Česká kina
Rok 2019 byl pro česká kina jednoznačně ve znamení masivního úspěchu komedie Ženy v běhu, která utržila přes 210 milionů korun a zhlédlo ji kolem 1,3 milionů diváků. Milion diváků ji dokonce vidělo v nejkratší době v historii české kinematografie od roku 1992. Její pouť domácími kinosály se nepovedlo pokořit ani zahraničním megahitům jako Ledovému království II nebo nejvýdělečnějšímu filmu historie Avengers: Endgame. Dařilo se i dalším dvěma lokálním komediím: Poslední aristokratku režiséra Jiřího Vejdělka vidělo v kinech půl milionů diváků, třetí v pořadí, komedii Přes prsty scénáristy a debutujícího režiséra Petra Kolečka, jich pak navštívilo 380 tisíc. Z 40 dokumentů, které se objevily v českých kinech, pak přilákala nejvíce diváků cestopisno-dobrodružná road movie Trabantem tam a zase zpátky, kterou navštívilo solidních 52 tisíc diváků.
Kritický a mezinárodní úspěch
V zahraničí se jednoznačně nejvíce mluvilo o dvou českých filmech: ambiciózním černobílém dramatu Václava Marhoula Nabarvené ptáče a krátkém animovaném filmu Darii Kaščejevové Dcera. Nabarvené ptáče hájilo po delší době české barvy na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách, dále byl film k vidění například v Torontu nebo Londýně a oceňován byl především pro svou kameru Vladimíra Smutného, dostal se i do užšího výběru kandidátů na Oscara v kategorii mezinárodního filmu. Na festivalu v Annecy si pak odbyla premiéru Dcera, jejíž úspěšná mezinárodní pouť vyústila v cenu za nejlepší animovaný kraťas na festivalu Sundance, studentského Oscara či nominaci na klasického Oscara. I další dva krátké animované snímky slavily slušný mezinárodní úspěch: Spolu sami od Diany Cam Van Nguyen byl uveden v Rotterdamu, Pouštět draka Martina Smatany pak byl uveden mimo jiné v jedné ze sekcí festivalu Berlinale. Oceněna byla i práce Národního filmového archivu, který na festivalu v Cannes uvedl zrestaurovanou kopii Lásek jedné plavovlásky Miloše Formana a v Benátkach restaurovanou verzi filmu Gustava Machatého Extase z roku 1934.
Mezi další snímky, které se podívaly na nejrůznější filmové přehlídky či jinak zaujaly, patří například: drama Staříci Martina Duška a Ondřeje Provazníka, Budiž světlo Marko Škopa, koprodukční dokument Sólo nebo dokumenty Forman vs. Forman Heleny Třeštíkové či Dálava Martina Marečka.
Rekordní rok 2019. Jak se loni dařilo českému filmu? | České novinky | | 7 líbí se
Petr Kollár
Formovaly ho akčňáky, sci-fi a horory z osmdesátek a devadesátek. Posléze na VHS během dvou dnů bingewatchnul Twin Peaks a s ním se zrodila i láska k dlouhým vyprávěním, které s příchodem Netflixu získaly tu pravou platformu. Dnes se věnuje hollywoodské klasice, hongkongskému akčnímu filmu, japonskému anime i evropskému artu. Před pár lety se začetl do komiksových světů (a v poslední době mangy obzvláště). Rád se prochází po horách, miluje lesy a nepohrdne kvalitním pivem.
Komentáře k článku Rekordní rok 2019. Jak se loni dařilo českému filmu?