© Paramount Pictures
Hollywoodské blockbustery letos nemají dobrý rok. Nejde přitom o problémy pouze jednoho studia. V potížích se začínají topit v podstatě všichni velcí hráči, kteří u pokladen kin zjistili, že situace s bobtnajícími rozpočty dosáhla bodu, kdy je nutné zařadit zpátečku.
16. 8. 2023 19:30 | Filmové novinkyRozpočty hollywoodských blockbusterů narůstají dlouhodobě, v letošním roce jde však o opravdu velkolepou přehlídku předražených projektů, od kterých se čekaly velké věci a po vstupu do kin následovalo ohromné zklamání. V mnoha případech za něj mohou i mizerné kvality samotných filmů, v některých se ale zkrátka ukázalo, že rekordní rozpočty mohou být ve finálním součtu pořádně na škodu.
Nejnověji přetřásanými chudáky jsou Indiana Jones a nástroj osudu a Mission: Impossible Odplata - První část. Od obou blockbusterů se čekaly obří tržby a od toho se do jisté míry odvíjelo i bohaté financování, které se vyšplhalo až na 300 milionů dolarů. Tom Cruise je alespoň nalil do šílených kaskadérských kousků s co možná nejmenším využitím CGI a také do odkladů spojených s covidem-19. Indiana Jones hojně investoval do omlazování Harrisona Forda a trikových kejklí, které měly ze starého doktora Jonese udělat čipernějšího geroje, který to může ještě jednou nandat nacistům. Jenže oba filmy po několika týdnech v kinech přepočítávají poměrně slabé tržby, které ani zdaleka neplní očekávání.
Od Jonese i Mission: Impossible se čekalo přinejmenším 800 milionů dolarů, které si dokázala svého času napříč světem urval Křišťálová lebka, respektive poslední mise Ethana Hunta s podtitulem Fallout. Nový film s Indiana Jonesem však po šesti týdnech hlásí ani ne 400 milionů. Mission: Impossible se po pěti týdnech převalila přes půl miliardy. A u obou filmů hollywoodští analytici tvrdí, že hrozí ztráty ve výši až 100 milionů dolarů. Jones má přitom horší pozici než Tom Cruise, protože kina už reálně vyklidil, zatímco Ethan Hunt stále ještě docela jede, i když se nemůže ke svému smutku opřít o IMAXy, jež mu doslova odpálil Nolanův Oppenheimer. Jak ale analytici upozorňují, problém není ani tak v tržbách z kin, přestože jde o jasné zklamání vycházející z poklesu zájmu o brand (Jones) nebo špatné načasování (Mission: Impossible). Zásadní potíž je s výší rozpočtu, která je na hraně návratnosti.
Jak by mohl vyprávět Kevin Costner se svým Vodním světem, každý film se jednoho dne zaplatí nehledě na to, jestli šlo o sebevětší propadák. Studia totiž nepřepočítávají jen peníze z kin. Značně pomohou i prodeje do televizí, na streaming a samozřejmě i na TVODu a fyzických nosičích (tady už to ale dávno nejsou žádné masivní žně). A pak jsou tu také pomyslné sekundární příjmy z toho, že zmíněné tituly podporují franšízy, jichž jsou součástí a kterým se samozřejmě zvedá sledovanost v momentě, kdy jde nový film do kin. Indiana Jones se díky Nástroji osudu konečně podíval na Disney Plus a zájem si velmi chválil i šéf Disney Bob Iger. Kdekdo kvůli nové Mission: Impossible nakoukával celou sérii nebo alespoň díly režírované Christopherem McQuarriem. Pro Hollywood jako takový je však důležité točit udržitelné cash flow a to lze mít jen těžko s blockbustery, které na sebe vydělají jen v průběhu několika let. Peníze jsou potřeba teď a tady, i proto mají nyní Warneři takovou radost z toho, že se jim povedla miliardová Barbie (a to z ní odvedou 50 milionů hlavní hvězdě Margot Robbie). Studiu v dluzích totiž pomůže zafinancovat nové projekty a samozřejmě zalepit miliardové díry jinde. Mimo jiné i na jiných propadácích jako Shazam! Hněv bohů nebo Flash, které taky trpěly na příliš velké rozpočty.
O moc lépe na tom nejsou ani u Universalu, kde letos vzniklo desáté Rychle a zběsile s rozpočtem neskutečných 340 milionů dolarů. Film utržil zhruba 700 milionů, v Americe se ale potvrdilo, že je tahle vysokooktanová franšíza pro Američany víceméně mrtvá a cílí se už jen a pouze na mezinárodní publikum. Jenže z něj se musí studio více dělit na tržbách s ostatními částmi distribučního řetězu. I proto si nyní studio tolik chválí tržby přes 650 milionů u Oppenheimera, který stál pouhopouhých 100 milionů a stal se doslova přes noc fenoménem, který musel každý vidět ideálně v IMAXu.
Co si z toho Hollywood odnese? Už Steven Spielberg před lety tvrdil, že filmový průmysl v Los Angeles čeká nepříjemný finanční budíček a bude se muset vrátit do časů středních rozpočtů a více autorských filmů. Oppenheimer a Barbie se svými střídmými rozpočty okolo 100–150 milionů ukazují, že to s kvalitními autory a pevnou vizí rozhodně může platit. Jenže to nehraje hollywoodskému byznysu, který chce v budoucnu stavět na generování scénářů umělou inteligencí, zrovna do noty. Přikloní se k tezi, že autorství s méně penězi udělá více muziky než opuletní triková show s příběhem děravým jako cedník? To je otázka pro budoucí hollywoodské manažery. Budíček jim ale letos zazvonil u hlavy natolik silně, že by bylo s podivem, kdyby se po letech tupého rozhazování konečně neprobrali.
Velkolepá reklamní kampaň, velikášské řeči, ale podle recenzí také jedna velká katastrofa. Recenze nenechávají na Kazmově ONEMANSHOW nit suchou. Jen pár recenzentů a influencerů nachází alespoň pár slov chvály.
Málokomu se podaří tak hladký a úspěšný přechod od herectví k filmové režii, jako se to povedlo Bradleymu Cooperovi. Jeho debut Zrodila se hvězda sice posbíral množství ocenění, přesto trvalo pět let, než natočil svůj druhý film. Dočkáme se jej koncem tohoto roku.
Fantastické pokračování snímku Spider-Man: Paralelní světy vstoupilo do českých kin 31. května letošního roku a po 75 dnech je novinka Napříč paralelními světy konečně dostupná online. Zatím jen na jedné službě, brzy ale přibudou další.
Pro Henryho Cavilla nebyl seriál Zaklínač jen běžnou prací, za kterou dostal zaplaceno. Jako fanoušek knižní předlohy se neustále snažil do role i příběhu dostat to, co je podle něj pro Sapkowského dílo stěžejní. A když se měl v jedné z nejdojemnějších scén rozloučit se svým milovaným koněm, neváhal a dopřál mu rozlučku, která scenáristy vůbec nenapadla.
