© TMDB

Poslední díl Hry o trůny ani sprintem nestihl doběhnout k uspokojivému cíli

Tak, je to za námi. Osm let trvající Hra o trůny je dohrána. Západozemí se změnilo k nepoznání a zároveň v podstatě vše zůstalo při starém, Bran konečně zase promluvil a je čas na loučení. Loučení, které však nutně nemusí být navždy.

20. 5. 2019 17:00 | Filmové novinky 20. 5. 2019 17:00 | Filmové novinky

POZOR! Následující řádky obsahují spoilery z 6. dílu 8. řady Hry o trůny „The Iron Throne“.

Před začátkem posledního dílu Hry o trůny jsem cítil zvláštní nervozitu. Ne z toho, jak to skončí, ale aby to skončilo aspoň se špetkou logiky a zadostiučinění. Vsázel jsem hlavně na to, že George R. R. Martin tvůrcům vzhledem ke svému způsobu psaní příběhů s největší pravděpodobností před pár lety řekl jenom velmi hrubou kostru dalšího vývoje příběhu a pak svou představu o konci, takže jejich úkolem bylo nějak smysluplně se k tomuto konci „propsat“. A že by tím pádem úplný závěr mohl přinést aspoň závan Martinovy kvality.

A první dojem bych opět směřoval k vizuální stránce a výkonům herců, kteří byli skvělí. Úvodní procházka Tyriona (Peter Dinklage), Jona (Kit Harington) a Davose (Liam Cunningham) zdecimovaným Královým přístavištěm, Daenerys (Emilia Clarke) přicházející před nastoupené vojsko s dračími křídly za zády, Tyrion odhazující cihly a truchlící nad smrtí svých sourozenců a následně odhazující svůj odznak pobočníka královny před Daenerys, poslední rozhovor Jona s Daenerys, při kterém Jon věděl, co za chvíli udělá, Brienne (Gwendoline Christie) dopisující Jaimeho (Nikolaj Coster-Waldau) činy. Tohle byly silné momenty, které dokázaly probudit emoce způsobem, jež na mnoha místech 8. řady citelně chyběl.

© TMDB

Ani poslední díl však nebyl bezchybný, a i zde se objevily další nekonzistence, které více či méně rušily ponoření do příběhu a nabourávaly snahu rozloučit se se seriálem v míru. Když pominu neustálé rozmnožování Dothraků a Neposkvrněných od Bitvy o Zimohrad, trochu nám místy opět haprovala kontinuita času.

© TMDB

Kdybych měl vybrat jeden vizuální problém, který mě osobně při prvním zhlédnutí vyrušil nejvíce, šlo by asi o poslední záběry na Královo přístaviště a tamní přístav. Jonovi ve vězení sotva stačil narůst nějaký vous, ale na popel zdevastované město vypadá jako zbrusu nové včetně opravených hradeb. Skoro to vypadalo, jako by závěrečné scény točili ještě před řáděním Daenerys. Nikde nebyly vidět žádné pozůstatky katastrofy ani snahy o opravu města, všechno vypadalo zcela nepoškozené a zalité sluncem. Tomu po zhlédnutí 5. dílu odmítám uvěřit. Dost ale k vizuální stránce věci, pojďme na jednotlivé postavy a jejich cestu k cílové čáře.

© TMDB

Osmá řada po uvítacím prvním díle celou dobu držela stejné tempo – jeden díl plný řežby (3. a 5.) a jeden díl relativního klidu a rozhovorů (2., 4. a 6.). I poslední díl navazující na vypálení Králova přístaviště toto tempo dodržel a nabídl řadu dobrých interakcí mezi postavami. Tou nejdůležitější byl zřejmě rozhovor Jona s uvězněným Tyrionem.

Po úvodu, ve kterém se oba prošli zdevastovaným městem zasypaným popelem, viděli ohořelé děti, popravy zajatců i nastoupené loajální bojovníky Daenerys, přišla studená sprcha. Byť jejímu projevu v cizím jazyce (symbol toho, že skutečně byla cizím dobyvatelem, nikoliv člověkem snažícím se získat zpět svůj pravoplatný domov) ani jeden moc nerozuměl, minimálně Tyrion z rétoriky vycítil, že Královo přístaviště zřejmě není posledním místem, které pokryje popel jeho vlastních obyvatel.

