© TMDB

RETRO: Superman, první komiksový velkofilm, slaví 40 let

V těchto dnech uplyne 40 let od kinopremiéry prvního Supermana. Filmu, bez kterého bychom dnes neměli Batmana, X-Meny nebo Avengers. Jaký byl jeho vznik, jaké ho provázely problémy či reakce? Jak dopadla všechny jeho další filmová pokračování? A jaká bude jeho budoucnost?

13. 12. 2018 12:00 | Tipy na film 13. 12. 2018 12:00 | Tipy na film

© TMDB

Superman

Superman | USA | 1978 | Komiksové filmy | DC Comics

Dnes to zní skoro neuvěřitelně, ale prvního Supermana produkoval pro studio Warner nezávislý producent Alexander Salkind, protože studio samotné si na to netrouflo. I když byl Superman prvním velkým a nejslavnějším komiksovým hrdinou Ameriky, v jeho filmový úspěch tehdy nikdo moc nevěřil. Komerční pecky typu Star Wars nebo Čelisti v roce 1974 ještě v kinech nebyly, fandilo se katastrofickým filmům nebo dvojici filmových Kmotrů.

 74 %

Když byla dohoda po dlouhém vyjednávání uzavřena, dokonce hned na dva filmy zároveň, dlouho se hledaly hlavní hvězdy. Židlička režiséra byla nabízena všem známým jménům v Hollywoodu, jako byl Francis Ford Coppola nebo William Friedkin. Někoho napadlo zmínit i dva nadějné mladíky jménem Steven Spielberg a George Lucas, ale u toho prvního si producenti nebyli jisti, jak dopadne “ten jeho nový film s rybou” a ten druhý odmítl s tím, že si píše nějaké nové intergalaktické sci-fi. Do režisérské židle nakonec usedl tehdy ještě ne moc známý Richard Donner, který hned jako první věc udělal to, že zahodil drahý šesti set stránkový scénář od Maria Puza (Kmotr) a nechal si ho prakticky znovu napsat.

Když probíhaly přepisy, stále ještě nebyl vybraný herec pro Supermana, hvězdy jako Paul Newman nebo Robert Redford odmítly, naopak siláci jako Sylvester Stallone nebo Arnold Schwarzenegger se zase nelíbili producentům. Volba padla nakonec na naprosto neznámého Christophera Reeva, ale ten si musel svoji roli vybojovat. Producentům se zdál příliš vyhublý, ale nakonec se nechali přesvědčit. Reeve začal intenzivní trénink a během příprav nabral více než 15 kilo svalů. Reeve nebyl ale největší hvězdou filmu, v ikonických titulcích je mezi herci dokonce až třetí. První je Marlon Brando, který za 10 minut povídání jako supermanův otec Jor-El shrábnul dohromady skoro 19 milionů. Druhý je Gene Hackman, tehdejší nastupující hvězda.

Zpočátku to vypadalo na bezproblémové natáčení, ale brzy se to změnilo. Donner začal natáčet, ale s rozpočtem a časovým plánem si moc starosti nadělal, točit dva filmy naráz bylo logistické peklo, navíc celou věci komplikovaly náročné triky (Superman visel na později vyretušovaných lanech před plátnem). Napětí mezi režisérem a producentem vzrůstalo a do týmu byl přijat režisér Richard Lester, který měl zmírnit napětí. První film byl nakonec dokončen jen chvilku před (posunutou) premiérou a všichni s napětím očekávali, jak se Supermanovi povede.

Diváci i kritici byli od první chvíle nadšeni a film se stal brzy okamžitým hitem. V číslech za rok 1978 to byla dvojka (první byla Pomáda), historicky potom šestka (už po Star Wars) a pro studio Warner do té doby nejúspěšnější filmem. Superman se trefil do pozitivní nálady, která se zvedala koncem sedmdesátých let a především díky Star Wars byl zájem o sci-fi na masivním vzestupu. Ikonický superhrdina se ihned zapsal do filmové historie. Styl vyprávění, od jeho postupného zrodu, mentorování staršími a zkušenějšími, odhalení pro veřejnosti, první láska i nákladné finále, styl filmového Supermana později přejali prakticky všechny komiksové superhrdinské filmy.

