© TMDB

Torontský deník #1: Začíná festival festivalů a oscarových filmů.

Začínáme s naším pokrytím filmového festivalu v Torontu. Z události, která zatím vždy pravidelně přinesla ty největší oscarové favority příštích měsíců, píšeme, fotíme a natáčíme online. Na úvod o tom, jak kritici vyděsili tvůrce nového Halloweenu.

6. 9. 2018 0:00 | Filmové novinky

Začátek září patří dvěma velkým a jednomu menšímu filmovému festivalu. Tím menším mám na mysli americký Telluride, do něhož se většina evropských diváků a kritiků nepodívá už jen kvůli komplikovanému cestování, které vám zabere desítky hodin a hromadu přestupů a odmění se vám podzimním mrznutím v horském městečku. Většina filmových nadšenců a recenzentů tak logicky volí mezi prosluněnými evropskými Benátkami a brutálně vlhkým a parným kanadským Torontem, áčkovými festivalovými událostmi, jejichž filmy se až na pár výjimek překrývají a v podstatě tvoří ideální nabídky filmů pro diváky z obou kontinentů.

© TMDB

S kolegyní Annou Kopeckou upřednostňujeme již 4 roky kanadskou lokalitu čistě proto, že je nám dlouhodobě sympatičtější. Na rozdíl od Cannes či Benátek si totiž Toronto International Film Festival (zkráceně TIFF) nehraje na velkolepou „posh“ záležitost a necpe vám na každém kroku do obličeje přeleštěné fotky celebrit a všeobjímající luxus. Ten přitom Torontu samozřejmě nechybí, festivalová vlídnost vůči běžným divákům a zaměření na jakousi kolektivní, nadšeneckou atmosféru je však pro organizátory přednější než kdekoli jinde.

Na festivalu mimochodem vůbec nenajdete něco jako „zlatou mládež“, která je tak typická pro karlovarský festival. Ten sice patří do kategorie A spolu s Cannes, Benátkami, Torontem či Berlinale, jakmile ho však zážitkově srovnáte s konkurencí, tvrdě si zapláčete. V Torontu se brzy ráno nečeká ve frontách a nedoufá se ve štěstěnu zbylých lístků. Dopředu si nakoupíte balíček lístků a ty dávno před festivalem uplatňujete na jednotlivé filmy v perfektně organizovaném předprodeji ve stylu českého Ticketpro. Prostě se přihlásíte k účtu, naklikáte filmy a vyrážíte. Anebo se dostavíte k pokladně kdykoli během týdne a jednoduše nakoupíte.

Jasně, například Toronto si to může dovolit, protože jen novinářům je tu vyhrazen celý multiplex Scotiabank hned za centrem festivalu v TIFF Bell Lightbox, včetně IMAX sálu, kde diváci jen letos uvidí například nového Predátora nebo očekávaný zahajovák festivalu Outlaw King s Chrisem Pinem. Když jsme byli v Torontu poprvé, jako první projekci jsem tehdy zvolil Sicario. Když mě zavedli do klimatizovaného IMAX sálu, začal jsem se vnitřně smát při vzpomínce na karlovarský Espace Dorleans a další improvizované sály z českého provinčního festivalu.

© TMDB

Toronto je pro běžné diváky i kritiky velkolepým svátkem filmu a pokud se kohokoli zeptáte, na který festival se těší nejvíce, velmi často se dozvíte, že právě sem. Atmosféra, výběr filmů, důležitost pro nadcházející oscarovou sezónu jsou totiž neporovnatelné s ostatními festivaly. Ano, pro evropany je důležité i Cannes či Berlinale z pohledu artového filmu. Jenže právě v Torontu se všechny zásadní filmy z těchto a dalších festivalů (ano, i z Varů) sbíhají do jednoho monumentálního programu, jenž zároveň přináší přes stovku vlastních exkluzivních premiér. Mezi těmito filmy pak často nakupují hollywoodská studia a další distributoři na paralelně probíhajícím filmovém marketu, což vede k řadě vtipných situací, když ze sálů již po pěti minutách odchází filmoví nákupčí, protože brzy poznají, že jejich cílovku zřejmě nebude zajímat Všechno bude tuzemského Olma Omerzu. Přesně tak, letos máme na festivalu znovu tuzemského zástupce, což je samo o sobě úspěch. Vzhledem ke konkurenci a přetlaku v programu však Omerzův film zřejmě snadno zapadne. Ale i účast je prima.

