© The Cannon Group
Albert Pyun byl vskutku zajímavou postavičkou v dějinách filmu. Neskutečně ambiciózní a pilný režisér má na kontě jedna z nejkultovnějších (a také nejpříšernějších) akčních béček historie. On sám se však považoval za velkého umělce a své ambice chtěl dokonale podtrhnout projektem Slinger. Ten dnes známe jako snímek Cyborg a od původní vize se nemůže lišit více.
2. 7. 2023 17:40 | Tipy na filmAlbert Pyun se dostal na mapu díky sword and sorcery fantasy s názvem Meč a čaroděj, a i to mu přihrálo práci na filmu, jehož koncept původně začal jako pokračování vesmírného béčka Vládci vesmíru. Představa studia Cannon byla jasná – akční sci-fi film s tehdejší vycházející hvězdou, Jean-Claudem Van Damme, a režisér úspěšné fantasy řežby se měl o výsledek postarat.
Pyun měl ale mnohem umělečtější ambice, a snímek chtěl pojmout jako artový černobílý film. Samotný tvůrčí proces nakonec vyprodukoval zvláštní hybrid akčního béčka a filosofického sci-fi, který pobouřil testovací publikum, vedení studia i samotného Van Damma. Ten se nakonec sám ujal přestříhání filmu a pomocí dalších úprav vznikl v roce 1989 film s názvem Cyborg, jaký známe a milujeme dnes.
V roce 2014 ale Pyun vydal svou verzi snímku, nazvanou Slinger – Albert Pyun’s Director’s Cut of Cyborg. Film vyšel na Blu-ray a k dostání je na německém Amazonu, a za zhlédnutí rozhodně stojí. Od oficiální verze se liší v mnoha ohledech.
Cyborg se odehrává v postapokalyptickém světě, kterým zmítá mor. Kromě něj ztrpčují lidem život nájezdy banditů, jimž se přezdívá Piráti. Jedinou obranou proti Pirátům jsou nájemní žoldáci alias slingeři. Jeden ze slingerů, drsňák s husťáckým jménem Gibson Rickenbacker (Jean-Claude Van Damme), narazí na mechanickou ženu Pearl Prophet (Dayle Haddon), jež má ve svém mechanismu ukryt recept na zázračný lék proti moru a potřebuje jej doručit na jisté místo. Gibson jí nabídne doprovod, situaci ale zkomplikuje banda Pirátů vedená monstrózním Fenderem (Vincent Klyn), s nímž má Gibson nevyřízené účty z minulosti. Film je jedním z nejnásilnějších a nejtemnějších filmů Van Dammeho kariéry.
Verze Slinger se rovněž odehrává v postapokalyptickém světě, tentokrát v něm ale chybí mor. Zmíněná Pearl v sobě tedy neukrývá zázračný lék, ale samotná technologie, díky níž je sestrojena, je klíčem k záchraně lidstva. To je sám o sobě dost vágní macguffin a nejspíš proto studio zasadilo do děje Cyborga mor, jehož projevy ve výsledném filmu ale skoro nevidíme. Dalším výrazným rozdílem jsou sami padouši. Zatímco v kinoverzi si říkají Piráti a jsou to prostě nájezdníci na náhodné osady, ve Slingerovi se jedná o kult vzývající Satana. Díky tomu dává scéna s ukřižováním mnohem větší smysl, zároveň pomáhá satanský motiv zvláštnímu vyznění, které Slinger má a které se studiu podařilo ze Cyborga téměř vymýtit. Slinger je obecně mnohem temnější a bezútěšnější než Cyborg, a to díky výrazně odlišnému stylu.
Cyborg je brutální film, málokdy ale překročí stín akčního béčka. Slinger se oproti tomu snaží být mesianistickým dramatem o hrdinovi, který je unavený marným bojem proti zlu a destrukcí, kterou vidí kolem sebe. Rytmus filmu udávají do jisté míry Gibsonovy vnitřní dialogy se svým pochybovačným já, a v podstatě sám sebe neustále přesvědčuje o tom, že jeho boj má smysl. Kromě hrdinových vnitřních monologů film používá i voice over někoho, kdo může být sám Satan, a v kombinaci s drastickými postapokalyptickými výjevy utrpení tak dostáváme obraz světa, který doslova propadl peklu. O dost markantněji to vyznívá ve scéně hrdinova ukřižování, což je moment, kdy se zastaví Gibsonovo putování, ale o to větší prostor dostanou jeho vnitřní úvahy.
Cyborg, třebaže přidává motiv se smrtelnou nemocí, bezútěšnost a všeobecnou beznaděj dost utlumil a díky tomu některé hrdinovy akce nedávají smysl, případně nemají příliš silné vyznění. Výborným příkladem budiž scéna, kdy Gibson pozabíjí skupinu padouchů v polorozpadlé budově, aby ochránil svou společnici Nady (Deborah Richter). V Cyborgovi je motivovaný prostým ohrožením a scéna ukazuje pouze Gibsonovu výkonnost v boji, díky čemuž vypadá jeho pozdější porážka ze strany Fendera hrozivěji.