© TMDB

Superman 2

Superman II | USA | 1980 | Komiksové filmy | DC Comics

Úspěch filmového Supermana si tvůrci vychutnávali jen pár dní. Dlouho skrývané napětí mezi producenty a režisérem Donnerem vyvrcholilo hned pár dní po premiéře. Donner dostal padáka a nahradil ho Richard Lester. A navíc se rozhodlo, že větší část scénáře se přepíše a natočí se úplně nové scény. To ale vyvolalo velkou nevoli mezi herci a tvůrci. Christopher Reeve už začal natáčet jinde a původně se nechtěl k dotáčkám vůbec vrátit. Gene Hackman, který si střihl padoucha Lexe Luthora, kritizoval producenty, kudy chodil. Produkce druhého filmu tak byla plná problémů. Nebylo to naposledy, co film se Supermanem zažije takové problémy s natáčením. O tom se ale veřejnost tehdy moc nedozvěděla a dlouho se také nevědělo, kolik nových scén vlastně vzniklo. Teprve po více než 20 letech vedle tehdy uvedené verze od Richarda Lestera se objevila také původní vize Richarda Donnera (na iTunes najdete obě dvě verze). A rozdíly nejsou malé. Nová úvodní scéna s teroristy Paříží, zcela nový konec, kde Superman nechá Lois zapomenout na jeho identitu, ale také více humoru a rychlejší tempo. Diváci ale byli nadšeni a také kritici nový směr Supermana kvitovali. Jen první Indiana Jones a oscarové drama Na Zlatém jezeře byli v roce 1981 úspěšnější. Supermanovská horečka vrcholila a najednou bylo mocných hrdinů všude plno. Už o rok dříve to zkusil na plátnech znova Flash Gordon a do boje o diváka se s mnohem menšími ambicemi pustilo i konkurenční studio Marvel. Zatím ale bylo spíše pro smích.

 68 %

© TMDB

Superman III

Superman III | USA | 1983 | Komiksové filmy | DC Comics

Napětí z natáčení druhého dílu se sice neprojevilo okamžitě do úspěchu dvojky, ale rozhodně to ovlivnilo další díly. Gene Hackman se už do role Lexe Luthora odmítl vrátit a Margot Kidder (Lois Lane) potrestali producenti za její “neposlušnost” tím, že její roli zredukovali na minimum. Naopak přednost dostal černošský komik Richard Pryor, který zrovna prožíval bouřlivý nástup popularity a producenti se chtěli na trendu svést. S tím, jak režisér Richard Lester měl slabost pro lehčí a akčnější styl, se celý hrdinský mýtus Supermana během jednoho filmu prakticky vypařil. Víc než Christopher Reeve je zajímavější právě Richard Pryor. Diváci ani kritici už tentokrát Supermanově moci nepropadli. Finanční úspěch byl výrazně menší než u prvních dvou dílů a recenze byly zdrcující. O rok později přišla do kin Superdívka, jako odnož supermanovského rodu, ale propojený filmový vesmír s mnoha postavami se nekonal. Superman se ve filmu nakonec neobjevil a nadaná sestřenka skončila svou pouť kiny s výpraskem. To producenta Alexandra Selkirka zklamalo a v polovině osmdesátých let prodává práva na Supermana do rukou dravé menší společnosti Cannon.

 50 %

© TMDB

Superman IV

Superman IV: The Quest for Peace | USA | 1987 | Komiksové filmy | DC Comics

Dvojice obávaných producentů Menahem Golan a Yoram Globus byla v polovině devadesátých let známá díky laciným akčním filmům. Měli ale za sebou i zajímavé kousky jako Highlander a v přípravách třeba filmové Vládce vesmíru. K překvapení všech se rozhodli dát Supermanovi šanci, ale samozřejmě jen tak, jak jim to finance dovolovaly. Zatímco rozpočet jedničky byl skoro 60 milionů, na čtyřku nebyla ani třetina. Většina rozpočtu padla na herce, vrátil se nejen Christopher Reeve, ale Gene Hackman. Na triky a výpravu logicky moc nezbylo. Christopher Reeve později smutně vzpomínal, jak většinu filmu natáčeli někde v opuštěné britské továrně. A jeho závěrečný souboj s nukleárním chlapíkem mu fanoušci dodnes nemůžou odpustit. Byl to prostě průser jako poleno a po slabší trojce přišlo další pokračování, které jako byl předznamenalo osudy budoucích superhrdinských filmů. Nad Supermanem se v kinech zavřela voda a studio Warner s licencí od DC se rozhodlo mezitím oživit jiného superhrdinu - Batman.

