© TIFF / Relativity Media
Máme za sebou první den 46. ročníku Toronto International Film Festivalu. Viděli jsme první hrstku filmů a otestovali jsme online festivalovou video platformu.
10. 9. 2021 15:00 | RecenzeJak už jsem zmiňovala v úvodním článku, letošní TIFF je výrazně jiný, než předchozí ročníky, kterých jsem se zúčastnila jako novinářka (2015, 2016, 2017, 2018). Z pandemických důvodů se pro mě totiž koná výhradně online a nemusím kvůli němu cestovat přes půl světa. Což je na jednu stranu fajn, protože ušetřím pár peněz a nemusím řešit veškeré covidové komplikace. Ale na tu druhou se připravuji o notnou dávku festivalové atmosféry a času stráveného v mém oblíbeném městě. Atmosféra zkrátka tak trochu chybí. Na druhou stranu - online platforma TIFF Digital Cinema Pro, kde jsou pro novináře dostupné filmy online, zatím funguje na jedničku. Jistě, nějaké porodní bolesti tu byly (pár filmů se “nahodilo” o několik hodin později, ale místo 48 hodin teď budou dostupné 72 hodin, takže win win), ale jinak vše šlape tak, jak má. Služba je naprosto intuitivní (kliknete na play a koukáte) a příjemným bonusem je možnost sdílet film na TV skrze Chromecast.
© Relativity Media
Mohlo by se zdát, že Violet (Olivia Munn) žije skvělý život. Má totiž dobře placenou práci v Hollywoodu, a co je víc než to?! Zdání ale klame. Práce v prestižní produkční firmě totiž není vše, a obzvlášť, když je váš šéf tak trochu idiot a vy trpíte úzkostmi… Violet je celovečerním debutem herečky Justine Bateman, která se tak představuje jako zajímavá autorka s vizí, kterou se do budoucna vyplatí sledovat. Violetiny úzkosti, obavy a zkraty totiž doslova prostupují do obrazu (a zvuku) a působí dosti nepříjemným dojmem. A nebo, pokud úzkostmi a pocity méněcennosti trpíte, působí opravdu neuvěřitelně věrohodně. Violet nicméně není jen audiovizuální hříčkou, ale hlavně hlubokým a citlivým pohledem do nitra ženy, která skrze hypersenzitivitu a neustálé pochyby skoro nemůže žít normální život. Natož se srovnat s minulostí (rodina) a připravit se na budoucnost (vztahy). Jakoby se snad sama obsadila do role, kterou už nechce hrát a která jí brání se nadechnout. Violet je špičkovým debutem, který ukazuje Olivii Munn v trochu jiné herecké poloze, než na kterou jsme zvyklí, a dává naději všem smutným uzlíčkům starostí, kteří se snaží fungovat ve společnosti a nezbláznit se z toho. Občas totiž stačí jen trocha sebezapření.
Hodnocení: 80%
© Canal+
U úzkostí a depresí ještě chvilku zůstaneme, i když tak trochu jinak. Nový film francouzské režisérky Céline Sciamma (Portrét dívky v plamenech) sice pracuje s motivy smutku, ale v mnohem umírněnějším a klidnějším stylu. Nenápadný malý filmeček (stopáž 72 minut je vlhký sen každého unaveného cinefila) sleduje osmiletou Nelly, která se vyrovnává s odchodem babičky. Spolu s maminkou a tatínkem se vydávají do babiččina domu, který musí vyklidit. Maminka je z nastalé situace smutná a rozhodne se odjet. Nelly tak s tatínkem zůstává na několik dní sama. Několik dní, které jsou jako stvořené pro prozkoumání okolí, při kterém se v lese skamarádí se stejně starou holčičkou… Petite Maman neboli Maminka je nevtíravě dojemný film, který vás pohladí na duši a zaujme jednoduchou, ale funkční narativní hříčkou. Film o životě, smrti, minulosti i budoucnosti. Až si člověk říká, jak se tohle všechno může do tak krátké stopáže vejít!
Hodnocení: 80%
© Beta Cinema
Kdo opraví opraváře, když to potřebují? Toť otázka, kterou si nepřímo klade nový film katalánské režisérky Neus Ballús. Ta se ve snímku, při jehož tvorbě čerpala z historek svého otce instalatéra, zaměřila na tři řemeslníky, kteří před sebou mají náročný týden. Pep se chystá do důchodu, Mohamed se zaučuje a Valero je z celé situace nervní a snaží se zhubnout, aby se nacpal do obleku. The Odd-Job Men střídmě, ale přesto vtipně zachycuje několik běžných dní v životě tří mužů řemesla, kteří se spolu snaží vyjít. Potkávají při tom nejrůznější sortu lidí a dostávají se do více či méně prekérních situací, když jsou zamčeni na balkoně nebo se účastní improvizovaného photoshootu. Je až neuvěřitelné, jak tak malý španělský film, dokáže vykouzlit tak velký úsměv na tváři. Díky jemnosti a věrohodnosti, s kterou je téma uchopeno, diváky nechává nahlédnout do života lidí, s kterými se běžně setkáváme, ale jen málokdy přemýšlíme o tom, co dělají, když se zrovna nevrtají ve dřezu v kuchyni. Milé překvapení, které má potenciál stát se zrajícím diváckým hitem (a již teď má například cenu z festivalu v Locarnu).
Hodnocení: 80%
Vin Diesel a spol. se po měsících odkladů konečně řítí do kin. A protože jsme film už měli možnost vidět, přinášíme první dojmy z téhle nové vysokooktanové jízdy. Může si film vůbec užít úplný nováček?
Konečně jsme se dočkali a na HBO je ode dneška dostupné speciální setkání legendárních Přátel. Měli jsme možnost ho vidět s předstihem a můžeme říct, zda byste si měli pořídit extra balení kapesníků.
Zatímco Netflix spoléhá především na svůj původní obsah, který se silně řídí neselhávajícími statistikami sledovanosti, HBO se opírá o kurátorství, kdy kinohity doplňují nenápadné filmy, které jsou často zajímavější než dobře zafinancovaný blockbuster. A v případě dramatu Monos to platí maximálně.
Největší fantasy seriál letošního podzimu je konečně zpátky. 2. řada Jeho temných esencí bude dostupná na HBO GO od 17. listopadu. A my jsme měli možnost vidět většinu epizod v předstihu.