Tyrion po své rezignaci a zatčení Jonovi přiznává, že Dany rovněž miluje, ale zároveň jej okamžitě začíná přesvědčovat, že je potřeba Daenerys včas (ideálně teď hned) zastavit, než se s Drogonem seznámí další města a další statisíce nevinných civilistů. A právě zde, kde Jon stále všemožně hledá způsob, jak chování Daenerys z předchozího dílu nějak obhájit, se definitivně ukázalo, že bez ohledu na rodokmen a rodiče tohle zkrátka není královský materiál. Což se vzápětí potvrdilo, když jej během 5 společných minut v zaprášené místnosti Tyrion přesvědčil, aby šel a tu „svou královnu“, kterou miluje a které chtěl navždy sloužit, zapíchnul.

Musel pro to našemu Králi Severu připomenout jeho službu na Zdi a povinnost chránit obyvatele Západozemí. A právě tato lekce z perspektivy a pohledu na hodnoty, jako je láska, smysl nebo povinnost, byla zřejmě tím, co nakonec vedlo ke smrti Daenerys. Pokud by tvůrci chtěli Jona, domnělou hlavní postavu budovanou řadu sérií, na trůn dostat, měl zřejmě na toto všechno přijít sám.

Věřím, že většina z nás očekávala neslavný konec Daenerys, která už z podstaty celého příběhu musela nést následky za své činy. A její poslední scéna s Jonem ukázala, jak daleko rozvrat její mysli zašel. Nejenže si vůbec nepřipouštěla, že by udělala cokoliv špatného či diskutabilního, ale chtěla ve stejném duchu nadále pokračovat, a dokonce Jonovi nabídla, že by onomu vysněnému „Novému světu“ mohli vládnout společně.

Někoho možná maličko překvapilo, že Drogon Jona za vraždu své matky na místě nezpopelnil. Pro jeho chování existuje několik možných argumentů a vzhledem k tomu, jak to nakonec dopadlo, se minimálně s jedním musíme spokojit.

Draci zaprvé nejsou s Targaryeny v žádném případě rovnocennými, jsou de facto jejich mazlíčci/sluhové, kteří primárně poslouchají, vyciťují, co jejich pánové chtějí a nekonají z vlastního přesvědčení. Aspoň tak je seriál vyobrazuje. Drogon tak již ze své podstaty pravděpodobně nemohl Jona jen tak slupnout, protože je to Targaryen, a tak jeho rozkazy může nanejvýš zkusit ignorovat.

Dalším faktem je, že rozhodně nešlo o historicky první vzájemnou vraždu mezi Targaryeny. A byť by Drogon nebyl prvním drakem, který zabil Targaryena, drakům nikdy nepříslušelo samovolně rozsuzovat rodinné spory a trestat viníky z řad příbuzných. Pokud by Daenerys zabil kdokoliv jiný, pomsta by nepochybně následovala okamžitě, v tomto případě to ale odnesl pouze Železný trůn, který byl de facto tím skutečným viníkem, jenž Dany zničil.

Jak mohl obyčejný drak chápat takovou symboliku? Zřejmě dobré téma na diskuzi nad pivem, zde si jen můžeme říci, že propojení Targaryenů s draky je oboustranné. Takže pokud Daenerys během svého života často na Železný trůn myslela, mohl Drogon velmi dobře chápat, že to je ta klíčová věc, o kterou celou dobu jde. A nyní, když se k němu jeho matka konečně dostala, vzápětí zemřela. Vinit v takovou chvíli Trůn lze považovat za přirozené i pro zvíře.

© TMDB

Drogon následně sebral tělo Daenerys a odlétl neznámo kam. Možná zpátky na Essos, kde se narodil? Nebo do staré Valyrie, kde se zabydlel, když byla jeho matka v Meereenu? V tuhle chvíli je to asi jedno, napříč historií se draci neustále objevují a zase ztrácejí, takže bych Drogonův náhlý odchod ze scény nijak nedramatizoval. Důležité je, že jeho odlet symbolicky ukončuje nejen první polovinu závěrečné epizody, ale definitivně i násilí všech účastníků Hry o trůny.

Tady bych vytkl další důležitou věc, a to je chybějící scéna, ve které by se Jon vzdal Neposkvrněným poté, co vyjde najevo, že Daenerys je mrtvá (zřejmě velmi rychle opětovně našel svou čest a musel se přiznat, protože by klidně mohl tvrdit, že Dany přikázala Drogonovi roztavit Železný trůn, nasedla na něj a odlétla pryč, jelikož žádný jasný důkaz o její smrti nikde nezůstal). Mohli ji tam dát třeba místo scény, ve které Tyrion rovná u svého stolu židle, což bylo ve skutečnosti méně zajímavé i symbolické, než si tvůrci asi původně mysleli.