 37 %

Superman žije?!

© TMDB

Během devadesátých let minulého století se sice událo několik podstatných událostí okolo Supermana, ale žádná neměla punc filmové událostí. V kinech úřadoval jeho souputník Batman, kterého ale potkal během třetího a především čtvrtého dílu naprosto stejný tragický osud jako Supermana. V televizi se rozběhl spíše romantický seriál Lois & Clark, který ortodoxní fanoušci nenáviděli, ale divákům se líbil. Christopher Reeve zažil ošklivou nehodou, kdy si po pádu z koně zlomil páteř a zbytek svého života (zemřel v roce 2004) strávil na invalidním vozíku. V komiksu došlo k jedné nejdůležitějších událostí Supermanovy historie - hrdina z Kryptonu se utkal s Doomsdayem a zemřel. A ve filmu se dlouho řešilo, jestli vznikne supermanovský restart, kterého by se ujal režisér prvních dvou Batmanů, Tim Burton. Nakonec se to nepovedlo, ale nedávno vypuštěné fotky, kde vidíme Nicolase Cagea v supermanově obleku, ukazují, že přípravy byly dál, než jsme si mysleli.

© TMDB

Superman se vrací

Superman Returns | USA | 2006 | Komiksové filmy | DC Comics

K oživením zájmu o Supermana došlo počátkem tisíciletí. Pomohl tomu televizní seriál Smallville o Supermanově mládí a především fakt, že ve filmovém světě došlo k nastartování masového zájmu o superhrdiny. (X-Men, Spider-Man, Batman začíná). U Warnerů se rozhodli tentokrát příliš neriskovat a vsadili na co největší retro připomínající první dva díly. Ignorovali dějově trojku a čtyřku, na režisérskou židli přetáhli režiséra X-Menů, Bryana Singera a dokonce použili i většinu původní supermanské hudby od Johna Williamse. A oscarový Kevin Spacey se snažil napodobit Gene Hackmana a jeho Lexe Luthora jak to jen šlo. Výsledek ale nebyl jednoznačný. Dvouapůlhodinový spektákl sice navázal co nejupřímněji na dědictví prvních dvou filmů, ale publikum se už za skoro třicet let přeci jen posunulo jinam. Chyběla dravější akce typická pro moderní filmy, chyběl civilnější tón oslavovaný jako klíč úspěchu X-Menů nebo i nového Batmana a nepřesvědčil ani Brandon Routh jako Superman. Rekordní náklady ve výši 250-300 milionů se vracely jen velmi pomalu a účetně se nakonec film nepodařilo dostat do černých čísel.

 61 %

© TMDB

Muž z oceli

Man of Steel | USA | 2013 | Komiksové filmy | DC Comics

Úspěch Batmana v trilogii Temný rytíř ukázal Warner cestu, a tak se rozhodlo o restartu. Povolán byl na pozici producenta i nový warnerácký bůh Christopher Nolan a na pozici režiséra pro vizuální komiksy stvořený Zack Snyder (300, Watchmen). A do hlavní roli si producenti tentokrát relativně rychle vybrali i když ne superznámého, ale již herecky zkušeného Henry Cavilla (Válka bohů). Muž z oceli je ve Snyderově podání výrazně odlišný od svých předchůdců. Sice má podobný prolog jako první Superman, ale skáče se hodně v čase i během zbytku filmu. Hodně dlouho se řeší pozice Supermana ve moderním světě a jeho dlouhé otálení ukázat se lidem, to kontrastuje s nabušenou závěrečnou hodinkou, která a velkolepostí a destrukcí nemá ve filmové historii obdoby. Superman, vzor ctnosti, statečnosti a naděje, je většinu filmu zmítaný hrdina, který nechává v závěru propuknout svůj vztek a zabíjí. Reakce nebyly jednoznačné. Části fanouškům se nový filmový Superman zajídal a kritici reagovali jen vlažně. Co ale přesvědčilo, byl celkový zájem diváků. Skoro 700 milionů dolarů na tržbách, tedy nový supermanovský rekord, ukázalo, že o Supermana zájem je. Bylo na čase vytáhnout ty největší zbraně.

