Filmový festival v Torontu se pomalu, ale jistě blíží ke svému konci. Opět nechápeme, jak to tak rychle uteklo, a začínáme bilancovat. Předtím, než vám představíme naše osobní žebříčky nejlepších filmů, zaměříme se na potenciální Oscarovky.
16. 9. 2018 0:00 | Filmové novinky 16. 9. 2018 0:00 | Filmové novinkyDva dny před oficiálním koncem festivalu skončily Press a Industry projekce a nadobro se uzavřelo Press centrum. Sbohem, kafe zdarma! A zatímco mnoho převážně amerických novinářů odjelo, nám s Petrem zbývají každému ještě tři lístky. Stále jsme totiž neviděli zakončovací film festivalu Jeremiah Terminator Leroy (což bohužel není pokračování Terminátora), adaptaci young adult románu The Hate U Give, A festival se chystáme stylově završit vyvrcholením Gaspara Noého Climax, které jsme prošvihli ve Varech i pražských ozvěnách.
Jistě, mohli jsme ještě vyrazit na Her Smell, If Beale Street Could Talk nebo zkusit chválený High Life, ale přestože nám na press kartě zbývá ještě pár lístků, rozhodli jsme se jít raději spát - #noshame. Poslední den press projekcí totiž na člověka zpravidla dopadne celková únava nastřádaná během celého festivalu. A ať chcete nebo ne neubráníte se jí, a doslova vytuhnete už v čase po Večerníčku. Namísto filmů si tak můžeme konečně odškrtnout i první kvalitní festivalový spánek.
S koncem festivalu stejně jako zahraniční média začínáme bilancovat o nejlepších filmech, co jsme letos v Torontu viděli. Program byl tradičně nabitý a ačkoliv jsme nestihli všechno, co jsme chtěli (což nejde), viděli jsme dost filmů na to, abychom vám v následujících dnech představili naše TOP 5. Mezitím se ale zaměříme na filmy, které podle nás mají šanci na Oscarech. TIFF totiž zpravidla platí za neoficiální start oscarové sezóny, a nejeden snímek honosící se zlatou soškou, pochází právě odsud. Americká krása, Milionář z chatrče - Slumdog Millionaire, 12 let v řetězech, Argo, Gravitace, The Artist, Králova řeč, Spotlight – ano, uhodli jste, všechny tyto filmy byly za poslední dvě dekády uvedeny na festivalu v Torontu.
V následujících řádcích se přitom zaměříme na potenciální Oscarovky uvedené pouze v Torontu. Měli-li bychom sestavovat predikce ze všech velkých festivalů (Sundance, Berlinale, Cannes, Benátky, Telluride ad.), byli bychom tu vážně dlouho. Stejně tak jako kdybychom v potaz brali i běžnou distribuci. Až vám tudíž bude připadat divné, že v textu zcela chybí filmy jako BlackKkKlansman, The Favourite nebo třeba Suspiria, neznamená to že se na Oscarech neobjeví. Jen teď zkrátka nemáme kapacitu pokrýt všechno.
V souvislosti s Oscarem za nejlepší film se už od festivalu v Benátkách nejvíce mluví o Zrodila se hvězda. Režijní debut Bradleyho Coopera a zároveň třetí remake slavného hollywoodského příběhu se totiž nadmíru povedl a plošně uspokojil jak novináře, tak diváky. Stejně tak jako Roma režiséra Alfonso Cuaróna, z kterého se vyklubalo srdečné drama o jedné (ne)obyčejné rodině a hospodyni (Mexiko film na Oscary vysílá do kategorie cizojazyčných filmů). V hlavních kategoriích se ale určitě může objevit i režijní počin Barryho Jenkinse (Moonlight), poetická adaptace románu Jamese Arthura Baldwina If Beale Street Could Talk. A hodně se mluví i o společenském thrilleru Vdovy režiséra Stevea McQueena a sexy sci-fi režisérky Claire Denis High Life. O čem se naopak moc nemluví je První člověk, který sklízí poměrně vlažné recenze. A bez sošek nakonec možná bude i Paul Greengrass s 22 July. Co by naopak mohlo překvapit je herecká rozlučka s Robertem Redfordem The Old Man and The Gun. A co s Oscary může dost silně zamávat je dramedie Green Book, která je nejen silnou anti-rasistickou agitkou, ale především srdečným příběhem o jednom přátelství. Navíc má skvělé herecké výkony.
77 %V kategorii nejlepší režisér/ka očekáváme v podstatě zrcadlení všech režisérů, jejichž filmy se objeví v kategorii nejlepší film. Velmi by nás překvapilo, kdyby si minimálně nominace neodnesli Bradley Cooper (Zrodila se hvězda), Alfonso Cuarón (Roma), Steve McQueen (Vdovy) či akademický miláček Damien Chazelle (První člověk). Šance ale má určitě i Claire Denis (High Life) a Peter Farrelly (Green Book). Osobně bych pak nominaci přála i Bradymu Corbetovi, jehož Vox Lux je režijní majstrštyk.
68 %Řemeslně skvostně natočená óda na sílu žen, které se dostaly do svízelné situace kvůli neschopnosti svých manželů. Anebo je to všechno jinak?
