© TMDB

10 nejdůležitějších letních blockbusterů všech dob

Léto vždy znamená pořádný kotel explozivních velkobijáků, ke kterým je prostě radost koupit si předražený popcorn a obří Colu a usednout do pohodlné sedačky multiplexu. Některé megahity se však staly něčím víc, než jen spotřební zábavou na jedno pokoukání.

19. 8. 2020 16:00 | Tipy na film 19. 8. 2020 16:00 | Tipy na film

© TMDB

Čelisti

Jaws | USA | 1975 | Horory | Žralok

Není překvapením, že za zrodem toho, co dnes považujeme za letní filmovou sezónu, stojí král blockbusterové rodinné zábavy Steven Spielberg. Ten měl v roce 1975 za sebou kromě práce pro televizi jen geniální televizní Duel a neméně vydařený Sugarlandský expres a Čelisti se brzy staly jeho noční můrou kvůli problematickému natáčení na vodě a neustálým produkčním problémům, které vedly k přešvihnutí rozpočtu a Spielbergovu opakovanému pocitu, že ho tenhle film zabije dříve než žralok Bruce další postavu ve filmu. Tvrdá dřina a odříkání se však vyplatily a Čelisti okamžitě změnily marketingový přístup a distribuční model hollywoodských studií. Zatímco do premiéry Čelistí byly filmy distribuovány postupně, Čelisti se staly takovým fenoménem, že došlo ke změně k širokému nasazení do všech dostupných kin, aby se síla nového megahitu vytěžila do posledního dolaru. Jste rádi, že máme filmy v premiérový den v podstatě všude na světě a že je léto plné napínavých velkofilmových fláků? Poděkujte Spielbergovi, bez něhož by ke změně buď nedošlo, anebo výrazně později.

 81 %

© TMDB

Star Wars

Star Wars | USA | 1977 | Sci-fi filmy | Space opera

A později myslíme v případě Hvězdných válek, které úspěšně navázaly na fenomén Čelistí a posunuly ho na úplně novou úroveň ve smyslu merchandisingu, filmového marketingu a samozřejmě speciálních efektů, které byly do té doby nevídané. A není náhodou, že za filmem stál další z generace tzv. Nového Hollywoodu a dobrý Spielbergův kamarád George Lucas, který v 70. a 80. letech společně se Scorsesem a Francisem Fordem Coppolou nasměrovali Hollywood k výrazně autorskému filmu, než na který byl Hollywood z doby studiového systému zvyklý. Zpátky však ke Star Wars, pro které se Lucas nechal inspirovat mimo jiné Kubrickovou Vesmírnou Odyseou, ze které použil i výraznou část štábu. Založil vlastní trikové studio Industrial Light and Magic, které je dodnes považováno za zlatý standard mezi trikaři. A na hračkách a doprovodných produktech vydělal miliardy. A ano, také zrodil sci-fi fenomén, který dodnes žije díky milionům fanoušků a inspiroval nové generace filmařů jako Christophera Nolana, Petera Jacksona, Davida Ficnhera, Jamese Camerona nebo Kevina Feigeho, kteří sami dokázali tvář Hollywoodu výrazně pozměnit.

 86 % © TMDB

Top Gun

Top Gun | USA | 1986 | Akční filmy | Letadla

Film, do kterého byste to možná neřekli, ale je to tak. Top Gun ovlivnil hollywoodskou scenérii hned v několika rovinách. Stěžejní je samozřejmě samotný představitel Mavericka Tom Cruise, který byl v té době sympatickým mladíčkem, jenž měl po Riskantním podniku (a možná trochu Legendě) nakročeno k tomu stát se frontmanem akčních fláků. Po sestřelování nepřátelských MIGů už to šlo ráz na ráz. Rain Man, Narozen 4. července a v 90. letech Mission: Impossible. První impulz však přišel právě z laškování s Kelly McGillis, ježdění na motorce podél runwaye a latentně homosexuálního hraní volejbalu. Top Gun navíc ovlivnil i další tvůrce. Pro Tonyho Scotta to byl velkorozpočtový start kariéry, jenž ho cementoval jako tvůrce dravých akčních jízd. A to samé platí pro producenta Jerryho Bruckheimera, jenž se stal na více než tři desetiletí významným strůjcem největších akčních pecek stříbrného plátna a dal nám legendární Skálu, Mizery, Piráty z Karibiku, Černý jestřáb sestřelen nebo Lovce pokladů.

