Filmů natočených podle skutečnosti dostáváme každý rok spoustu a u každého z nich bychom si našli po pečlivé analýze spoustu odchylek oproti skutečnosti. Vybrali jsme ty největší a nejznámější případy, kdy tvůrci příběh opravdu pohádkově nafoukli do obřích rozměrů a nebo si nálepku “podle skutečnosti” vymysleli úplně.
18. 9. 2017 0:00 | Tipy na film 18. 9. 2017 0:00 | Tipy na filmV dřevních dobách internetu, kdy ještě neexistoval Google, Facebook ani Youtube, šlo udělat kampaň, kdy se levný horor mohl tvářit jako opravdový film. Stačilo založit několik falešných webů o čarodějnici z Marylandu, potom profily studentů a nakonec i falešné zprávy o jejich zmizení, když po čarodějnici pátrali. Odtud už byl jen krůček k tomu, aby zprávu převzaly tehdy začínající online weby a pověst “natočeno podle skutečnosti” byla na světě. Dnes už po těch letech se tenhle mýtus cituje snad už jen v učebnicích marketingu a nikdo tomu věřit nemůže, že ne. ŽE NE?!
65 %Zatímco popularita Blair Witch velmi brzo utichla, o strašidelném domě v Amityville se už přou zastánci i odpůrci desítky let. Na počátku všeho byla šestinásobná vražda v roce 1974 v malém domě v Amityville ve státě New York. O rok později se do domu nastěhovala nová rodina, která se po necelém měsíci odstěhovala “protože v domě strašilo”. Jakýkoliv paranormální jev se nikdy nepodařilo prokázat, ale když v roce 1977 napsal Jay Anson o těchto událostech knihu, zrodil se fenomén. Ten přiživil v roce 1979 ještě stejnojmenný film a od té doby Američané věří, že v tom domě bylo opravdu něco nadpřirozeného. Spoustu béčkových pokračování i nedávný velkorozpočtový remake tuhle báchorku ještě přiživilo. Vědecký postoj je však stále stejný - v tom domě žádní duchové nebyli. Tečka.
62 %Dávno před tím, než filmy jako Záhada Blair Witch, ale i The Amityville Horror, objevily sílu hororového marketingu “podle skutečnosti”, byl za ukázkový příklad považovaný kontroverzní Cannibal Holocaust. Už název napovídá, že se bude konat pojídání lidí ve velkém a brutálním stylu, a to se v osmdesátých letech ještě na rozdíl od upjaté současnosti nějaké to násilí ve filmech až tolik neřešilo. Ale míra a styl násílí byl natolik brutální (a díky doku-formě věrohodný), že se režisér Ruggero Deodato musel zpovídat, zda není Cannibal Holocaust autentický až příliš. Film je dodnes zakázán třeba ve Velké Británii a Austrálii, kam ho nepustily místní úřady po velmi důkladné analýze. Podle Deodata se samozřejmě žádnému z herců při natáčení opravdu nic nestalo, ale bohužel to samé nelze říci o zobrazených zvířatech. Ti byli zabíjení takto i ve skutečnosti a pachatelem byl často Deodato sám.
60 %Tohle je samozřejmě jasný vtip, ale pojďme si ho opravdu polopatě vysvětlit, ať nedochází k mýlkám. Ano, v titulcích se opravdu objevuje “Podle skutečných událostí”, ale myslí se tím pouze vybrané části příběhu, a to ještě v hodně hodně hodně vzdáleném spojení. Takže ano - v 60. letech minulého století si v Minnesotě někdo najal vraha na svojí ženu. Ano, v 80. letech v Connecticutu skutečně někdo zabil svojí manželku tak, že ji naládoval do řezačky dřeva. Ale jako jeden příběh to nikdy nebylo, pouze si bratři Coenové poeticky pohráli s policejními archívy. Ostatně, Oscara v roce 1996 získali v kategorii PŮVODNÍ scénář.