Druhá polovina dílu je jakýmsi epilogem a snahou ukončit dějové linky všech postav.

© TMDB

Bran (Isaac Hempstead-Wright) jako král? Dobře, vlastně s tím v důsledku problém nemám, ale vadí mi, že jde pravděpodobně o nejméně zajímavou volbu. Bran vůbec nebyl v 5. řadě seriálu a od chvíle, kdy se stal Tříokým havranem, tvůrci jakýkoliv vývoj jeho postavy úplně zastavili. V posledních dvou řadách navíc kromě odhalení Jonova skutečného původu nic zásadního neudělal, ani neřekl. Tím chci říct, že na jednu stranu tuto volbu respektuji, ale na druhou bych byl raději, kdyby Bran před tímto koncem dostal v seriálu víc času a mohli jsme vidět aspoň náznak toho, že i ve své současné podobě hraje Hru o trůny.

Z mlčícího klučiny na křesle s prázdným pohledem a bez špetky emocí se najednou stal ultimátní konspirátor, který ve snaze stát opodál a počkat, až se všichni ostatní zmasakrují, trumfnul i Cersei (Lena Headey). Zřejmě věděl, že pokud bude posedávat a mlčet, stane se úplně bez práce králem, a tak skutečně pouze seděl, civěl a čekal. Asi další velké překvapení, které má svou nečekaností fascinovat, ale v důsledku je lehce nemastné i neslané. Seriál mě totiž za 8 řad nijak nepřesvědčil (především se o to ani nijak nepokusil), že Bran bude dobrým králem a dokáže vybudovat lepší svět. Vidím v něm skvělého rádce, ale král musí mít kromě schopnosti vidět minulost i jiné důležité vlastnosti.

Za mě je z pohledu přemýšlení a potenciálního zákulisí viditelného děje stále zajímavější jeho „staredown“ s Nočním králem a otázky, které tato němá scéna vzbuzuje. Byli spolu nějak propojeni? Viděl Noční král (Vladimir Furdik) také budoucnost, ve které i bez jeho přičinění dorazí do největšího města Západozemí smrt, která vše zničí? Věděl tím pádem, že se zrovna dívá na budoucího krále, který skutečně přinese do světa lidí změnu? Na tyhle teorie bude v budoucnu ještě dost času.

© TMDB

S čím mám problém už nyní, je osud Jona. Plně bych respektoval, kdyby si po všem, co od odchodu z Noční hlídky viděl a zažil, sám zvolil cestu daleko na sever pryč od všech královských intrik. Místo toho jsme se ale dočkali přinejmenším podivného soudu, který pravoplatného následníka trůnu při volbě nového krále nejenže vůbec nezmínil (byť minimálně Sansa, Arya a Tyrion o jeho nároku věděli a ostatní nebo většina z nich se to už dost možná ze šuškandy či Varysových dopisů mohli dozvědět), ale zároveň jej v jeho nepřítomnosti odsoudil k doživotí na Zdi jenom proto, že se jeho členové báli války s nějakým vojákem a jeho pár přeživšími kumpány.

Tady mi dějová nit opravdu zcela utekla a chvíli jsem vůbec nechápal, co se děje. Je naprosto bizarní, že Arya (Maisie Williams), Sansa (Sophie Turner) ale i Tyrion, který ho k zabití Dany de facto přesvědčil, jej pak bez problémů za tento čin, kterým mimochodem všechny zachránil, odsoudili k doživotí na Zdi.

© TMDB

I kdyby nevěděli, že je Targaryen, je (byl) pořád Král na Severu a lidé se většinou jen tak nerozzuří na krále kvůli jedné vraždě a neuvrhnou jej posléze na doživotí do vězení. Vraždou Daenerys se navíc v podstatě sám stal pravoplatným králem.

Proč nemohli poslat Neposkvrněné k čertu? Žije jich tak 20, jakou válku by rozpoutali? Koho a proč zajímá, co si myslí obyčejný voják Šedý červ (Jacob Anderson), který ještě před pár dny vraždil bezbranné vojáky a následně popravoval ty, kteří nějakým zázrakem masakr v městě přežili? Má štěstí, že ho hlavy jednotlivých království Západozemí nenechaly i se všemi jeho muži na místě také popravit. Proč zrovna jeho očividně zatemnělá mysl rozhodla o osudu Jona a všichni ostatní bez námitek souhlasili?

