© TMDB

RECENZE: Cuarón zase cílí na Oscary. Jeho Roma je fantastický film o nás všech.

5 let po oscarovém úspěchu s Gravitací se režisér Alfonso Cuarón vrací s osobním příběhem z Mexico City 70. let. Jak dopadl film, který patří mezi nejočekávanější netflixovské novinky roku 2018 a poprvé se také v omezeném počtu hraje v našich kinech?

17. 12. 2018 0:00 | Tipy na film 17. 12. 2018 0:00 | Tipy na film

Je dobré mít jistoty. Jednou z nich je skutečnost, že mexický rodák Alfonso Cuarón špatné filmy netočí. Po úspěchu s vizuálně opojnou Gravitací, která v řadě ohledů redefinovala vnímání rozdílů mezi počítačově vyrobeným záběrem a realitou, si dal pětiletou pauzu, během níž však nezahálel. Jen chystal svůj doposud nejosobitější snímek, jenž se vrací do Cuarónova ne vždy sluníčkového dětství.

© TMDB

Píší se 70. léta 20. století, která pro Mexiko znamenala období divokých politických změn. Ty do určité míry prožívají i obyvatelé čtvrti Roma v Mexico City, mezi něž patří i středostavovská rodina, v níž denně žije i chůva Cleo. Cleo je v podstatě sekundární matkou, jež se stará o provoz celé domácnosti, zatímco paní domu řeší svůj rozpadající se vztah s manželem, jenž netráví mnoho času u rodinného krbu. Cleo však zároveň žije svůj vlastní život, jenž se točí okolo potenciálních lásek, jež se posléze mění v útrapné vyhlídky na mateřství a chudé samoživitelství.

Cuarón v rozhovorech přísahá, že valná většina filmu úzce vychází z jeho vlastních vzpomínek, které jsou kombinací nevinného dětství a svízelných karambolů dospělých, jimž život hází pod nohy často nečekané překážky. Cuarónův autobiografický scénář přitom postavám nic neulehčuje a nechává je si své trable užívat plnými doušky, když dochází k drsným rozchodům či ztrátám dítěte a finanční opory. V ani jednom případě se však Cuarónova optika v bolesti radostně nemáchá, naopak hledá v kritických chvílích sílu lidskosti a potřebu vzájemné opory napříč společenskými vrstvami.

© TMDB

Humanistický podtext filmu doprovází fantastická černobílá kamera, která na dnešní dobu atypicky odmítá jakoukoli dynamiku pohybu, který je nahrazován pouze zdánlivě jednoduchým švenkováním či statickým postáváním. Cuarón se však podobně jako v Potomcích lidí či třetím Harry Potterovi projevuje jako nesmírně talentovaný inscenátor, když dynamiku záběru buduje skrze jeho kompletní zaplnění akcí. Jistě, nemám na mysli žádné pompézní akční sekvence, nýbrž prostý rodinný život. I ten je však v Cuarónově podání plný pohybu a uhrančivých detailů, které mají svůj jasně daný smysl a tvoří základ, jenž je zužitkován v pozdějších fázích filmu.

Cuarón jako by zpočátku ani nechtěl, abychom k postavám něco výraznějšího cítili. Kamera je odtažitá, objektivní. Stáváme se pouze anonymními hosty, kteří mají možnost sledovat denní, často nepříliš atraktivní život obyčejné rodiny. Právě obyčejnost je však klíčem k emocionální rezonanci filmu, když skrze každodennost života a uvěřitelnost situací a životních trablů dochází k ztotožnění a hlubšímu procítění. Samozřejmě za předpokladu, že Cuarónovi dáte šanci a do půl hodiny po zapnutí filmu nevěnujete část své pozornosti lákadlu sociálních sítí.

© TMDB

135 minut stopáže k podobnému chování může v domácím prostředí před obrazovkou televize snadno vybízet. Snažte se však ovládnout a vnímat onu detailní práci s prostorem a postavami, jež Cuarón umně dokáže zúročit ve vypjatých emocionálních momentech jako je otcovo stěhování z domu. Anebo si práci ulehčete a vsaďte na možnost vidět film v kině. Nejenže to vyřeší problém s mobilním telefonem. Velké plátno je pro Cuarónovo širokoúhlé rámování rodinného života v dobovém Mexiku ideálním partnerem, při jehož sledování máte pocit, jako by vám kouzelník rozpohyboval archivní záběry z World Press Photo.

Roma není filmem pro milovníky dravých akčních blockbusterů. Zároveň však není ani filmem, jenž by byl (a chtěl být) těžkotonážním artem. Jeho černobílá fazóna je nástrojem tvorby atmosféry a dobového kouzla. Jeho práce s kamerou má jasně daný smysl postavit publikum do role pozorovatele, nikoli však voyéra. A herecké výkony jsou bez výjimky natolik realistické (především neherečka Yalitza Aparicio je jako Cleo odzbrojující), že budete mít pocit jako byste se propadli přímo do uliček Mexico City a prožili si Cleino buzení dětí, utěšování majitelky její výplatní pásky a uklízení příjezdové cesty spolu s ní. Nemusí to znít jako extra velká zábava pro milovníky popcornu. Věřte však, že Cuarón touhle lekcí o důležitosti lidské pospolitosti dosáhl mnohem většího mistrovství, než když nechal Harryho cestovat v čase či Sandru létat nad planetou Zemí. Roma je intimní, citlivý, nevtíravý a přes veškerou bolest především pozitivní portrét nejen Cleo a jejích bližních, ale zároveň i každého z nás. A jako takový je vlastně i ideálním vánočním filmem, který si teď díky Netlixu může užít celý svět. Jděte do něj.

Hodnocení: 90 %

Roma je online na Netflixu (bez českých titulků) a hraje se také ve vybraných českých kinech s českými titulky

 286 zobrazení   29 se líbí