alkoholismu bez změkčující optimistické optiky rezonuje v psychologickém dramatu, které v roce 1981 realizoval František Vláčil podle scénáře Ireny Charvátové. Protagonistkou příběhu je dívka, která se po matčině smrti rozhodne vyhledat nikdy nepoznaného otce. Pro naivní, osmnáctiletou studentku Vladku ztělesňuje zpustlýJan Veselý naději. Notorický alkoholik však už není schopen proměny své zdevastované existence… Jednoduchý příběh odehrávající se uprostřed tuhé zimy v zasněžených reáliích se ve Vláčilových citlivých rukou změnil v temné svědectví o nemožnosti změny, které mělo vedle autobiografického podtónu i metaforický přesah přibližující duchovní beznaděj počátku osmdesátých let. Asketicky pojaté vyprávění vyniká nádhernou černobílou kamerou Františka Uldricha a mimořádně přesvědčivými hereckými výkony Josefa Vinkláře a Ilony Svobodové.Při natáčení bylo poprvé v českém filmu použito pro ruční kameru systému steadicam (kamera připevněná na těle kameramana). « méně