© TMDB

5 důvodů, proč sledovat hit HBO Příběh služebnice

Na HBO právě běží třetí řada seriálu Příběh služebnice z produkce Hulu, který během prvních dvou řad nasbíral řadu ocenění a vyprovokoval mnoho pozitivních i negativních vášní. Proč ho sledovat? Může vás u něj třeba hřát myšlenka, že autorka předlohy se inspirovala i Československem před rokem 1989.

5. 7. 2019 0:00 | Tipy na film 5. 7. 2019 0:00 | Tipy na film

1) Seriál natočený podle knižní předlohy

Se skutečností, že výborné knihy jsou v rukou kompetentních filmařů zpravidla vstupenkou do klubu úspěšných, nemusíme dlouze polemizovat. Těch seriálů (Hra o trůny, Orange Is the New Black, Sherlock, Cizinka) a filmů (Ready Player One: Hra začíná, Pán prstenů, Harry Potter), které vznikly jako knižní adaptace a ohromily diváky po celém světě perfektními dialogy a detailně propracovanými světy, je už zkrátka příliš mnoho. A Příběh služebnice je dalším z nich. Původně jde o dystopický román kanadské autorky Margaret Atwood, která v něm popsala totalitní stát připomínající theonomii, jež svrhl vládu USA. Našince možná překvapí, že Atwoodové, která nějakou dobu žila v Západním Berlíně, byly inspirací pro knihu mimo jiné i cesty do tehdejšího sovětského Východního bloku včetně těch do socialistického Československa. Tuto knižní předlohu následně výborně uchopilo Hulu a showrunner Bruce Miller, který z ní v roce 2017 vytvořil vlajkovou loď americké televizní stanice, ve které září Elisabeth Moss, Joseph Fiennes, Yvonne Strahovski, Max Minghella nebo Alexis Bledel.

2) Budete si vážit demokracie

© TMDB

Na Příběhu služebnice není nejděsivější způsob, jakým jsou z některých žen dělány nesvobodné služky, z dalších sexuální otrokyně a stroje na děti a z těch šťastnějších poslušné společenské „kabelky“, které muži s úsměvem nosí. Největší hrůza vás začne jímat ve chvíli, kdy si uvědomíte, že to celé docela pěkně funguje a nejde o žádné za vlasy přitažené sci-fi. Pokud máte pocit, že v demokracii chybí pořádek, nabídne vám seriál strašidelnou sondu do režimu, který si na pořádku fanaticky zakládá. Do režimu, kde se každý přetvařuje, kudy chodí a po kapsách má neustále dvě až tři různé falešné tváře podle toho, s kým se zrovna baví. Jediné špatně vyřčené slovo vás totiž může poslat na šibenici. Mimo vzácné okamžiky tak lze jediné upřímné slovo často zaslechnout maximálně v myšlenkách hlavní hrdinky. Po některých dílech se vám vážně uleví, když si uvědomíte, kde žijete.

3) Můžete se posmívat panické obavě haterů z femi propagandy

© TMDB

Jakožto úspěšný seriál má Příběh služebnice mimo zástupy fanoušků také slušnou skupinku haterů, kteří od prvního dílu narativ trpících žen pod nadvládou mužů psychicky ani emočně nezvládají. Postavy, jako je Serena (Yvonne Strahovski), ignorují a neskutečně jim vadí, jak seriál dělá z mužů sobecké násilníky a z žen oběti, které se v koutku duše těší, až se svým otrokářům pomstí. Normálnímu člověku je samozřejmě blivno nejen z hrozného utrpení žen, ale i z nechutného chování mužů. A tak jako divák Příběhu služebnice získáte možnost skvěle se bavit při četbě různých recenzí nebo internetových diskuzí, kde zejména nejistí muži hystericky varují před tím, že je seriál pečlivě promyšlenou feministickou propagandou namířenou na patriarchát. Příjemný bonus :).

4) Nálož mrazivé atmosféry a silných scén

© TMDB

Už od prvního dílu Příběh služebnice zaujme především svou atmosférou. Táhlé scény plné němých míst a dlouhých upřených pohledu podkreslené zlověstnou hudbou jsou jedním z hlavních poznávacích znaků seriálu. Tu a tam zhoustlou atmosféru navíc po hudební stránce provětrá nečekaná moderní popová pecka. Děj si s vámi bude pohrávat, nutit vás přemýšlet a neodkryje vám ihned všechny své karty. Do tajů na první pohled bezchybného režimu Gileadu i příčin jeho vzniku se budete muset prokousávat postupně a s notnou dávkou trpělivosti. Za výborné rovněž považuji vyobrazení mateřského pudu, který ve světě, ve kterém je živých novorozenců jako šafránu, neuvěřitelným způsobem lomcuje s emočním rozpoložením řady ženských hrdinek a naplno ukazuje svou bezkonkurenční biologickou moc v jejich činech. Tvůrcům se do těchto kulis navíc z castingu podařilo vybrat skvěle padnoucí herecké obsazení, které si role očividně vychutnává. Třeba Elisabeth Moss se během natáčení seriálu nepochybně musela stát přebornicí na pláč. Slzy jí tečou prakticky v každém díle a člověk má pocit, že je schopná začít natahovat moldánky na lusknutí prstu.

5) Nebezpečné srovnání se současností

© TMDB

Veškerá zábava také skončí, pokud se odvážíte srovnávat seriál s dnešním světem. Některé aspekty, které do Gileadu ve své stejnojmenné knize vydané v roce 1985 autorka vložila, se totiž až nebezpečně blíží některým „moderním“ zákonům ve Spojených státech amerických. A ani okolnosti vzniku seriálové dystopie nejsou žádná za vlasy přitažená povídačka, neboť události, jež v seriálu i knize vedly ke vzniku Gileadu, můžeme dnes na některých místech naší planety pozorovat také. Zničená příroda? Zdárně se k ní blížíme. Ekologické katastrofy? Rozhodně je, čím se pochlubit. Velké problémy s plodností? Pilně na tom pracujeme. Fanatické volání po návratu k tradičním hodnotám? Našli bychom také. Snaha špehovat a kontrolovat obyvatelstvo? Zdravím pány Snowdena, Zuckerberga a další. Úspěšné převzetí moci nebezpečnými fanatiky, s kterým ani vzbouřená společnost nic nezmůže? Jak blízko jsme k tomuhle, posuďte sami.

© TMDB

 882 zobrazení   51 se líbí