 69 %

© TMDB

Smrtonosná past

Die Hard | USA | 1988 | Akční filmy | Přepadení

Znáte frázi „je to jako Smrtonosná past, ale v...“? Pokud ne, utekl vám jeden z nejvýznamnějších filmů svého žánru. 80. léta byla především věkem akčních gerojů, jejichž devízou byly nekonečné zásobníky, velké svaly a do jisté míry i nekonečná maskulinita a až úsměvná nesmrtelnost. A pak přišel policista John McClane, kterému Bruce Willis vtiskl tvář obyčejného člověka jako jsem já či vy a ukázal, že každý vlastně může být hrdinou. Jen to setsakra bolí. Je paradoxem, že scénář ke Smrtonosné pasti vznikal původně jako pokračování esenciálního masomlejnku Komando s Arnoldem Schwarzeneggerem. Je totiž zcela jasné, že takový film by byl zcela odlišný od vize, kterou John McTiernan otiskl na plátno a která nabízí bolestí trpícího chlapíka, který se snaží urovnat vztah s manželkou, zatímco musí vyčistit barák plný teroristů a občas jim ukrást strojní pušku. A když už jsme u padouchů. Všimli jste si někdy, kolik inteligentních evropských padouchů po Smrtonosné pasti ovládlo hollywoodské akčňáky? Smrtonosná past změnila tvář akčního žánru a redefinovala pojem akční hrdina, jak jsme ho do té doby znali. Je proto svým způsobem smutné, že právě tahle frančíza postupně zparchantěla do podoby, kdy se začala zpronevěřovat sama sobě.

 82 %

© TMDB

Terminátor 2: Den zúčtování

Terminator 2: Judgment Day | USA | 1991 | Sci-fi filmy | Cestování časem

Psal se rok 1991 a James Cameron už byl poměrně etablovaným tvůrcem v Hollywoodu. Přesto nikdo nečekal, že se mu počátkem 90. let podaří redefinovat to, co si představujeme pod pojmem Terminátor, a navíc změnit i vnímání Hollywoodu ve vztahu k nákladným blockbusterům. Kdybyste se koncem 80. let zeptali lidí, co je to Terminátor, dozvěděli byste se, že skromná variace na hororový slasher, ve které po panenské hrdince pase neporazitelný Rakušan v masc...ehm... s endoskeletem. Terminátor 2 však nebyl úplně jiným žánrem, ale úplně jinou ligou. Z komorní naháněčky se najednou stala naháněčka revolučně velkofilmová, s na svou dobu revolučními vizuálními efekty a enormním a na počátek 90. let absolutně nestandardním rozpočtem kolem 100 milionů dolarů. S více než patnáctinásobným navýšením financí však Cameron provedl hotové divy, vytvořil nestárnou akční šlehu, jež je považována za dost možná nejlepší akční film všech dob, a důrazně pobídl Hollywood k tomu, aby své oko nasměroval k podobným trikovým blockbusterům. A také Cameronovi posléze financoval jeho zdánlivě šílené a rizikové projekty jako Titanic a Avatar.

 86 %

© TMDB

Jurský park

Jurassic Park | USA | 1993 | Sci-fi filmy | Dinosauři

Co Cameron načal, to Spielberg (a ILM) dokonali. Zatímco Terminátor 2 po stránce efektů pracoval hlavně s neživými objekty, Jurský park ukázal Hollywoodu, že v možnostech počítačů a šikovných trikařů leží i možnost oživení pravěkých tvorů a dosud neviděných světů. A vše začalo známou větičkou „mám tady takový test, který by tě mohl zajímat“. Samozřejmě, Jurský park by se neobešel ani bez geniálních praktických efektů legendárního Stana Winstona, který posléze společně s Cameronem založil trikové studio Digital Domain zodpovědné mimo jiné právě za Titanic. Byl to však revoluční trikařský krok ILM a Spielbergovo dokonalé kombinování digitálního a reálného, které přesvědčily George Lucase, že je konečně čas na nové kapitoly jeho vesmírné ságy a filmová studia, že je možné zaměřit se více na do té doby těžko zfilmovatelné spektákly jako Pán prstenů.

