Nebaví vás už naše doporučení, co si pustit večer? Tak to zkusíme jinak. Budeme oslovovat populární lidi v online a ptát se jich na jejich filmový vkus a filmy, které doporučují. A do prvního rozhovoru jsme si pozvali Leni Krsovou alias Dataholku, která miluje Švédsko, Chirurgy a nechápe povyk okolo Hry o trůny a Živých mrtvých.
1. 9. 2017 0:00 | Tipy na film 1. 9. 2017 0:00 | Tipy na film
Začneme něčím aktuálním - Jak se ti líbil Death Note, který si měla nedávno rozkoukaný?
Upřímně? Ten Death Note od Netflixu je hroznej. Vděla jsem anime seriál, ten mě naprosto uchvátil a bylo to vlastně první anime, co jsem kdy viděla, takže mě to i dost v tomhle žánru namlsalo. Vím, že existuje ještě japonská hraná verze, ale od té jsem viděla až druhý díl, ale i ten má svoje kouzlo. Ale bohužel ten americkej remake je vážně velký špatný.
Jde vůbec natočit dobrej americkej remake anime?
No, i s tím jsem do toho šla a maličko doufala, že to jde, ale začínám mít pocit, že to je nereálný. Už jen z toho důvodu, že žánr anime je hodně specifická záležitost, kterou podle mě nikdy pořádně nepřesadíš do zákonitostí hraných filmů. A to můžeš vypatlat na CGI z rozpočtu kolik chceš. Neznám takovej remake anime, který by stál za to, pokud se teda neuchýlím k Animatrixu, což ale není remake, ale nádherný anime etudy ve světě Matrixu.
Takže ani nový Ghost in the Shell bys nedoporučila?
To jsem ještě neviděla, dost se toho bojím, už jen proto, že tam došlo k zásadnímu whitewashingu u hlavní postavy. Pro mě i to, že je Major asijatka přidalo celé té postavě svůj specifický rozměr a bojím se, že se to tímhle obsazením rozbilo. A to mám Scarlett jako herečku vážně ráda.
A co bys naopak doporučila? Co tě v poslední době fakt ale jako fakt nadchlo?
Ty jo, to je dost těžká otázka. Jsem teď hodně zaměstnaná psaním diplomky, takže si pouštím spíš odpočinkový věci, u kterých nemusím vůbec přemýšlet. Moje volba proto většinou padá na filmy podle komiksu, byť jich je podle mě už fakt až moc, ale je to spíš zklamání. Suicide Squad padá řetěz, i když má ta partička šílenců potenciál. Doctor Strange a Avengers byly oboje takový nemastný, neslaný a vlastně už se ani netěším na dalšího Thora a Avengers: Infinity War. Ještě snad Wonder Woman mě relativně chytla, ale do židle mě naposledy zasadil a přikoval asi jen Arrival. Od té doby nic.
Ani Dunkerk? Baby Driver?
To se přiznám, že jsem ještě neviděla. Jak jsem pořád doma a píšu věci do školy, v kině jsem nebyla ani nepamatuju, namísto toho si pouštím spíš seriály a věci, co mě na chvíli přepnou mozek na menší výkon. Ale na Dunkerk se chystám určitě, válečný filmy mám ráda a Nolan vždycky slibuje netradiční zážitek.
Prozradíš, co schováváš na chvíle, kdy potřebuješ zlepšit náladu, odložit psaní do školy nebo máš jako rituál před každou důležitou událostí?
K prokrastinaci využívám hlavně YouTube a sleduju Behind the scenes a jak se natáčí a natáčely trikové sekvence různých filmů. Utrpěla jsem divadelní vzdělání, dělala dobu v televizi, ale pořád mě tenhle svět nepřestane fascinovat. Tím dokážu trávit vážně hodiny a hodiny času a pak nadšená těma "kouzlama" horečně prohledávám inzeráty, jestli bych se nemohla upíchnout jako jakákoliv podržtaška kdekoliv u filmu. Teď můžu říct, že jsem za poslední týden viděla všechny Behind the scenes z Game of Thrones za posledních 8 let, co se to točí, a to nejsem žádnej zarytej fanoušek tohohle seriálu, chytlo mě to až s koncem 6. série. A díky VFX.cz Martina Kleknera tomu propadám i teoreticky díky breakdownům, o kterých píše.