A o čem se letos bude naopak psát nejvíce? Všechny samozřejmě zajímá již v Benátkách uvedený dvojblok Zrodila se hvězda s Bradley Cooperem a Lady Gaga, a První člověk o Neillu Armstrongovi a přistání prvního muže na měsíci v režii Damiena Chazella. Dosavadní reakce jsou extatické, a tak se oba filmy ihned vyhouply mezi očekávané kusy mezi většinou diváků. Dále se hodně čeká od premiéry Predátora (režie Shane Black), který bude uveden v rámci kategorie Midnight Madness. Tučnou porci želízek v ohni má Netflix díky zmíněnému Outlaw King, breivikovskému masakru od Paula Greengrasse 22 July, anebo prý opusu magnum Alfonsa Cuaróna ROMA. A zapomínat se nesmí ani na novinku Steva McQueena Vdovy, nový film od tvůrce oscarového Moonlightu Barryho Jenkinse If Beale Street Could Talk, drama z hudebního byznysu Vox Lux s Natalie Portman, anebo reboot/pokračování kultovního Halloween s Jamie Lee Curtis.

Právě Halloween, jenž má navazovat přímo na první díl série Johna Carpentera a ignorovat jakékoli dřívější pokračování, však již před premiérou stihl nakrknout řadu fanoušků, z nichž někteří podle svého Twitteru přijeli jen kvůli němu. Ještě než došlo k prodeji vstupenek pro řadové diváky, hlásil festival naprosté vyprodání vstupenek a zatím se nezdá, že by šlo jen o chybu v systému či občas používané postupné uvolňování vstupenek do prodeje. Nedostalo se totiž ani na nás novináře, kteří navíc nemají ani jinak zcela běžnou novinářskou projekci.

Produkční společnost Jasona Bluma Blumhouse se zdá se rozhodla udělat pouze dvě paralelní půlnoční projekce a vzbudit okolo filmu pořádný hype skrze největší fanoušky, kteří si na film koupili vstupenky jako první, anebo skrze ilegální přeprodej vstupenek za dvojnásobné ceny (našel jsem ceny i za 140 dolarů!). Potíž je v tom, že řada běžných diváků, kteří chtěli vidět pouze Halloween, se na premiéru nedostanou a festival a producenti jim nedají jinou možnost film před oficiálním příchodem do distribuce vidět.

© TMDB

Neuvedení pro novináře, z nichž někteří se prý na film beztak dostali díky přednostnímu vstupu pro některá média, rovněž vyvolává řadu otázek a vybízí k domněnkám, že producent Blum zjevně nechce první recenze s více než měsíčním předstihem. Bojí se snad Michael Myers negativního přijetí filmu? Zkušenost velí, že rozhodně ano. Ostatně novinářským projekcím se zpravidla vyhýbají jen filmy nevalné kvality a okolo Halloweenu se dlouhodobě našlapuje opatrně, neboť testovací projekce před pár měsíci nebyly podle informací z kuloárů dvakrát příznivé.

Nás nedostupnost Halloweenu zajisté mrzí, ostatně kdo by nechtěl vidět naživo legendární Scream Queen Jamie Lee Curtis a dost možná i samotného Johna Carpentera, jehož jsem naposledy viděl na famózním koncertě jeho alba Lost Themes (doporučuji sehnat u všech dobrých hudebních streamerů) v italském Římě. Na druhou stranu však v našem privátním programu svítí okolo 35 filmů napříč deseti dny, a tak není na smutnění čas. Je potřeba se obrnit dávkou kofeinu, naposledy se pořádně vyspat a příliš se nezřídit na dnešní novinářské party, která si tematicky dělá legraci z nové oscarové kategorie pro blockbustery - The Most Popular Film. Torontští kritici prostě mají smysl pro humor.

 270 zobrazení   48 se líbí