FB pixel

Kdekdo se domníval, že novinka Paula Greengrasse 22 July, kterou exkluzivně distribuuje Netflix, jenž film poslal jen do vybraných kin na filmových festivalech a v Norsku, bude možná až příliš podobná letošnímu snímku Erika Poppea s názvem Utoya, 22.července, jenž masakr norských studentů Andersem Breivikem nasnímal v nepřerušovaném záběru a sugestivně odrážel intenzivní strach obětí z nečekaného útoku. Jenže Paul Greengrass řekl přímočarému zpracování ne a raději se vrhl na polemiku o nebezpečí pravicového extremismu.


xx

Nemusíte se však bát, že by zkušený lodivod hned tří filmů ze série o agentu Bourneovi či oscarového Kapitána Phillipse zabředl do nudných proslovů, patetického zpytování svědomí a velkých morálních proklamací jako z bulvárních deníků. Greengrass volí sofistikovanější způsob, když se podstatnou část filmu soustředí na Breivikovu snahu o manipulaci svého právního zástupce, jenž mu má pomoci k obžalobě norského pozitivního přístupu k multikulturalitě.

Než k tomu však dojde, uvrhne vás Greengrass doprostřed příprav jednoho z nejméně očekávaných teroristických útoků posledních let, když Anders Breivik pokoutně chystá nálože, které postupně převáží a odpaluje u vládní budovy v Oslu. Nastalého zmatku poté využívá, aby se dostal na inkriminovaný ostrov Utoya, kde mají potomci místní garnitury naplánován tradiční letní tábor, jenž se záhy promění na běh o vlastní život.

Greengrass přitom ani na moment nezaváhá a opět otřepává své zkušené dokumentární oko, kdy až s fanatickou chladností snímá Breivikovo řádění, jež vrhá postavy studentů do pozice zmateného stáda, jež se marně pokouší uniknout své zhoubě. Kameru se daří udržet v dokonalé vzdálenosti, aby konečný příval úmrtí působil intenzivně, zároveň však nespadl do nanicovaté expoitace. Greengrass se v zobrazování násilí nevyžívá, vidí ho jako nepochopitelný chladnokrevný akt, když v podstatě přejímá Breivikovu náturu kalkulujícího, bezcitného asociála.

Tento pohled je pak dáván do protikladu k postavě studenta Viljara Hanssena (naprosto úchvatný Jonas Strand Gravli), jenž napříč filmem reprezentuje nejen samotné studenty bojující na Utoye o holý život, ale i samotný norský sociální systém, jenž je vystaven ultimátnímu testu odolnosti. Je to totiž Viljar, který se musí po několika zásazích z Breivikovy pušky a ztrátě řady přátel doslova naučit znovu chodit a především sebrat odvahu postavit se zvrácenému Breivikovi a jeho vidění světa v soudním procesu, jenž ho má poslat na roky za mříže.


Greengrass skrze Viljara zkoumá proměňující se společenské klima, které pod tlakem extremistů a řady falešných zpráv stáčí kormidlo logicky a morálně uvažujících lidí směrem k nepochopitelnému rasismu a xenofobii. Přičemž ústřední postavu Viljara trápí nejen tento společenský kontext, ale i duševní a fyzické trauma, které – jak sám říká – už nikdy nezmizí.

Zatímco první polovina filmu, jež vrcholí Breikovým aktem na Utoye, pouze pokládá základy tematického kontextu filmu, druhá polovina se soudním procesem je dále rozvíjí a zpracovává je v komplexní pohled na současnou expanzi radikalismu a extrémního nacionalismu napříč Evropou i zbytkem světa. Greengrass ovšem netlačí na pilu a nemá tendenci svůj politicko-společenský postoj přechroustávat do instantní kaše. K publiku promlouvá spíše mezi řádky Breivikových fabulací a Viljarovu ztrátu opory mezi bližními, kteří chtě nechtě nemohou pochopit jeho psychické rozpoložení.

Jediná linie, jež působí poněkud zanedbaně, je ta politická, v níž se norská vláda v čele s premiérem pokouší reagovat na šokující události v centru Osla, na Utoye a následně i během soudního procesu, jenž je komplikován značně uvolněnou norskou legislativou, jíž se Breivik snaží využít ke svému prospěchu. Nejenže postava premiéra nepůsobí trojrozměrně, celá politická linie slouží spíše jako doplněk k celkovému obrazu filmu a jako expoziční prvek než svébytná část filmu.