Na zlepšení nálady mám gag reely a bloopers, naprosto miluju ty ze Star Wars a když mi je občas hodně ouvej pouštím si rozhovory s Emiliou Clarke, protože její smích a bezprostřednost jsou nakažlivý i přes obrazovku počítače. A pokud si chci zahrát na svoje vlastní citlivý struny, pouštím si sestřihy America Got Talent, ale jen ty tzv. golden buzzers a cíleně se dojímám. Dobu jsem se za to trochu styděla, ale pak jsem zjistila, že to takhle jako "relaxaci" dělá víc lidí, tak už to i veřejně přiznávám a rozposílám dál :)
A pokud se mi nechce koukat do monitoru/TV, beru do ruky knížky - poslední dobou to jsou z valné většiny knížky, které byly nebo budou zfilmované. Proto jsem doteď spoustu fakt velkých filmů neviděla, protože stále ještě nemám dočtenou knižní předlohu.
A co máš rozečteného z těch velkých a známých knih / natočených filmů?
Teď konkrétně se prokusávám s pistolníkem Rolandem Temnou věží, která dle všeho vypadá jako hodně slušný filmový průšvih roku. U Kinga se držím i s To, tam je to love & hate relationship s knížkou samotnou, protože je FAKT náročná na čtení, ale zároveň úžasná. Neviděla jsem ani filmovou minisérii z 90. let s Timem Currym, ale těch tisíc stránek jednou pokořím. Hidden Figures si chci taky nejdřív přečíst, stejně tak The Man in The High Castle. Ale jsem vážně ráda, že jsem stihla Ready Player One, než půjde do kin, u toho by mě hodně mrzelo nemít možnost si ten svět vymyslet ve vlastní hlavě. Naopak jsem si ale kolikrát přečetla i něco, co absolutně nechápu, proč šlo nebo půjde do produkce jako film (ano, mluvím třeba o 50 Shades of Grey), ale i to se stává. A vyloženě mě zklamal poslední Alien, protože komiks, který tuhle část vetřelčího vesmíru řeší, byl famózní.
Tak to hodně štěstí s Temnou věží, já ji nikdy nedočetl. Hidden Figures můžu jen doporučit, skvělý film. A jestli tě bavil Ready Player One, tak zkus Armada, ale tam se film nechystá.
Dík, snad se mi to povede prokousat. A o Armadě mi říkalo víc lidí, že to není tak dobrý jako Ready Player One.
Není, ale velmi podobný styl a rozhodně lepší “další verze toho samého” než třeba Maze Runner. A co seriály? Říkala si, že Game of Thrones máš teda nakoukáno hlavně díky Behind the Scenes, tak který máš nakoukaný víc?
Ad Game of Thrones: S GoT máme zajímavej vztah a zajímalo by mě, jestli to někdo má podobně, co se týče toho sledovacího mechanismu, který jsem si s GoT vybudovala - byla jsem kdysi na HBO maratonu 1. série, kdy to tu nikdo neznal jen vážně skalní fanoušci a ani já o tom tehdy nevěděla ani tužku a přímo na projekci se ptala, kdo je to ten Martin. Přečetla jsem první knížku, koukala do půlky 3. série a pak mě to začalo strašně nebavit. Ale díky sociálním sítím jsem až do konce 6. série věděla o každém zásadním okamžiku, takže jsem pořád věděla, co se děje. A teď jsem koukala poctivě na celou 7. řadu s vidinou, že se konečně začne něco dít.
