© Netflix

Recenze Vyproštění 2: Akční trhák Netflixu přichází s brutální akcí a tupým dějem

Žoldák Tyler Rake se vrací a v akčním trháku Vyproštění 2 se musí popasovat s bandou naštvaných Gruzínců, kteří chtějí dělat lidem nepěkné věci. Nebyl by to ale Rake, aby ze zástupu padouchů neudělal během dvou hodin pečlivě namleté karbanátky. Obzvlášť když režisér Sam Hargrave překonává po akční stránce sám sebe.

15. 6. 2023 19:00 | Filmové recenze

Před třemi lety se Netflix pokusil vytěžit popularitu série o Johnu Wickovi a představil světu vlastního drsňáka, který je chodícím mlýnkem na maso. Chris Hemsworth se tak jako žoldák Tyler Rake vydal do Bangladéše, kde zmlátil hned několik desítek kaskadérů a zachránil syna kriminálního bosse. Sám ale tehdy chytil kulku do krku a zdálo se, že tenhle průstřel nerozchodí. Jenže vysoká sledovanost, která film vystřelila na 7. příčku historických tabulek Netflixu, zavelela k pokračování za každou cenu. Rake tedy znovu povstává a vyléčí zdánlivě nevyléčitelné, aby se mohl vydat na výrazně osobnější a ještě akčnější misi na východ Evropy.

Rutinní děj, strhující akce

Není nutné mazat si med kolem pusy. Hemsworthova nová akční franšíza, za níž stojí jako scenárista Joe Russo (jedna polovina tvůrců posledních filmů o Avengers) a bývalý kaskadér Sam Hargrave, nemá žádné obří ambice přepisovat pravidla žánru a nemá ani rozpočet, který by z filmu učinil opravdovou akční událost hollywoodského střihu. Jedná se o prostoduché (a trochu televizní) béčko, v němž postavy a jejich trápení hrají sekundární roli a prioritou je především akce, do níž se dolary a nápady pumpují v množství nemalém. Je dobré si tohle říct hned na úvod, protože jestli se vám první díl po stránce klišovitého a tuctového příběhu nelíbil, s dvojkou nemá vůbec cenu ztrácet čas. Není v ničem lépe napsaná, zahraná či obecně zajímavější. S jedinou čestnou výjimkou - akce a s ní spojenými kaskadérskými kousky.

Hargrave se sice na pražské premiéře filmu rozpovídal mimo jiné o tom, kolik práce dalo vymyslet Hemsworthovu protagonistovi zajímavé vztahové pozadí (poznáme jeho bližní včetně bývalé ženy a rodinného traumatu), které má vést k jakési emocionální katarzi. Nenechte se ale vysmát. Zápletka s Rakeovým zázračným uzdravením a následným naverbováním kvůli záchraně jeho vlastních rodinných příslušníků je primitivní, leč funkční záminkou pro dvouhodinové řádění kaskadérských odborníků, kteří ze sebe vydávají naprosto vše a ochotně dělají stafáž odhodlanému Hemsworthovi. A toho očividně hodně baví nechat svým tělem mrskat ze strany na stranu napříč vězeními, vlakovými soupravami či vrcholky mrakodrapů, kde na něj útočí nekonečná záplava padouchů, u nichž budete mít problém zapamatovat si jediné jméno.

Armáda gruzínských gangsterů je osobnostně stejně matná jako jejich bangladéšský ekvivalent. Matné ale nejsou akční scény. Nemluvím teď jen o 21 minut trvající sekvenci, v níž se Rake nejprve infiltruje do přísně střežené věznice, ze které se musí doslova promlátit ven napříč střelbě, úderům do hlavy i molotovovým koktejlům. To je totiž jen začátek, na který navazuje mimo jiné divoká vlaková akce, v níž dojde na sestřelování vrtulníků rotačním kulometem. Že se Rake u přepálené akce moc nekryje a pravděpodobně by skončil děravý jako cedník? Možná. Vzhledem k obecné nablblosti námětu a čistě účelové scenáristice však nemá cenu se něčím takovým trápit. Hargravea, Russa i Hemswortha logika moc nezajímá. Hlavní je divoká kaskadéřina, choreografie soubojů a snaha skrze několik slepených momentů předstírat, že sledujete jeden desítky minut dlouhý záběr. Jednozáběrovek je mimochodem ve filmu celá řada a vždy jsou – i přes chybějící napětí – vrcholem snímku. I když si nelze nepovšimnout, že tvůrci z hlediska triků naráželi na limity cca 70milionového rozpočtu.

Dojezd na půl plynu

Ten filmu zhruba ve dvou třetinách kompletně dojde, což se propisuje ve velmi skromném, skoro až laciném finále, v němž není prostor na žádné velké vymýšlení. Nečekejte Rakeovu velkolepou likvidaci desítek padouchů, strhávání výškových budov či divoké kejkle na korbě automobilu či na ocasu letadla. Hargrave sice nechá pár lidí postřílet, finále se ovšem odehrává mezi stěnami kostela mezi dvěma muži. Což by fungovalo v případě, že by film dokázal lépe rozepsat Rakeovu osobní linii a vybudovat funkční vztahové linie. To se ale Vyproštění 2 nedaří a Rake tudíž do cíle nedoběhne na vrcholu svých sil, ale spíše v průměrné formě fotbalisty, který zoufale vyhlíží sudího finální hvizd.

Vyproštění 2 zkrátka není nikterak úžasným a zásadním akčním filmem letošního roku, a je to naprosto v pořádku. Hargrave, Russo a Hemsworth nechtějí tvořit etalon akčního filmu, ale pohlednou výstavku kaskadérského řemesla, jejímž účelem je donutit vás zaplatit další měsíc za předplatné Netflixu. Zabaví vás v pátek večer? Docela obstojně. A když to vyjde, za tři roky si dáte další – tvůrci naznačené – opáčko. Berte, nebo nechte být.

Zdroj: Autorský text