Ve Slingerovi scéna začíná nalezením zavražděného dítěte, kterému pár scén předtím pomohl znovu získat míč z rukou banditů. Jeho emocionální výbuch následuje scéna v dané budově, kterou doprovází modlitba k Satanovi. Je to jeden z těch momentů, jež ukazují, jak moc je Slingerův svět prohnilý. Následně do budovy dorazí Gibson a přesto, že scéna vypadá prakticky stejně, vyjadřuje spíš hrdinovy emoce, je to moment, kdy může Gibson dát průchod své frustraci a svému vzteku a pobít skupinu padouchů tím nejpůsobivějším způsobem.
Zatímco Cyborg využívá teplých barev, tlumících depresivní vyznění toho, co se v něm děje, Slinger využívá výrazně utlumeného obrazu. Pyunova původní vize zahrnovala černobílý obraz, a obraz ve Slingerovi, tlumící barvy do tmavě modré, vám dá asi nejbližší představu, jak by to mohlo vypadat. Tlumené barvy výborně dokreslují atmosféru zmaru, v níž divák uvízne společně s hlavním hrdinou.
Hudební doprovod Cyborga spoléhá na určitý neviditelný styl, kdy pouze dokresluje akční momenty, soundtrack Slingera ale představuje výraznou hudební složku, která nejen podkresluje akci, ale podílí se na vyjadřování vyznění filmu. Řízné kytary a synťáky v úvodních titulcích slibují epický příběh, v bojových scénách zase povzbuzují bojovou náladu.
Dostáváme se k těžkým spoilerům. Jedním ze zásadních rozdílů obou verzí je ale samotný závěr, kdy Slinger vymáchá divákova ústa v temnotě daného světa, zatímco Cyborg nabídne divákovi mnohem větší satisfakci. Cyborg končí porážkou Fendera, dopravením Pearl k vědci, jenž může začít pracovat na výrobě léku na mor a znovushledáním Gibsona s dávno ztracenou adoptivní dcerou. Vědec i Pearl vděčně poděkují Gibsonovi za jeho snahu a nabídnou mu, aby s nimi zůstal. Jenže Gibson kromě dcery znovuobjevil i chuť pomáhat lidem, a tak odmítne a vyráží napravovat křivdy padlého světa, jenž má nyní díky léku novou naději. Slinger má o dost temnější závěr. Gibson porazí Fendera, opět se shledá s adoptivní dcerou a doručí Pearl k vědci.
V této verzi se ale nedočká nijak horoucích díků, natož nabídky, aby s nimi zůstal. Místo toho je vědcem a Pearl chladně požádán, aby o úkrytu a jejich práci mlčel, a Gibson následně odchází se svou dcerou napravovat křivdy do světa, který má nyní naději…nebo si to alespoň Gibson myslí. Sotva odejde, vědec i Pearl si začnou libovat v tom, že nyní mají volné ruce k vládě nad světem. Následuje scéna ve stylu Terminátora, v níž se do jakési chodby teleportuje kyberneticky vylepšená nahá žena a se zlověstným úsměvem se blíží ke kameře. Pyun totiž plánoval epickou sérii, jíž měl Slinger jen začít, bohužel se mu nepodařilo nápad dotáhnout do konce.
Zdroj: The Action Elite / Autorský text
Geralt, Yennefer, Ciri a Marigold jsou zpátky a není pochyb o tom, že Netflix ovládne nastávající víkend, během něhož startuje také filmový festival v Karlových Varech. Kdo by ale putoval na západ Čech, když může vidět epickou řež a střetnutí s Divokým honem?
S koncem června se tradičně blíží i největší český filmový festival v Karlových Varech s téměř dvoustovkou promítaných titulů. Vyznat se v programu může být někdy dost fuška, a proto jsme pro vás vybrali desítku filmů, které byste neměli minout.
Čeká nás víkend plný klimatických výkyvů. Pakliže však za okny zaleze slunce a do parapetů začne bušit déšť, my budeme připravení. I pro následující víkend totiž streamovací služby přišly s čerstvou porcí novinek. Ať už patříte mezi milovník motorsportu nebo krví posedlých démonů.
Ačkoliv byl začátek roku stále ve znamení druhého Avatara, který masivně válcoval kina, dočkali jsme se za prvních šest měsíců mnoha opravdu úspěšných a pozoruhodných počinů, které bavily, děsily a nutily k zamyšlení. Vybrali jsme pro vás desítku titulů, které zazářily v kinech v první půlce roku nejvíce.