 71 %

© TMDB

Batman v Superman

Batman v Superman: Dawn of Justice | USA | 2016 | Komiksové filmy | DC Comics

Původně se měl Superman vrátit v samostatném pokračování, ale agresivní konkurence ze strany Marvelu, které během pouhých pár let dokázalo ve filmové branži díky Avengers a dalším hitům vyrůst v dominantní sílu, donutila studio Warner spojit všechny své hrdiny do propojených filmů. Muž z oceli se tak poprvé ve filmu potkal s Temným rytířem (nově obsazený Ben Affleck), očekávání fanoušků bylo mimořádné. Ukázky navíc slibovali také okrajovou účast dalších hvězd ze stáje DC comics jako Wonder Woman, Aquaman, Cyborg nebo Flash. Jenže o to větší bylo pro mnohé fanoušky zklamání. Temný a pomalý film s komplikovaným dějem, uměle vyvolaným soupeřením Batmana a Supermana hodně lidí odradil. Kritiky byly věsměs špatné, finanční úspěch zaostal za očekáváním. Bylo potřeba opět provést radikální řez a tentokrát se neměl týkat jen Supermana.

 65 %

© TMDB

Liga spravedlnosti

Justice League | USA | 2017 | Komiksové filmy | DC Comics

V okamžiku, kdy došlo k oznámení, že Zack Snyder končí na pozici režiséra a tvůrce dalších DC filmů, byla už větší část filmové týmovky natočena. Jenže producenti od Warneru už nechtěli další temný a pomalý film, úspěch odhlečenějších filmů od Marvel jim nedal spát. Místo Snydera nastoupil na palubu “konkurenční” Joss Whedon (Avengers), který přepsal, přetočil či vygumoval co se v šibeničním termínu do premiéry dalo zvládnout. Víc než aféra s nepovedeně odstraněným knírkem Henryho Cavilla (viz kompletní report) spíše zamrzel nevýrazný protivník, chybějící navazující scény a po většinu filmu také absence Supermana. Ten se díky dějovému zvratu na konci Batman v Superman měl původně vrátit dokonce až v druhém dílu Ligy spravedlnosti, ale po krizi uvnitř celého propojeného vesmíru DC, bylo rozhodnuto nechat Ligu spravedlnosti jen s jedním dílem. Ale možná se někdy v budoucnu dočkáme verze přímo od Zacka Snydera, tak jako jsme se dočkali verze Richarda Donnera u Supermana II.

 61 %

Co bude dál se Supermanem?

Nad filmovým vesmírem DC se aktuálně stále ještě stahují mračna. Zatím se to opatrně zkouší se samostatnými filmy (aktuální Aquaman, na jaře Shazam!, příští rok druhá Wonder Woman), ale do toho zasahují i vedlejší podivnosti jako Joker Největší otazníky panují kolem hlavní dvojice. Ben Affleck se podle všeho nechce už vrátit jako Batman, v létě se podobná aféra rozhořela okolo Henryho Cavilla. Ten se měl vrátit jen jako cameo v Shazamovi, ale podle všeho to nedopadlo. Oficiální zprávy o pokračováním filmů se Supermanem nejsou. Vyčkává studio, až jak si povedou samostatné filmy? Nebo je v tom něco jiného? Tak jako tak, aktuálně můžete vídávat Supermana pravidelně pouze na televizní obrazovce a to jako hosta v seriálu Supergirl, který patří do stále se rozšiřujícího se televizního vesmíru ArrowVerse. Třeba se nových příběhů Muže z oceli dočkáme právě tam.

 52 zobrazení