.jpg "Rekordní rok 2019. Jak se loni dařilo českému filmu?")
© TMDB
Státní fond kinematografie vydal před nedávnem bilanční zprávu o tom, jak se v loňském roce vedlo českému filmu. Pojďme se na ni podívat a vypíchnout nejzajímavější informace.
2. 3. 2020 0:00 | České novinkyRok 2019 byl pro česká kina jednoznačně ve znamení masivního úspěchu komedie Ženy v běhu, která utržila přes 210 milionů korun a zhlédlo ji kolem 1,3 milionů diváků. Milion diváků ji dokonce vidělo v nejkratší době v historii české kinematografie od roku 1992. Její pouť domácími kinosály se nepovedlo pokořit ani zahraničním megahitům jako Ledovému království II nebo nejvýdělečnějšímu filmu historie Avengers: Endgame. Dařilo se i dalším dvěma lokálním komediím: Poslední aristokratku režiséra Jiřího Vejdělka vidělo v kinech půl milionů diváků, třetí v pořadí, komedii Přes prsty scénáristy a debutujícího režiséra Petra Kolečka, jich pak navštívilo 380 tisíc. Z 40 dokumentů, které se objevily v českých kinech, pak přilákala nejvíce diváků cestopisno-dobrodružná road movie Trabantem tam a zase zpátky, kterou navštívilo solidních 52 tisíc diváků.
© TMDB
V zahraničí se jednoznačně nejvíce mluvilo o dvou českých filmech: ambiciózním černobílém dramatu Václava Marhoula Nabarvené ptáče a krátkém animovaném filmu Darii Kaščejevové Dcera. Nabarvené ptáče hájilo po delší době české barvy na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách, dále byl film k vidění například v Torontu nebo Londýně a oceňován byl především pro svou kameru Vladimíra Smutného, dostal se i do užšího výběru kandidátů na Oscara v kategorii mezinárodního filmu. Na festivalu v Annecy si pak odbyla premiéru Dcera, jejíž úspěšná mezinárodní pouť vyústila v cenu za nejlepší animovaný kraťas na festivalu Sundance, studentského Oscara či nominaci na klasického Oscara. I další dva krátké animované snímky slavily slušný mezinárodní úspěch: Spolu sami od Diany Cam Van Nguyen byl uveden v Rotterdamu, Pouštět draka Martina Smatany pak byl uveden mimo jiné v jedné ze sekcí festivalu Berlinale. Oceněna byla i práce Národního filmového archivu, který na festivalu v Cannes uvedl zrestaurovanou kopii Lásek jedné plavovlásky Miloše Formana a v Benátkach restaurovanou verzi filmu Gustava Machatého Extase z roku 1934.
Mezi další snímky, které se podívaly na nejrůznější filmové přehlídky či jinak zaujaly, patří například: drama Staříci Martina Duška a Ondřeje Provazníka, Budiž světlo Marko Škopa, koprodukční dokument Sólo nebo dokumenty Forman vs. Forman Heleny Třeštíkové či Dálava Martina Marečka.
V čerstvém podcastu se za mikrofon usadil marketingový specialista distribuční společnosti Bioscop Vojtěch Marek, který se rozpovídal o svých kariérních počátcích, rekordní návštěvnosti v českých kinech, propagaci (nejen) českých filmů a tužbě spolupracovat s Řezníkem na pokračování Párty Hárd.
Český Netflix aktuálně nabízí již přes 100 českých filmů. A ano, najdete mezi nimi i řadu mizerných romantických komedií. My se dnes ale podíváme na to nejlepší, co české luhy a háje na streamovací službě nabízí napříč žánry.
Asi nejznámější český “lobbista” Tonda Blaník, který je českému publiku znám ze seriálu Kancelář blaník a má na kontě 5 řad seriálu a jeden celovečerní film bude pokračovat v glosování současné politické scény.
V záplavě zahraniční produkce na streamovacích službách by se nemělo zapomínat, že dobré filmy umíme i v Česku. Ano, není jich ročně moc, ale v nabídce například HBO je rozhodně z čeho vybírat. Ať už jsou to dokumenty či hraná tvorba.
