Psal se konec 90. let a Batman byl většině lidí, kteří ho znali z televizní show z 60. let, pro smích. Ne však na dlouho, když 23. června 1989 Tim Burton představil Temného rytíře v podobě, která zrodila moderní komiksové filmy.
25. 6. 2019 0:00 | Tipy na film 25. 6. 2019 0:00 | Tipy na filmNosit batmanovský kostým bylo pro Michaela Keatona horoucím peklem. Gumový kostým byl příšerně těžký, těsný a především v něm bylo neskutečné horko. Keaton se s náročným kostýmem vyrovnával ztěžka, brzy mu však dle jeho slov došlo, že může celou věc uchopit jako metaforu Bruce Waynea uzavřeného v ochranné schránce, jež pohlcuje jeho temnotu, osamělost a depresi. Inu, cokoliv pro zvládnutí role.
Batman měl mít původně mnohem větší ušiska. Jenže jakmile došlo na testování, zjistilo se, že jsou pro vozidlo slavného netopýra prostě příliš velká. Nejprve se celá komplikace měla vyřešit snížením sedačky ve vozidle. To však nebylo možné, a tak musela být maska upravena a uši zkráceny.
Nejslavnější herec filmu a dodnes nezapomenutelný Joker měl se studiem Warner Bros. vyjednané velmi výhodné podmínky, které mu povolovaly, že mohl na natáčení docházet až po 9. hodině ráno. Na druhou stranu byl Nicholson opravdu ukázkový profesionál a práci maskérů a dalších členů štábu nekomplikoval. V maskérně například na celý dvouhodinový proces Jokerova make-upu pravidelně usínal.
Ačkoli Burton a studio od začátku toužili po Jacku Nicholsonovi jako představiteli padoucha Jokera, Nicholson dlouho váhal. Produkce začala být nervózní, a tak oslovila Robina Williamse, jenž projevil zájem natolik silně, že se zvěsti o jeho možném obsazení donesly Nicholsonovi, který roli rychle přijal. Williamse odstrčení na vedlejší kolej zaskočilo a odmítal se studiem pracovat do té doby, než se mu zástupci oficiálně omluví. Mimo jiné tak odmítl ztvárnit roli Hádankáře v Batman navždy, kterou nakonec ztvárnil Jim Carrey.
Michael Keaton se dlouho zabýval tím, že by měl být přerod Bruce Waynea v Batmana nějak zajímavě vizuálně ztvárněn. Společně s Timem Burtonem přišel s nápadem jakéhosi transu, do něhož se Bruce Wayne dostává a mění v něm svou osobnost na nesmiřitelného potírače zločinu. Scéna byla dokonce natočena, nakonec ale skončila na podlaze střižny. Keaton ovšem tvrdí, že mu natočení scény beztak pomohlo do role více proniknout.
Ačkoli to může znít zvláštně, počátek temného filmového zpracování Batmana pochází z univerzitních učeben. Právě zde totiž budoucí producent Michael Uslan vyučoval v 70. letech komiksový kurz. Koncem 70. let pak pořídil práva na Batmana a následující dekádu strávil chozením po studiích a přesvědčováním, že zamračený Batman vážně není Adam West ze 60. let.
V závěru filmu si Joker zavolá odvoz v podobě vrtulníku, v němž chce prchnout se zajatou reportérkou Vicky Vale (Kim Basinger). Tento plán mu díky Batmanovi nakonec nevyjde. Zajímavé však je, že se tento finálový střet plný valčíku, bitkaření a svádění odehraje během deseti minut, které řidič vrtulníku Jokerovi slíbí přes vysílačku. Finále filmu se tak odehrává v reálném čase. Už chybí jen Jack Bauer.
Během scény v muzeu, které přepadne Jokerova banda, je Vicky Vale doručena plynová maska se vzkazem „nasaď si to“. Vzkaz nenapsal nikdo jiný než sám režisér Tim Burton.
Batmanovští fanoušci jsou tak trochu dogmatici a zavděčit se jim není zrovna nejlehčí. Své o tom ví například Ben Affleck či nejnověji Robert Pattinson. Své si s fanoušky užil i Michael Keaton, kterého fandové vyloženě nesnášeli kvůli jeho komediálnímu pozadí. Mysleli si totiž, že bude nový film znovu komediálně laděný jako verze z 60. let s Adamem Westem. Rovněž měli pocit, že se Keaton na roli nehodí. Ústa jim zavřel až narychlo sestříhaný první teaser trailer, který ukázal, že Batman bude temný jako noc a fanoušci se nemusí obávat zesměšnění milovaného hrdiny.
Již zmíněný teaser trailer zaujal fanoušky natolik, že odpustili filmu obsazení Michaela Keatona a navíc chodili do kin jen proto, aby mohli první ukázku z filmu opakovaně vidět. Studio Warner Bros. však neváhalo a dlouho před premiérou vyslalo do ulic i hromadu filmového merchandisingu, jenž mizel z obchodů takřka obratem. Dávno předtím než kdokoli viděl hotový film.