82 %Pamatujete na hollywoodský válečný spektákl o hrdiném sovětském odstřelovači, Vasilu Zajcevovi, který u Stalingradu sváděl souboj s německým šampiónem Erwinem Koenigem? Film se sice holedbá titulkem “podle skutečných událostí”, ale ujasněme si některá fakta - ano, Vasil Zajcev existoval a je to opravdu velký válečný hrdina a odstřelovač. Ale někdo jako Koenig nikdy neexistoval a tudíž je celý souboj “dvou slavných hrdinů a dvou národů” zhola vymyšlený. Stejně jako Zajcev neměl žádnou přítelkyni, snajperku a rozhodně uměl -na rozdíl od filmu - dobře číst a psát. Prostě Hollywood umí vyrábět příběhy o chrabrých vojácích stejně dobře jako to kdysi uměl Sovětský svaz. Naopak za historicky věrný je považován německý Stalingrad z roku 1993.
75 %Ujasněme si jednu věc - film Olivera Stone z roku 1991 je z čistě filmařského pohledu vynikající. Výborně zahraný, brilantně nastříhaný, se skvělý tempem. Vlastně je tak dobrý, že nemáte problém uvěřit, že za zabitím amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho v roce 1963 byla opravdu velká konspirace CIA. Stone je známý svými politickými (protiválečnými/protiamerickými/dosaďte co potřebujete) filmy, ale zatímco dříve (Četa, Narozen 4. července) mu to vycházelo, poslední roky je to spíše k smíchu (viz dokument The Putin Interviews). Odborníci mohou namítnout, že kdo stál opravdu za zavražděním Kennedyho se nedozvíme buď nikdy a nebo až po odtajnění všech archivů, nicméně v kontextu aktuálního vývoje si pojďme říct, že celé je jen fabulace. Ale opravdu skvěle natočená.
80 % © TMDBPokud máte na zdi stále vylepený plakát Foxe Muldera z Akt X “Chci uvěřit”, tak rozhodně dál nečtěte. Protože přesvědčit vás o tom, že mimozemšťané za únosem mladé dívky z aljaškého města Nome nestojí, to opravdu nedokážeme. A pro ty ostatní - Čtvrtý druh je natočen stylem “pseudo-dokument”, tedy kromě samotného děje jsou do něj vloženy rozhovory se “skutečnými” aktéry tohoto dramatického příběhu a celé to vypadá jako pečlivá rekonstrukce doprovázená odbornými komentáři. Ale ve skutečnosti je obojí nahrané, právě tak, aby to vypadalo opravdově a mohli se chytit důvěřivci (a milovníci spikleneckých teorií). Výsledkem bylo jen to, že studio Universal muselo čelit žalobě od aljašského deníku za zneužití jejich jména při falešné kampani o opravdovosti filmu.
59 %Častý vítěz žebříčku o "nejnevěrohodnější" film podle skutečných událostí. Nakrknul hlavně Brity, protože celý příběh o "americké ponorce maskované za německou ponorku, aby mohla ukrást šifrovací zařízení Enigma a tak vyhrát válku" překrucuje dosti zásadní okamžik britské historie. Asi tak, jako kdyby vznikl Anthropoid jako "opravdový příběh amerických vojáků podnikajících atentát na Heydricha". Prostě v době, kdy se Američané zapojili oficiálně do války (po Pearl Harboru) už se Britové a další ukradeným Enigmám dávno věnovali a znali i většinu jejich šifer. Historickou nevěrohodnost dokonce řešil i britský parlament a tehdejší premiér Tony Blair byl dokonce schopen dostat z tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona oficiální omluvu. A to ještě do celé věci nepromluvili Němci za další nekonečné překroucení jejich manýrů v době války. Mimochodem například německá Ponorka z roku 1981 má naopak za historickou věrnost velkou pochvalu.
