Nabarvené ptáče bude za Česko bojovat o Oscary. Má šanci dostat nominaci?

Nový film Václava Marhoula, který nyní můžete konečně vidět i v českých kinech, se bude bít s ostatními zahraničními snímky o Oscara za nejlepší cizojazyčný film.

Šance v oscarovém boji nemusí být malé

Marhoul svůj snímek pojal jako nekompromisní adaptaci stejnojmenné knihy Jerzyho Kosińského, byť byl snímek nucen pozměnit především v otázce způsobu vyprávění, kdy například zmizely vnitřní rozpravy ústředního chlapce a film je takřka celý bez dialogů. Právě výrazný odklon od středního filmového proudu však může filmu v oscarovém boji zaručit alespoň nominaci amerických akademiků. Ti rádi oceňují lidské příběhy, které se dotýkají velkých světových témat jako jsou válečné útrapy. Kombinace černobílé kamery Vladimíra Smutného, absence dialogů, natáčení s nezkušeným dětským hercem a Marhoulovo vláčné poetické vyprávění by zámořské Akademiky mohla obalamutit. A to i navzdory silné konkurenci, jíž letos ztvární mimo jiné novinka Pedra Almodóvara Bolest a sláva, jihokorejský Parazit či německý Narušitel systému.

O vyslání Nabarveného ptáčete do oscarových bojů rozhodla Česká filmová a televizní akademie, která vybírala z celkového počtu deseti lokálních snímků, mezi nimiž byly například filmy Na střeše Jiřího Mádla či Zlatý podraz. Zvolení právě Nabarveného ptáčete však nepřichází jako překvapení. V podstatě o něm bylo rozhodnuto v momentě, kdy se Marhoulův snímek dostal do hlavní soutěže filmového festivalu v Benátkách. Tam sice sklidil rozpačité reakce a od řady novinářů si vysloužil negativní hodnocení, nicméně nakonec získal studentskou cenu UNICEF a stal se jedním z nejkontroverznějších filmů na festivalu.

Petr Semecký

O filmu a lifestylu píše tak dlouho, že mu na to skoro nestačí končetiny. Prošel si malými weby, tiskovinami i mediálním domem. Zažil éru videokazet, horlivě sbíral fyzické nosiče a aktuálně zakotvil ve světě streamingu. Kromě filmů a seriálů ho baví analyzovat fotbal, vařit a také sbírat všechno možné.