A k těm seriálům: Už 12 let koukám na Grey's Anatomy, který stále ještě běží, byť z původních postav tam zůstaly 2 lidi. Sledování ze setrvačnosti a nostalgie. Absolutně jsem zbožňovala Dextera, na toho občas kouknu i teď a z další vlny nostalgie dokoukávám postupně M*A*S*H*, protože to je fakt práce na několik let a baví mě ty vtipy a tehdy ještě parádní český dabing. A z těch novějších se teď těším na Stranger Things, snad bude 2. řada stejně výborná jako ta první. Těším se i na (snad už definitivní) poslední řadu Bron a sbírám odvahu na dokoukání Black Mirror, protože mi to místy dost cuchá nervy. A asi až v příštím životě dokoukám celou Jessicu Jones, Defenders, Luthera, Daredevila, Flashe, Supergirl a všechny ty cross-over epizody a další komiksárny. P.S.: Nechápu, jak se při životě drží The Walking Dead a Fear The Walking Dead (byť u toho mě první série hodně bavila). TWD od komiksu až děsivě uhnula a je to podle mě už čirý divácký zbytečně natahovaný peklo...
Hezký seznam. Já to měl s Game of Thrones podobné a vlastně jsem tomu pořádně přišel na chuť až poslední dvě série, kdy se něco děje a neumírají mý oblíbený postavy.
Přesně tak. Pro mě to je pořád Pán prstenů s menším budgetem, tj. moc postav, moc rodů a jak se začnu ztrácet a moc se tam politikaří, tak já odpadám
Takže v tom případě si ani nenaskočila na hype train okolo House of Cards, když nemáš rádá politikaření, co?
Z House of Cards jsem neviděla jedinej díl. A zatím mi to ani nijak nevadí a nechybí, i když věřím, že ten seriál musí bejt hodně super. Ale na druhou stranu mě chytl Designated Survivor, ale tam spíš díky té lince konspirací, protože mě baví sledovat, co si scenárista zvládne vymyslet. Proto jsem koukala i na Sleepy Hollow, než z toho udělali okultní seanci v pozadí s Georgem Washingtonem. První série jsou fakt moc dobrý, tuplem, pokud někdo vyrostl na filmu Tima Burtona. Ale obecně seriály s moc velkou mírou intrik pro mě nejsou, vždycky se u toho vztekám jak můžou být lidi zlí. To nechápu.
Tak jestli tě chytl Designated Survivor, to by sis měla dát legendární 24, pokud ti nevadí akce a krev. A nebo Prison Break, ale jen tu první sérii, protože ta poslední není už ani guilty pleasure.
24 jsem nikdy nedokoukala, to mě straaašně nebavilo, už ani nevím proč. A Prison Break byl boží, kdysi jsem k tomu z nadšení vyráběla i stránky s fun facts, hrozně jsem řešila Michaelovo tetování a tak, to byl vážně totální fanouškovský ponor do reálií seriálu. Na další série jsem neměla nervy, protože mě už vlastně nezajímalo, co se bude dít dál. Já měla za guilty pleasure třeba True Blood. To byly doby. Tehdy mě to přivedlo díky Alexandru Skarsgardovi ke švédštině a Švédsku. Podle mě to byl takový GoT před GoT - boobs & vampires. Ale na knížky jsem odvahu neměla….
25 zobrazeníSedmá série Hry o trůny je za námi, poslední osmá nás čeká možná až za dva roky. Jak si zkrátit nekonečné čekání? Vybrali jsme patnáct nejlepších seriálů, které jsou Game of Thrones co nejvíce podobné.
Pamatujete na skvělou adaptaci románu Stephena Kinga Mlha, kde zůstane partička lidí uvězněná v supermarketu, zatímco okolo nich se rozprostírá podivná mlha plná vražených monster? Tak existuje i stejnojmenný seriál a na Netflixu ode dneška najdete celou sérii.
Videotéka MyPrime, kterou společnost UPC nabízí jako součást své interaktivní televizi Horizon, má zajímavé novinky. Podařilo se jí totiž získat smlouvu na starší filmy a seriály společnosti Universal, nově tedy v její nabídce naleznete novinky jako seriál Mr. Robot či klasiky jako Knight Rider, Apollo 13, Schindlerův seznam nebo Zjizvená tvář.
21. srpna 1968 je datum, které se nesmazatelně zapsalo do naší historie. Ruská okupace a následná normalizace zastavily demokratické snahy naší republiky na další dvě desetiletí. Jedním z kroků normalizace bylo i seznam zakázaných filmů, které vznikly koncem 60. let a byly pro komunistický režim příliš "svobodné". Staly se z nich trezorové filmy a veřejnost je mohla znovu vidět až po roce 1989.