Stejně odplul na východ a do Západozemí se pravděpodobně nikdy nevrátí. Proč se zrovna tady všichni vládci sedmi království najednou rozhodli, že musí dodržet slovo a Jona rozhodně nepropustit ani po odjezdu Šedého červa? Mimochodem, když už chtěli Neposkvrněné s každým dílem neustále doplňovat, jako by se každou noc rozdvojovali, nemohl třeba Daario Naharis (Michiel Huisman) připlout s posilami? Dejte mu pět sekund a nějaké lodě, aby to celé mělo aspoň nějaký náznak logiky.

Tento nesmysl s odsouzením Jona je vystupňován do tak absurdních výšin, že bych spíš věřil teorii, která mě po konci dílu napadla. A sice že se Tyrion s ostatními jednoduše domluvili a Neposkvrnění ani Šedý červ v rozsudku ve skutečnosti žádnou roli nehráli. Jon jakožto pravoplatný král je potenciálně nebezpečný, protože by vládu dalšího Targaryena po Šíleném králi a jeho stejně šílené dceři lid možná pozitivně nepřijal, a tak by zřejmě musel vládnout za pomoci strachu jako klasický monarcha a v zavedených pořádcích by se nakonec vůbec nic nezměnilo.

A tak je mnohem příhodnější přijít s nějakým trestem, který uspokojí toho nevraživého cizáckého eunucha v brnění a zároveň zajistí, že Jon nebude v mocenských hrách překážet ani Tyrionovi, ani Sanse. Konec konců to není Stark, ale oficiálně bastard, neoficiálně poslední Targaryen bez draka či armády, který s jejich rozhodnutím aktuálně nemůže nic moc udělat.

Jon tak stráví zbytek svých dní na Zdi (nebo za ní), aby svět lidí chránil před… sněhem a mrazem. Lord kriplů, bastardů, společenských vyvrhelů a zničené Zdi. Aspoň mu zůstal Duch a Tormund.

© TMDB

Mezitím vidíme, že v Králově přístavišti panuje stejná atmosféra, jako na začátku seriálu, královská rada „vyvolených“ opět funguje a žádné bájné „kolo“ zatím nikdo nerozbil. Tyrion jako pobočník krále rozhodně dává smysl. Pokud ale mají lidé v místnosti za úkol vybudovat lepší svět, Bronn (Jerome Flynn) tam nemá co dělat. Jeho význam je zhruba stejný, jako kdyby tam seděl jakýkoliv jiný nekvalifikovaný člověk. Jednou z jeho priorit ve chvíli, kdy nefunguje kanalizace, přístavy ani dodávky jídla, je ostatně výstavba nových nevěstinců, což hovoří za vše. A malá perlička, příběh o tom, jak Tyrion jednou do nevěstince přivedl osla, jsou poslední slova, která v seriálu padnou. Následuje totiž 11minutová němá sekvence a závěrečné titulky.

Poznámku Brana o tom, že v radě jsou stále ještě volná místa, která je potřeba zaplnit vhodnými osobami, považuji ve světle Jonova osudu za ironickou. Nebyl by náhodou právě on perfektní osobu, která by v takové radě dokázala pomoci vybudovat lepší svět? Za svůj život dokázal smířit několik nesmiřitelných stran, a ještě donedávna se zdálo, že jeho hlavním posláním je sloužit lidem a přinášet mír. Je ideální kombinací ohně a ledu, života a smrti. Pro tvůrce však zřejmě příliš předvídatelná a smysluplná úvaha.

© TMDB

Symbolickou knihu s názvem „A Song of Ice and Fire“ jsem popravdě ve světle událostí posledního dílu také vůbec nepochopil (pokud to nebyl Martinův product placement). Co z tohohle seriálu bylo o ledu a ohni? Od začátku do konce to byla primárně Hra o trůny. Píseň ledu a ohně mohla být o Jonovi, polovičním Starkovi a polovičním Targaryenovi, ale s ním je amen. Nebo mohla být o Nočním králi, kterého však zabila Arya. Nazývat tento příběh Písní ledu a ohně tak nedává smysl, protože tím rozhodně nebyl.

© TMDB

Sansa příběh ukončila tam, kde asi měla. Při volbě krále se zdržela hlasování a požádala, aby se Sever opět stal nezávislým, jako tradičně byl po tisíce let. A Bran jí vyhověl, načež byla korunována Královnou na Severu, což je skvělé ukončení jejího příběhu.

© TMDB

Kam pluje Arya, která si plní svůj sen a vyráží na západ od Západozemí? Žádný spin-off s jejím dobrodružstvím v neznámých zemích pravděpodobně nečekejme. Pokud můžeme čerpat z knih, dorazí totiž pouze do Meereenu, kde se zřejmě setká s Daario Naharisem. I tento svět je totiž kulatý, což v knihách ví například Theon.

