Úplně osobní

Ve filmu Úplně osobní vzpomíná režisér na léta strávená v Bosně a Hercegovině. Se svérázným humorem vypráví ve svém dokumentárně-hravém snímku historky z dětství v titovské Jugoslávii i zážitky z války, která provázela její rozpad.Begovič vyvolává zvonařskou scénu z Tarkovského Andreje Rubleva a prohlašuje, že chce také udělat mistrovské dílo, odlít svůj zvon. Nakonec stráví spoustu času nadáváním na to, že nejsou peníze.V první osobě vyprávěný film vychází ze zevrubného pozorování života režisérovy rodiny. Jeho manželka už dávno ví, že všechno utratí za své sny. Jejich dcery, rodiče a příbuzní se i proti své vůli stávají hrdiny satirického fejetonu, který zkušenost války líčí po svém. Zač bojovali, ptáme se, když vidíme, jak v rozvalinách plují velké mýdlové bubliny.Film vznikl bez štábu a vybavení: jen filmař a jeho kamera. Množina bizarních událostí představuje jakousi privatizaci historie, jež ale dovoluje režisérovi spřádat různé pozoruhodné teorie o fungování světa, například tu, že velikost ukazováčku je přímo úměrná nosním dírkám.Estrádní bavič, který zápasí s výlevkou v kuchyni? Zábavný hysterik? Vším dokáže být Nedzad Begovič, režisér desítek animovaných filmů a epizod televizních seriálů pro děti. Úplně osobní je jeho celovečerním dokumentárním debutem. « méně