Proč panenky působí tak neuvěřitelně znepokojivě? Je to veselým úsměvem něčeho neživého? Nebo je jen nikdo neumí vyrobit tak, aby nebyly strašidelně? Jejich děsivý potenciál je hojně využit ve filmu a televizi, a tak existuje spousta panenek, které se k nám budou vracet v nejhorších nočních můrách.
9. 8. 2019 0:00 | Tipy na film 9. 8. 2019 0:00 | Tipy na filmHorory Jamese Wana nám kromě efektních lekaček přinesly nápadité podoby nadpřirozených monster, kterým paradoxně vládne nenápaditá omlácená panenka. Ta na první pohled vypadá jako obyčejný holčičí doplněk, který toho má hodně za sebou. Pravdou ovšem je, že k panence je připoutaný hodně zlomyslný démon, jenž má navíc moc přitahovat a ovládat všechny duchy, kteří straší v panenčině okolí. Panenku jako takovou nikdy neuvidíme cokoli dělat. Pouze znepokojivě vypadá a objevuje se na jiných místech, než jste ji nechali. Součástí jejího kouzla je právě to, že celou dobu vypadá jako neživý předmět. Stejně ale víte, že nějak se musela dostat do jiné místnosti, nebo nějak načmárat ty nápisy po zdech. U Annabelle to tím spíš funguje, protože je založená na panence stejného jména, která měla opravdu zvláštní místo v soukromém muzeu manželů Warrenových, slavných exorcistů. Skutečnou podobu Annabelle, která je o poznání obyčejnější, ale paradoxně o to víc děsivá, můžete najít na youtube. Existuje spousta „zaručených“ nahrávek toho, jak se panenka hýbe, ale nikdy si nemůžete být úplně jisti, nakolik jde o hoaxy, optické klamy, mizernou kvalitu kamery nebo skutečné paranormální jevy.
54 %Co je děsivější, než panenky? Klauni. Co je děsivější, než panenky a klauni? Panenka ve tvaru klauna! Legendární horor proslul především vytvořením jedinečného stylu, jenž vznikl působením dvou různých vypravěčských přístupů. Producent Steven Spielberg vytvořil příběh o rodinné soudržnosti nadpřirozeným hrozbám navzdory, zatímco režisér Tobe Hooper patřil ke škole béčkových hororů. Výsledkem je spielbergovsky hřejivý film plný hodně brutálních hororových scén. Jednou z nich je moment, kdy v chlapcově pokoji ožije loutka rozšklebeného klauna a chlapce stáhne pod postel. Scéna nejvíce spoléhá na známé situace, kdy neškodná věc ve tmě působí extrémně děsivě, ale většinou jde jen o hru stínů. Tak to vypadá i v případě klauna, který neškodně sedí na židli a pohne se jen v momentě, kdy po něm chlapec hodí kus oblečení. Když loutku kontroluje znovu, nenajde ji na svém místě. Scéna tak přejde ze znepokojivé scény na plíživý horor o něčem, co nevidíme, a co nás děsí tím, jak málo o tom víme. Poté klaun fyzicky zaútočí a místo plíživého hororu sledujeme surrealistickou šílenost, kde se klukovi kolem krku omotává klaunská umělohmotná ruka za doprovodu smíchu umělé figury.
73 %Dovolme si jednu silně cinefilní historickou vsuvku. Psychedelický povídkový horor ze čtyřicátých let nabízí pár hodně zneklidňujících příběhů, plných neklidných duchů, prokletých zrcadel, časových smyček a sociopatických břichomluveckých loutek. Břichomluvec Frére proráží v šoubyznysu se svou loutkou Hugem, která si nebere servítky a uráží diváky za všeobecného potlesku. Frére postupně přestane rozlišovat, kdy show řídí on a kdy převládá Hugova osobnost, a divák místy přestává rozlišovat, nakolik je Frére blázen a nakolik je Hugo skutečně živý. A také nakolik je závěrečná pointa vyjádřením břichomluvcova šílenství, nebo něčeho mnohem horšího.