Když si Vicky Vale projíždí staré noviny informující o smrti Bruceových rodičů, vidíme fotografii, kterak se o chlapce stará anonymní policista. Původně byla pro film plánovaná scéna, kdy se o Bruce stará komisař Gordon, nakonec se však do filmu nedostala. O několik let později scénu natočil Christopher Nolan pro film Batman začíná a znovu se k ní vrátil v Temný rytíř povstal jako ozvěně vztahu mezi Gordonem a Brucem.
Prvotní verze scénáře počítala s tím, že se ve filmu kromě Batmana objeví i jeho věrný parťák Robin. Byť jen na krátkou chvíli. Mělo se tak stát při honičce, během které Joker zabije rodinu Dicka Graysona vystupující v rámci gothamského průvodu. Ke scéně dokonce vznikl animovaný storyboard, nakonec však filmaři uznali, že vztah Robina s Batmanem není pro film esenciální a celou sekvenci vystřihli. Nápad byl později z části využit v Batman navždy.
Při natáčení došlo občas i k nepříliš příjemným momentům. Jedním z nich byla situace, kdy Burton oznámil natáčení nové scény, ale herec Jack Palance, který hrál mafiánského bosse, nenastoupil na svou značku. Když se Burton zeptal, proč tak Palance neučinil, herec se na něj utrhl, že on natočil přes 100 filmů a kolik natočil Burton? Palance byl totiž frustrovaný z toho, že povel neslyšel, neboť byl částečně hluchý.
Burton nebyl s první verzí scénáře příliš spokojený, neboť měl pocit, že by se měl film více zabývat psychologií Bruce Waynea a tím, co ho pohání kupředu. Tyto nápady pak byly do scénáře zapracovány.
Jack Nicholson hraje ve filmu Jokera, jehož občanské jméno je Jack Napier. To neodpovídá komiksovému kánonu, kde Joker obvykle nemá jméno, ani minulost. Filmaři postavu pojmenovali po herci Alanu Napierovi, který si v seriálu s Adamem Westem zahrál věrného komorníka Alfreda.
Zatímco o orchestrální hudbu k filmu se měl od začátku postarat Danny Elfman, studio chtělo také písně inspirované filmem. O ty se měl původně postarat Michael Jackson, kterého tvůrci oslovili s nabídkou. Jackson však neměl čas, a tak byl osloven Prince, jenž dostal za úkol složit dvě písně. Inspirován Burtonovou prací však Prince doručil rovnou celé album.
Celovečerní film s netopýřím mužem, jenž nedělal potrhlé vtipy a neměl po ruce sprej na žraloky, přitom nevznikal snadno. Producent Michael Uslan se přes 10 let snažil přesvědčit hollywoodská studia o tom, že temný příběh o gothamském strážci pořádku je dobrý nápad a byl opakovaně odmítán. Zároveň se k námětu nechtěla dlouho přiblížit žádná velká herecká hvězda, jež by zájem studií zvýšila. Cestu ke vzniku otevřel až mladý režisér Tim Burton se svou nesmlouvavou a unikátní vizí gotického velkoměsta, v němž fanoušky odmítaný Michael Keaton řádí jako obří netopýr. Zbytek je historie, za kterou však leží řada zábavných historek, které jsou dost často k neuvěření.
Kompletní přehled všech nových filmů a seriálů v kinech i na streamingu. Fantastická čtyřka, Captain America 4, Superman, Mission Impossible 8, Avatar 3, Vyšehrad 2, The Last of Us S2, Stranger Things S5, Wednesday S2, Squid Game S3 a další nejočekávanější tituly.
Když pomineme výbuch reaktoru a komunistický režim, je seriál HBO Černobyl primárně o hrdinech. O lidech, kteří ať už dobrovolně, nebo kvůli nedostatku informací i nedobrovolně pomáhali za cenu vlastního zdraví. Kdo ze seriálových hrdinů má reálnou předlohu a koho si tvůrci jen vymysleli?
Muži v černém už počtvrté zachraňují Zemi před vesmírnými migranty. Ne, že by to ve filmovém světě nebylo potřeba. Mimozemšťané jsou jedni z nejoblíbenějších filmových antagonistů, a aspoň v deseti případech by se hodilo mít po ruce nějakou tu šikovnou vládní organizaci, která je potírá.
Indiana Jones je postavou natolik ikonickou, že si řada lidí myslí, že už je nemůže ohledně slavného archeologa nic překvapit. Opak je však pravdou.
Pro hollywoodské studio neexistují více sexy slova než spojení “intellectual property”, neboli existující a známá značka se zavedenou fanouškovskou základnou. Touha studia po snadném dolaru však pokaždé nevede k výsledku, ke kterému by se člověk rád vracel.