A Oscara za nejlepší herecký výkon v hlavní roli získává… zpěvačka! Ano, mluvíme o Lady Gaga (Zrodila se hvězda). O ní se totiž v souvislosti s Oscary mluví zdaleka nejvíce, a nutno říct, že zaslouženě. Šanci zabodovat ale určitě má i popová diva Natalie Portman (Vox Lux) a drsná vdova Viola Davis (Vdovy). Kritici i diváci dále velmi chválí výkon Melissy McCarthy ve filmu Can You Ever Forgive Me? a nějakou tu nominaci si zřejmě vyslouží i Elizabeth Debicki (Vdovy) či Nicole Kidman (Destroyer, Boy Erased).
76 %I v mužských kategoriích bude o co bojovat. Jen v Torontu jsme viděli mnoho skvělých hereckých výkonů, jimž bezesporu kraluje Bradley Cooper (Zrodila se hvězda), který jak se zdá bude bodovat i v kategorii režie. „Oscara na rozloučenou“ by si za svůj výkon ale zasloužil i tradičně šarmantní Robert Redford (The Old Man and The Gun). Méně se tentokrát mluví o Ryanu Goslingovi a jeho úsporném herectví (on hrál někdy jinak?) ve vesmírném dramatu První člověk. Kdo by s kategorií herců v hlavní a vedlejší roli mohl naopak zamávat je Lucas Hedges (Ben is Back, Boy Erased) či Timothée Chalamet a Steve Carell, kteří jsou oba skvělí v dramatu o drogové závislosti Beautiful Boy. Komu bychom však Oscara přáli nejvíce? Jednoznačně dvojce Viggo Mortensen a Mahershala Ali (Green Book). Herci mezi sebou mají naprosto skvělou chemii a podávají nejlepší herecké výkony své kariéry.
67 %Proč na Oscarech budeme fandit právě Green Book a proč nás zklamal nový Xavier Dolan se dozvíte v následujících řádcích a po kratší odmlce i ve videu.
Viggo Mortensen a držitel Oscara Mahershala Ali se vydávají na americký jih odehrát několik koncertů, během nichž zjistí, že rasismus stále přetrvává a není něčím, co z čeho bychom měli mít radost. A Peter Farrelly (Blbý a blbější) to celé režíruje jako milou oddechovku o skutečném přátelství, která má šanci stát se vánoční klasikou. Celý příběh se totiž odehrává těsně před Vánoci a Green Book vypráví příběh o tom, že sounáležitost s bližním by měla být normální ať už máme jakoukoli barvu pleti. Naštěstí však antirasistické téma film nikterak netlačí do popředí a spíš ho nechává probublávat v pozadí. Hlavní je rodící se parťáctví nesourodé dvojky, která předvádí excelentní výkony a dělá z uhlazeného filmu potenciální „feel good film“ letošní oscarové sezóny.
Hladivý humor, poučení o rasismu a parádní Viggo Mortensen a Mahershala Ali v oscarovém hitu? Sem s tím! Jakákoli scéna s Mortensenem je nezapomenutelná.
Těžko říct, jestli je novinka Xaviera Dolana zklamání, když jsme od ní v podstatě nic moc nečekali, ale rozhodně se jedná o nejhorší film, který jsme letos v Torontu viděli. Příběh o slavném herci, rodinných problémech, otázkách sexuality, a vztahů s fanoušky recykluje snad všechny hlavní motivy Dolanových dosavadních filmů. A opakuje i motivy stylistické, přičemž montáže stříhané na populární hudbu jsou v tomto stádiu už spíš jen trapné a směšné. Celý film je vlastně poměrně fascinující v tom, jak jako celek nefunguje. A otravný v tom, jak očividně by chtěl být vysokým uměním, ale ve skutečnosti je jen prázdnou arogantní skořápkou, které „vévodí“ hysterické, ale zároveň neskutečně ploché herecké výkony. Trochu doufáme, že je to z Dolanovi strany jen momentální fail, i když se při vzpomínkách na skvělé Mami! (a následně příšerném Je to jen konec světa) trochu obáváme, že po několika dobrých recenzích ani ne třicetiletému režisérovi tak trochu stoupla sláva do hlavy a má pocit, že sežral všechnu moudrost světa. Což je vlastně docela zajímavá paralela s filmovým Donovanem.
61 %Předposlední novinářský den na TIFFu jsme se rozhodli spáchat sebevraždu a naordinovali si hned pětici filmů. Nakonec to ale dopadlo trochu jinak. A navzdory titulku za to nemůže Donald Trump.
Už přes týden čtenáře informujeme o filmech, které jsme viděli na Mezinárodním filmovém festivalu v kanadském Torontu. Dnes jsme se na to ale rozhodli jít trochu jinak: řekneme vám o filmech, které jsme neviděli.
Mezinárodní filmový festival v Torontu se přehoupl do druhé poloviny. Kanadská metropole za sebou má většinu nejzásadnějších filmových premiér a největší nával diváků i novinářů. Pořád je však na co chodit.
Dnešní report z Toronta bude speciální. Dozvíte se totiž, jak vlastně náročné a vyčerpávající je být filmový novinář, co v Torontu sleduje celý den filmy. Ale pokud jsou třeba jako poslední film Roberta Redforda, tak proč ne?