© TMDBPříběh o oživlých hračkách je takový ten hřejivý rodinný film o síle přátelství a smíření se s vlastní identitou. Až na jednu hodně znepokojivou pasáž. Plastový kovboj Woody se dostane do pokoje zlého výrostka Sida Phillipse, jenž své sadistické choutky ukájí na vlastních hračkách. Klasická hororová scéna o osamělé postavě ve zdánlivě prázdné místnosti plné zvláštních zvuků se změní v solidní body horror, když se začnou objevovat Sidovy hračky. Respektive jejich slátaná torza. Hračky působí víc dojmem nešťastných zrůd, než jako monstra, o to víc je v dětském filmu děsivější, že si můžeme domýšlet utrpení, kterému je Sid vystavil.
83 %Film, díky jehož remaku vznikl tento článek, kombinuje prvky slasheru, psychologického hororu a požitku z doby, kdy byly na vrcholu extrémně hnusné (a tudíž výborné a oblíbené) animatronické loutky. První díl představoval zlovolného Chuckyho postupně. Jediný, kdo ho vidí a slyší mluvit, je šestiletý Andy, a když jej v plné kráse uvidíme i my, je to pravá surrealistická hrůza. V první polovině hraje film na strach z neviděného – kroky z vedlejší místnosti, vrah mimo záběr… v momentě, kdy Chuckyho uvidíme chodit a uslyšíme mluvit, dostane se film od strachu z neviděného ke strachu z neskutečného. Chuckyho vždy vidíme perspektivou postav, které ohrožuje, a vždy působí jako něco, co sice vidíme přímo před sebou, ale stejně pochybujeme, jestli se nám to celé nezdá. V dalších dílech série už vidíme téměř polovinu vyprávění přímo Chuckyho perspektivou, a spíš než téměř snovou figurou se stává rovnocenným soupeřem hlavního hrdiny. Jak v dalších dílech přibývá černého humoru, stává se Chucky podobným komickým padouchem, jako to potkalo Freddyho Kruegera nebo Leprechauna.
74 %Slavná epizoda slavného seriálu položila základy hororu o zlých panenkách. Hlavní postavou je nesympatický otčím (Telly Savalas s vlasy), jehož nevlastní dcera dostane mluvící panenku. Zpočátku panna říká nevinné věci jako „Jsem Talky Tina a mám tě ráda,“ jakmile se ale otčím začne k hračce chovat nešetrně, začne Tina rozšiřovat svou slovní zásobu. Od zpočátku ještě jen lehce bizarního „Asi tě nemám ráda“ k regulérním výhrůžkám. Nepomáhá vyhození do popelnice, nepomáhá zničení, Talky Tina se vždy objeví zcela neporušená v domě. A otčím brzy zjistí, že na tohle sousto má hodně malá ústa. Twilight Zone proslula tím, že balancovala na hranici reality a fantastiky, a Living Doll se téhle myšlenky drží. Kromě vyslovování podivných vět nedělá Tina nic, co by neměla dělat normální panenka. Přesto se kolem ní dějí dost divné věci a je to právě ta nepřekročená hranice k nadpřirozenu, která navozuje pocit děsu.
91 %Sériový mučitel a zabiják Jigsaw využívá celou řadu propriet, od bizarního kostýmu po nepochopitelně hnusnou loutku přezdívanou Billy. Sama o sobě nic nedělá. Objeví se jako Jigsawův mluvčí na videonahrávkách a poté fyzicky po skončení úkolu. Stala se ale v podstatě symbolem celé série a jednou z prvních věcí, která se vám vybaví, když se řekne Saw.