66 %Abychom za matení neobviňovali jen hollywoodské tvůrce, máme tu také jednoho českého zástupce - a hned čerstvého a velmi známého. Filmový Masaryk se ve velkém věnuje osobě syna zakladatele naší republiky a především době, kdy trávil dva roky zavřený v americkém ústavu pro duševně choré. Do toho vstupují skutečné události (Mnichov) i osoby (Edvard Beneš) a celé to vypadá velmi “opravdově”. Realita je ovšem taková, že zatímco osoba Masaryka a hlavních událostí je samozřejmě dle skutečnosti, celý příběh v ústavu je vymyšlený filmaři. V letech 1938 až 1939 pendloval Masaryk mezi Británií a USA a snažil se co nejvíce využívat své diplomatické konflikty v předvečer války, ale rozhodně přitom neutíkal z ústavu a rozhodně přitom neměl takový vyhraněný konflikt s prezidentem Benešem.
66 %U historických postav se vždy dostáváme trochu na tenký led, když není známo tolik faktů jako u postav z nedávné minulosti. Ale na čem se zdá se historikové ve všech koutech země shodnou, že filmový William Wallace alias velký bojovník Skotska proti Angliii alias Statečné srdce, opravdu nemá se svým skutečným předobrazem prakticky nic společného. Pro začátek tu máme mnoho kostýmů či vojenských taktik, které skotským kmenům nepřísluší, dále tu máme vztah Wallace s jinou urozenou ženou a takový Robert Bruce, skotský král nebyl takový zrádce, jak to film ukazuje. Ale co nelze Statečnému srdci upřít je vzedmutí vlny skotského patriotismu, které od té doby sahá po nezávislosti na Anglii. Divácký i kritický úspěch (5 Oscarů) přiměl Mela Gibsona k tomu zapomenout na akční filmy a podobné kousky “podle skutečnosti” točit dál. Takhle vznikl Patriot, Apocalypto a takhle vzniklo samozřejmě i Ukřižování Krista. Tam se ale hádat o faktické věrohodnosti nebudeme :)
83 %A ještě upřesníme, že do žebříčku nezahrnujeme filmy typu 300, které sice popisují historickou událost, ale nikdy se ani o motto “podle skutečných událostí” nepokusily. Ani tam nedáváme trháky, které skutečné události využívají jen jako podklad pro vymyšlené postavy (Titanic, Pearl Harbor). Naopak čím vážnější a oceňovanější film nebo naopak čím více tímto marketingový mottem tlačený film, tím větší šance měl se do žebříčku dostat.
Kompletní přehled všech nových filmů a seriálů v kinech i na streamingu. Fantastická čtyřka, Captain America 4, Superman, Mission Impossible 8, Avatar 3, Vyšehrad 2, The Last of Us S2, Stranger Things S5, Wednesday S2, Squid Game S3 a další nejočekávanější tituly.
Americké investigativní seriály se často zaměřují na vážné zločiny jako zmizení, únosy či vraždy. Jak by to vypadalo, kdyby podobné zacházení - včetně soudců, novinařů, svědků, policie - dostal i tak obyčejný případ jako je postříkání aut na střední škole sprostými symboly?
Dnes byl ohlášen třetí John Wick. A pokud vyrazíte v příštích třech letech do kina, je velká pravděpodobnost že narazíte alespoň 2x za měsíc na film, který je pokračování, předkračování či jiným opakování filmu, který už jste viděli. Dali jsme dohromady ultimativní list všech dvojek, trojek a dalších číslovek, abyste už teď mohli začít nakoukávat.
Od té doby, co skončily Stranger things, se ploužíme po bytě jako depresivní surikaty a stálým pohybem ukazováčku refreshujeme stránky Netflixu tak často, až to zní, jakoby se nám v obýváku uhnízdil hyperaktivní datel. Jenže druhá série pořád a pořád nepřibývá. A protože nevíme, co se svými životy do té doby dělat, tak jsme si sestavili aspoň žebříček nejlepších mystery seriálů poslední doby.
Nejslavnější hudební skladatel Hans Zimmer dnes slaví 60. narozeniny. Autor nesmrtelné hudby k filmům jako Temný rytíř, Počátek, Skála, ale třeba i Lví král nebo Rain Man se v Hollywoodu pohybuje už přes 30 let a filmová hudba v současnosti nezná zásadnější postavu.