Losev

Jeden z Kosakovského mentorů mu kdysi řekl: „Jsou dva druhy inteligentních lidí. Jedni říkají, co už vědí, zatímco druzí mluví a přitom přemýšlejí a snaží se tak přijít na něco, co dosud nevěděli, co se jim samo vnukne.“ Viktor Kosakovskij si tuto pronikavou myšlenku vzal k srdci a stal se filmovým tvůrcem náležejícím k oné druhé kategorii. Svůj dokumentární debut věnoval autorovi těchto slov, ruskému filozofovi a náboženskému mysliteli Alexeji Fedoroviči Losevovi (1893-1988), který krátce po dokončení filmu zemřel. Černobílý snímek se skládá ze dvou klíčových záběrů, které symbolizují ticho a noc na obou koncích životního řetězce. Na začátku filmu vychází slunce a zalévá hřbitov denním světlem. Na konci je pak rakev, kterou postupně zasypává hlína a noří se do velké temnoty. Jak pravil sám Losev: „Boží záměr, který je nad naše chápání – to je důvod, proč umíráme.“ « méně