65 %Akta X navazovala na různé hororové tradice a využívala různá tradiční i netradiční hororová monstra. Pochopitelně muselo dojít i na zlé panenky. Na epizodě spolupracoval sám Stephen King, a přinesl seriálu příběh o panence, kolem které se dějí divné věci. Kdykoli otevře oči a prohlásí „Pojďme se pobavit“, lidé začnou dělat věci, které mají do zábavy daleko – škrábat si oči z důlků, mlátit se kladivem… jediné, co může zlovolnou hračku zastavit, je oheň. Možná. Chinga je v podstatě variací na Talky Tinu z Twilight Zone. Po jejím vzoru ji nikdy nevidíme cokoli dělat, pouze se znovu objevovat tam, odkud jste ji vyhodili. Výsledky její práce ale mluví za vše. Chinga patří k těm příšerám, které nelze nijak pochopit, ani prohlédnout do toho, jak uvažuje a jestli jí všechny ta brutální úmrtí alespoň dělají radost. O to strašidelnější ale je.
86 %Seriálový fenomén je nyní kompletně dostupný na Disney Plus, částečně i s českým dabingem.
Antologický hororový seriál pro děti a mládež měl pár momentů, které způsobovaly dětem noční můry. Příběh o dívce, která hledá ztracenou kamarádku, k nim rozhodně patří. Jak se ukáže, kamarádka prošla jakýmsi portálem, který jí umožnil pobývat v domě pro panenky. Jenže se sama začne měnit v panenku. Přelíčený obličej a těžkopádné pohyby na tuhnoucích končetinách vytvářejí jednu z těch vzpomínek, které vás budou strašit až do dospělosti. Nejde ani tak o zlou panenku, děs vytváří dojem ze ztráty kontroly nad vlastním tělem i vůlí. O to hůř, že v epizodě prakticky není žádný záporák, jen ten domek, ve kterém se postupně změníte v neživou věc.
Samotný seriál je adaptací různých povídek Stephena Kinga. Jednou z těch nejvíce oceňovaných epizod je adaptace povídky Bojiště. Jejím hrdinou je nájemný vrah (William Hurt), jenž nedávno zavraždil výrobce hraček. Výrobcova manželka naplánuje krutou pomstu – pošle zabijákovi manželův nejnovější výtvor, což je miniatura armády. Jenže tihle vojáčci nejsou jenom kousky umělé hmoty, dokáží se pohybovat, strategicky přemýšlet, a svést regulérní bitvu. Hotelový pokoj, v němž zabiják přebývá, se tak změní v bitevní pole, kde proti sobě stojí profesionální zabiják a dvoucentimetrová armáda. Jakkoli je přitom mini armáda surreálná, je to ta jediná lidská postava, která je padouchem příběhu, a když se k němu plíží znepokojivě vypadající miniaturní záškodník, vypadá to sice jako čistě hororová scéna, ale strašidelná postava je zde prakticky hrdinou.
231 zobrazení 4 se líbíHBO má za sebou další výraznou seriálovou novinku v podobě teenagerovského dramatu Euforie. To zaujalo hlavně svou otevřeností ohledně sexu či drog. My v ní ale našli mnohem, mnohem víc!
Netflix se s českou lokalizací v posledních měsících opravdu rozjel, a tak už se dá docela dobře vybírat mezi jednotlivými žánry, co by si člověk, který stoprocentně neovládá angličtinu, mohl pustit. Vybrali jsme proto novější i starší snímky, které nás prostě baví a češtinu nepostrádají.
Ruku na srdce, zatímco v seriálové tvorbě Netflix hrne neskutečně množství kvalitního obsahu, ve filmové sféře je to často hromada balastu, v němž se sem tam objeví i nějaký klenot. A proto jsme se rozhodli, že vám ty klenoty vyzobeme a naservírujeme na stříbrném talíři.
Napínavé drama o zachraňování migrantů, dokumentární série o těžkostech manželství, nová verze Disneyho animované klasiky, dekonstrukce superhrdinů, nebo hororová satira. První srpnový víkend rozhodně není ohledně nabídky online filmů a seriálů chudý. Nudit by se neměl snad nikdo!