Zbytek však Greengrass kočíruje natolik sebevědomě a bez nejmenších zaváhání, že se jedná jen o drobné zaškobrtnutí v jinak velmi hladce probíhající prezentací 7 let starých událostí. O jejich adaptaci po takto krátké době se sice vedly polemiky. Stejně jako v případě Letu číslo 93 však Greengrass dokázal ve zdánlivé opakovačce známých událostí najít nosné téma, které současnému negativnímu klimatu napříč kontinenty dokáže umně, sebevědomě a bez patetického plácání po zádech ukázat pečlivě vypulírované zrcadlo. Nenechte si ho proto, byť jen na malé obrazovce, ujít. Netflix totiž tímhle filmem vstupuje mezi velké hráče a hodlá jít v následujících měsících po všemožných cenách. A pokud si udrží formu, tak zcela jistě zaslouženě. 22 July je totiž ve svém žánru dokudramatického napínáku naprostá špička.

Hodnocení: 80 %

22 July (64%)

22. července 2011 zabil Anders Breivik na ostrově Utoya celkem 77 mladých lidí. Toto je rekonstrukce událostí, jak se staly, nejen z pohledu obětí, ale i policie a vlády. Hrají: Anders Danielsen Lie, Ola G. Furuseth, Jon Oigarden, Anneke von der Lippe, Trygve Svindland
Online na: Netflix

RECENZE: 22 July mistrovsky zpracovává Breivikův masakr na Utoye  |  Tipy na film  |  před 2 měsíci  |  6 přečtení  |  10 líbí se

Petr Semecký

Stresem prorostlý workoholik, který jednou rukou analyzuje festivalový art, druhou chystá preview nejžhavějšího blockbusteru a nohama sepisuje seznamy filmů a seriálů, které musí ve volném čase konečně „bingvočnout“. Milovník dobrého jídla, půlmaratonec, technologický nadšenec a sběratel všeho možného.

Komentáře k článku RECENZE: 22 July mistrovsky zpracovává Breivikův masakr na Utoye

Další články jako RECENZE: 22 July mistrovsky zpracovává Breivikův masakr na Utoye

Tipy na film  |  před 3 dny  |  2

10 skvělých seriálů, které byly bohužel ukončeny po první řadě

Jedna z nejlepších věcí, na tom být seriálový fanoušek, je že můžete sledovat seriály od prvních informací o obsazení, až do jejich zrušení. Ale nic nebolí víc, než když váš oblíbený seriál zaříznou hned po první řadě! Připravili jsme si pro vás seznam deseti seriálů, u kterých nás to zvlášť trápí. číst více

Tipy na film  |  před 4 dny  |  9

20 nejlepších seriálů podle nominací na Zlaté Glóby

Dnes byly vyhlášeny nominace na Zlaté Glóby, druhé nejprestižnější filmové a televizní ocenění, hned po Oscarech. Zatímco u filmů platí, že dost nominovaných není a možná ani nebude v českých kinech, u seriálů je situace jiná - naprostá většina už je online na HBO, Amazonu nebo Netflixu. číst více

Tipy na film  |  před 6 dny  |  19

10 věcí, které jste nevěděli o megahitu Bohemian Rhapsody

Z hudebního životopisu Bohemian Rhapsody je hit jako blázen. Česká republika hlásí nejúspěšnější film roku, celosvětově film utržil již přes půl miliardy amerických dolarů a diváci spokojeně míří na opakované projekce. Oslavme to desítkou zajímavostí, které jste o filmu rozhodně netušili! číst více

Tipy na film  |  před 7 dny  |  10

8 nejlepších prosincových novinek na Netflixu

Nálož novinek s titulky se v prosinci neopakuje, ale přesto si lze všimnout jednoho příjemného směru. Skoro každý větší kinofilm, který je na Netflix přidán či znovu zařazen, je už automaticky přidáván s českými titulky. Následující desítka novinek tak bude zajímavá i pro ty, kdo nevládnou angličtinou. číst více

Tipy na film  |  před 8 dny  |  84

RETRO: Bláznivá střela nás baví už 30 let

2. prosince 1988 vstoupil do amerických kin film, který se od té doby do historie zapsal jako jedna z nejlepších komedií nejen 80. let, ale vlastně vůbec. Kultovní první Bláznivá střela slaví 30 let právě dnes. číst více

TOPlist TOPlist TOPlist