© TMDB

Rambo vs. Amerika: Jak šel čas se stěžejní akční ságou Sylvestera Stallona

Sylvester Stallone si v sérii o vietnamském veteránovi rád posvítil na problémy americké politiky a společnosti. Podívejte se s námi, čím vším si Rambo prošel.

17. 9. 2019 0:00 | Tipy na film

© TMDB

Rambo: První krev aneb Vítej doma, Johne.

First Blood | USA | 1982 | Akční filmy | Akční hrdinové

Konflikt ve Vietnamu dost zahýbal veřejným míněním i pohledem filmu na armádu jako takovou. Ten nebyl sám o sobě nijak lichotivý. Kromě toho se tato neslavná kapitola amerických dějin stala oblíbeným námětem filmů sedmdesátých a osmdesátých let, a jedním z nich byla i adaptace románu Davida Morrela Rambo I (První krev). Ta popisuje příchod válečného veterána do malého města, kde jej místní šerif zatkne pro potulku. Vysloužilec Rambo ale po všem tom utrpení, které prožil ve Vietnamu, odmítá myšlenku, že by ho buzeroval úřad jeho vlastní země, a tak uteče do lesů, kde dělá to, co mu jde nejlépe - zabíjí nepřátele. Jenže tentokrát to není Vietcong, nýbrž maloměstský policejní sbor.

 77 %

Na filmové adaptaci z roku 1982 s názvem Rambo: První krev se scenáristicky podílel i představitel hlavní role Sylvester Stallone, a nutno říci, že film doznal oproti předloze hodně změn. Především v tom, že oproti knize, kde se vršení mrtvol meze nekladou, ve filmu zemře pouze jeden člověk. Zároveň je Rambo mnohem sympatičtější postava. Nechce nikomu ublížit, snaží se jen přežít. Oproti tomu šerif už nechce hlavně vyřešit situaci s vraždícím veteránem. Stal se z něho egoistický buran, který si ukousl až moc velké sousto. Film zaujímá k nastalé situaci zcela jasný postoj. Odsuzuje veřejnost, která předtím odsoudila americkou armádu, a vyzdvihuje, že američtí vojáci si zaslouží především respekt. Ve filmu nejde jen o konflikt party balíků s elitním vojákem, ale především o konflikt tehdejších hodnot, prosazovaných vládnoucí třídou a veřejností, která měla na americkou armádu dost vyhraněný pohled. Přitom z rovnice vynechává armádu jako instituci, soustředí se přitom na obyčejného vojáka, jenž plnil svou vlasteneckou povinnost a místo vděku se mu dostalo jen opovržení od těch, které si myslel, že chrání. Víc než akčním nářezem je Rambo: První krev spíš sociální kritikou.

© TMDB

Rambo II jako definitivní vyrovnání se s Vietnamem

Rambo: First Blood Part II | USA | 1985 | Akční filmy | Akční hrdinové

Podobný politicko-společenský apel si zachovala i dvojka s názvem Rambo II (Rambo: First Blood Part II), která naburácela do kin o tři roky později, tentokrát s trochu jinými ambicemi. Scénář stále psal Stallone, ale zároveň se na něm podílel tehdy ne tolik uctívaný James Cameron. Hořké, syrové drama o přežívání v lesích, které v prvním díle působilo relativně realisticky, vystřídala řízná akce ve vietnamské džungli, a Rambo se z vojáka s dokonalým výcvikem, který má taktickou výhodu oproti nezkušeným policistům, stává příslovečnou jednočlennou armádou. Borcem, který pozabíjí spoustu členů vietnamských jednotek na jejich vlastním území. Rambo II je tak spíš akčním blockbusterem než smutným sociálním dramatem, to ale neznamená, že by se na nějaké to poselství místo nenašlo. Rambo II je opět kritikou, tentokrát spíše politickou než společenskou. Už nebudí pocit viny v prosté americké společnosti, tentokrát by mělo svědomí hryzat samotnou vládu. Rambovou misí je prozkoumat vietnamské zajatecké tábory, ve skutečnosti má ale pomoci utajit fakt, že americké vládě nestojí její vlastní veteráni ani za výkupné. Dvojka navíc ukazuje, že americký voják riskoval život nejen kvůli vidlákům, kteří ho nenávidí, ale i pro zbabělé úředníky, kteří jej vidí jako odečitatelnou položku.