© TMDB

A Jon? Jon se musí obléknout do černého, aby uspokojil pár lidí z Essosu, kteří ze Západozemí nepocházejí a ani zde nechtějí zůstat. Když mu Ygritte (Rose Leslie) opakovala, že vůbec nic neví, měli jsme jí věřit a nikdy na ni nezapomenout. Protože Jon zřejmě opravdu celou dobu nic nevěděl a stále neví. A to do té, míry, že z něj ostatní v čele s Branem udělali pohodlného obětního beránka, který jim pomůže umýt si po všech těch šílenostech s Bílými chodci a Matkou draků ruce a začít pěkně na novo bez komplikací.

Možná i z toho důvodu Noční hlídka stále existuje, aby měli Jona kam odklidit. Protože jaký byl vždy význam Noční hlídky? Obrana Zdi a světa lidí před nebezpečím, které leží dále na severu. Nebezpečím Bílých chodců, které je poraženo. Nemohla by tedy Noční hlídka dělat něco užitečnějšího, než hlídat Zeď (která v sobě stejně má na východním konci obrovskou díru) před nebezpečím, které už neexistuje? Proč se vůbec po porážce Nočního krále někdo dobrovolně vydal uprostřed zimy zpět na Zeď?

© TMDB

Další otázkou je, kdo má nyní nad Noční hlídkou moc – Sever je nezávislým královstvím, takže Sansa? Nehodilo by se Sanse pár dalších lidí, kteří by pomohli zabydlet opuštěné hrady a udělat ze zdevastovaného Severu opět civilizované království? A nebyli by Divocí spokojení s úrodnější půdou a příhodnějším podnebím jižně od Zdi?

Když vezmeme v potaz, jak málo času tvůrci měli na uspokojivé uzavření všech těch neskutečně spletitých dějových linek a nespočtu postav, je už nyní možné s jistotou říci, že 7. a 8. řada rozhodně potřebovaly mít 10 dílů. HBO jim údajně minimálně pro poslední řadu nabídla 10 dílů a všechny peníze na světě (proč by taky ne, víc dílů = vyšší sledovanost), Benioff s Weissem si však řekli pouze o 6 a nyní je jasné, že to byla obrovská chyba a že za spěch vstříc Star Wars a dalším projektům je nyní budou pronásledovat petice, memečka a nikdy nekončící kritika skalních fanoušků Hry o trůny.

© TMDB

Na úplný závěr nám tvůrci nechali pootevřené dveře pro případ, že by se někdo někdy měl chuť k tomuto příběhu vrátit. Jon vyráží na pouť za Zeď, Arya vyplouvá na Západ, Sansa začíná vládnout na Severu a skupinka přeživších hlavních postav v Králově přístavišti. Jinými slovy tady prostor pro spin-offy a další případná pokračování rozhodně je.

Pokud bych měl závěrečnou řadu shrnout v několika stručných bodech, byly by to tyto:

1. Celá řada byla strašně uspěchaná.

2. Postavy byly mnohdy podkopávány a jejich vývoj i směřování ignorovány ve prospěch posunu děje kupředu.

3. Řada děje a zajímavého vývoje z posledních řad (v případě Bílých chodců dokonce od úplného začátku seriálu) byla promrhána nebo zapomenuta.

4. Řemeslně byla 8. řada skvěle natočena a vizuálně ani zvukově (Ramin Djawadi opět složil výborný soundtrack) jí není příliš co vytknout.

5. Herecké výkony byly v rámci možností scénáře super, ve srovnání s minulostí zářila především Emilia Clarke a jako vždy byl fantastický Peter Dinklage.

© TMDB

Pokud zvažujete, co dál, určitě se díky úspěchu Hry o trůny můžete začít těšit na řadu chystaných fantasy seriálů, které letos i v následujících letech dorazí na televizní obrazovky. A jestliže jste dosud ještě nevzali do rukou knihy George R.R. Martina, nyní je ten správný čas začít, protože lze očekávat, že jeho zacházení s postavami, jejich úmrtími a rolemi v úplném závěru příběhu bude buď zcela jiné, nebo vystavěné s mnohem větší péčí a smyslem pro detail. Jinými slovy, pokud vám závěr seriálu nepřinesl uspokojující rozuzlení a uzavření celého příběhu, knihy by to určitě mohly napravit.

 2 631 zobrazení   81 se líbí