 82 %

© TMDB

X-Men

X-Men | USA | 2000 | Komiksové filmy | Marvel

Režisér Bryan Singer může být problematický pedofil, který navíc není schopný své filmy ani dotočit, aniž by neutíkal z placu fetovat do svého karavanu. Jednu věc už mu ale nikdo neodpáře, a to, že společně s Bladem dokázal po tragické reklamě na hračky v podobě Batman a Robin vrátit Hollywoodu víru v komiksové filmy. A nejen v ně. Především v jejich seriózní podání, které nemusí být jen o spektáklu a digitálních efektech, ale může přeneseně řešit i vážná společenská témata, která byla typická již pro původní komiks od Marvelu. Byli to X-Meni, kteří nasměrovali filmová studia směrem k serióznějším filmovým adaptacím kreslených sešitů a rozjeli novou mánii hrdinů, nad kterými do té doby mnozí ohrnovali nos. Nebýt X-Menů, těžko si představit třeba Batman začíná.

 73 %

© TMDB

Temný rytíř

The Dark Knight | USA | 2008 | Komiksové filmy | DC Comics

A když už jsme u netopýrů, nelze se vyhnout zřejmě nejzásadnějšímu komiksovému filmu posledních 12 let. Pokud X-Meni vrátili Hollywoodu víru v komiksové filmy, pak Temný rytíř jejich vnímání redefinoval z pouhé zábavy na regulérní umění hodné akademické pozornosti, když komiks o muži převlečeném za netopýra proměnil na nezastavující kriminální drama o souboji chaosu se snahou o znovuzavedení řádu, o zodpovědnosti, ztrátě a sebeobětování. Temný rytíř není hrdinou, kterého si Hollywoodu zasloužil, ale hrdinou, kterého potřeboval. Hrdinou, který komiksové filmy pozvedl na novou úroveň v očích milionů lidí přesvědčených, že tenhle typ filmů je jenom pro děti. Hrdinou, který dokázal, že komiks nemusí být jen digitální spektákl. Hrdinou, který prokázal, že originalita mezi blockbustery není mrtvá a diváci ji dokáží odměnit.

 90 %

© TMDB

Iron Man

Iron Man | USA | 2008 | Komiksové filmy | Marvel

Je příznačné, že ve stejném roce, kdy do kin dorazil Temný rytíř a přinesl nejrealističtější a nejpsychologičtější pojetí komiksového blockbusteru, dorazil do kin i jeho plnokrevný protiklad, jenž ustanovil zcela opačný trend v podobě lehkonohých a komiksovým příběhům co nejvěrnějším adaptacím, na které čtenáři komiksů čekali celé roky. Byl to právě první Iron Man, který ustanovil marvelovskou mantru „vtip každou druhou minutu a hlavně se nebrat moc vážně“, které se zajetá série drží dodnes. Úspěch Iron Mana nejenže rozvětvil komiksový žánr na dvě jasně definované separátní větve, ale nabídl alternativní pojetí spočívající v nadělování fanouškům jejich vlhké sny. Zatímco Temný rytíř do jisté míry popíral nerdovské představy o komiksech a snažil se nabídnout chytřejší filmovou zábavu, Marvel vsadil na geekovské fackované, po kterých jak se zdá netoužily jen desetileté děti, ale i jejich tátové a dědové, jimž prošly rukama původní sešity pánů Leeho, Kirbyho či Ditka. S desítkami hrdinů, absurdními zápletkami a abstraktními světy na hraně lidské fantazie. A stačilo k tomu pouhé „I Am Iron Man“.

 79 %

© TMDB

Počátek

Inception | USA | 2010 | Akční filmy | Loupež

Nebýt Počátku, nebyl by Tenet. Ano, mohli byste argumentovat, že originální vizi nabídl Nolan již v Dokonalém triku. Jenže ten se rozhodně nestal velkým „highconceptovým“ blockbusterem, na který by chodily davy. To se povedlo právě až dodnes nepochopitelně přeloženému Inception, jenž předvedl Nolana jako tvůrce vysoce originálních sci-fi, které diváky lákají svým nápadem a nemusí se nutně opírat o silnou značku komiksové či knižní předlohy. Je to právě Počátek, jehož úspěch Nolanovi rozevřel dveře k původně Spielbergem chystanému Interstellaru a následně i Bitvou o Alžír inspirovanému Dunkerku. Tedy dvou filmům, v nichž se Nolan více vydává směrem od hollywoodského spektáklu k vysokorozpočtovému auteurskému filmu. A Tenet se zatím zdá jako další pokračování nastoleného trendu, kdy už nezáleží ani na hlavním obsazení (DiCapria nahrazuje prakticky neznámí John David Washington), ani brandu (i když není Nolan již sám značkou?), ani historické události (Dunkerk), ale jen a pouze na konceptu.

 88 %  5 062 zobrazení   35 se líbí