 65 %

© TMDB

Rambo míří do Afghánistánu

Rambo III | USA | 1988 | Akční filmy | Akční hrdinové

Postava Johna Ramba se stala tak populární, že vznikl i animovaný seriál na podporu prodeje hraček. Seriál Rambo: Force of Freedom obrousila hrany Rambových traumat a násilnické povahy a zachytila legendárního válečníka jako agenta vládní organizace bojující proti teroristům. Společenský apel ale postavě zůstal. Například poučoval děti o tom, že nemají brát drogy.

 58 %

To byly časy, kdy Amerika podporovala bojovníky v Afghánistánu. Veřejné mínění koncem osmdesátých let už nezajímal toliko konflikt ve Vietnamu, jako spíš studená válka. Prezident Ronald Reagan se snažil svému sovětskému protějšku zatopit, jak to šlo, mimo jiné i podporou Afghánistánu, jenž tou dobou válčil se Sovětským svazem. Nenávist k Rusům a podporu mudžahedínům vyslovoval i filmový průmysl. Kromě třeba bondovky Dech života to byl právě i Rambo III z roku 1988. Zahořklý veterán se v něm uchýlil do kláštera a násilné choutky ukájí v bangkogských zápasech. Útočiště ale musí opět opustit, protože jeho bývalý nadřízený, plukovník Trautmann, byl zajat na misi v Afghánistánu. Rambo se vydává otcovskou figuru zachránit a při tom objevuje něco, co už dlouho nepoznal – boj za správnou věc. Protože reaganovská Amerika nepokrytě stranila Afghánistánu jako utlačované zemi, představoval konflikt ve filmu boj, který má smysl. A Rambo si konečně přestal připadat postradatelný.

© TMDB

Barmské peklo a Rambova hrubá síla jako řešení

Rambo | USA | 2008 | Akční filmy | Akční hrdinové

Rambovská série vypadala po třetím díle dost uzavřeně. Jenže koncem devadesátých let prošel Sylvester Stallone velkým úpadkem, který ho zaváděl do dost obskurních rolí v nudných a nikým nepřijatých filmech. Někdy v polovině nultých let 21. století ale začal usilovně pracovat na svém comebacku. A tak se na plátno vrátil nejen Rocky Balboa, ale i oblíbený expert na guerillovou taktiku a čím dál zahořklejší veterán Rambo. V době, kdy celá série platila za v podstatě společensko-politickou agitku, se Sly pídil po velkém globálním problému, na který by mohl upozornit skrze postavu muže chyceného ve válečných konfliktech. Odpovědí mu byla situace v Barmě. A tak byl v roce 2008 natočen film Rambo do pekla a zpět, který se tentokrát zamýšlí nad dvěma různými cestami, jak řešit globální problémy. První polovina filmu, kdy Rambo převáží skupinu misionářů do válkou zničené oblasti, si klade otázku, zda se dá něco změnit nenásilnou cestou. Druhá polovina filmu, kdy Rambo převáží skupinu žoldáků do válkou zničené oblasti, aby zachránili misionáře, odpovídá, že nejspíš ne. Zatím nejbrutálnější díl série se dá vykládat různými způsoby. Jako filosofická úvaha nad účinností násilí a možností jej ze svého života zcela vypustit, nebo jako apel na silnější státy, aby utlačovaným zemím pomáhaly extrémními prostředky.

 70 %

© TMDB

Rambovo poslední poselství

Rambo: Last Blood | USA | 2019 | Akční filmy | Akční hrdinové

Rambo celkově není jen klasický akční hrdina, je to především nositel sdělení určeného širší společnosti. Ať už hlásá vstřícnost k vysloužilým vojákům, uznání vlády nebo pomoc utlačovaným zemím, příběhy jeho filmů jsou vždy především zábavnými socio-politickými komentáři. A nejinak je tomu v případě jeho zatím poslední štace, která se zabývá problémem drogových kartelů, jež sužují současnou Ameriku na její hranici s Mexikem. Ani tentokrát mírová cesta není řešení, obzvlášť když Johnovi umře takřka v náručí někdo, koho víceméně považuje za vlastní dceru. Není tedy divu, že do mexických tělesných schránek v závěrečné třetině putuje celá řada projektilů a chladného ostří Rambova věrného nože. A ačkoli se v závěrečných minutách může zdát, že Rambo už konečně dokonal svou cestu peklem. Závěrečné titulky dávají nositeli Stalloneho mravů otevřený konec.

 61 %  343 zobrazení   23 se líbí