Muži v černém už počtvrté zachraňují Zemi před vesmírnými migranty. Ne, že by to ve filmovém světě nebylo potřeba. Mimozemšťané jsou jedni z nejoblíbenějších filmových antagonistů, a aspoň v deseti případech by se hodilo mít po ruce nějakou tu šikovnou vládní organizaci, která je potírá.
21. 6. 2019 0:00 | Tipy na film 21. 6. 2019 0:00 | Tipy na film © TMDBUpírské horory jsou vděčnými příběhy, a často jsou zpracovávány v různých podobách. Jednou z nich je tohle bizarní sci-fi Tobea Hoopera ( Texaský masakr motorovou pilou, Poltergeist). Posádka vesmírné lodi se vydá zkoumat podivný objekt, který se táhne za ocasem komety. Jak zjistí, objekt obsahuje dva nahé muže a jednu nahou ženu, kteří jsou za dramatických okolností dopraveni na Zemi. Tam se ukáže, že záhadné bytosti navštívily naši planetu za jediným účelem – vysávat z lidí životní sílu, čímž je změní na zombie, které taktéž vysávají životní sílu. Je na tajném agentovi Cainovi, aby démonické naháče dopadl dříve, než způsobí zombie-apokalypsu. Třebaže podle popisu děje snímek vypadá jako absolutní béčko, ve skutečnosti se vyprávění soustředí více na vyšetřování a připomíná víc detektivní thriller, než horor. V podstatě film vypadá jako prodloužená epizoda Akt X, která stojí za zhlédnutí.
61 % © TMDBMimozemšťané ohrožují svět i v českých filmech. Věra Chytilová natočila hodně podnětných filmů, mezi nimi i tenhle výborný psychologický horor o jednom lyžařském zájezdu pro mládež, který nabere hodně dramatické obrátky. Jen se skupina nesourodých teenagerů ocitne odříznutá od světa v horské boudě, odhalí jejich instruktoři Táta (Miroslav Macháček), Dingo (Tomáš Palatý) a Babeta (Štěpánka Červenková) svou pravou tvář. Ve skutečnosti přišli z jiné planety, aby zde provedli drsný sociologický experiment. Jeho cílem je zjistit, za jak dlouho se lidstvo samo vyhladí a uvolní místo pro jiný druh. Experiment začíná vycházet, jednotliví účastníci zájezdu se začínají obracet proti sobě. Jejich jediná šance na záchranu je semknout se proti skutečnému nepříteli. Ve Vlčí boudě takřka nejsou žádné zvláštní efekty. Neuvidíte vesmírnou loď, monstra ani počítačové triky. Jediné vodítko k tomu, že jde o mimozemšťany, je slovo hlavních padouchů. A jejich zvláštní vztah ke sněhu. Stejně tak by ale mohlo jít o partu uprchlých pacientů z Bohnic. Tento prvek jen dotváří působivost filmu. Postavy si nikdy nemůžou být jisté, kdo z nich je zradí, a nemůžou si být jisté, nakolik mohou svým „instruktorům“ věřit. Jak sílí hlad, zima a všeobecná paranoia, připomíná snímek stále více horečnou noční můru.
68 % © TMDBV tomto případě by Muži v černém nepotřebovali ani tak velkou palebnou sílu, jako spíš diplomatické schopnosti. Mimozemský vyslanec Klaatu ( Michael Rennie) nepřišel lidstvo ohrozit, spíš jej přesvědčit, aby trochu brzdilo s jaderným zbrojením. Jaderná válka na Zemi totiž může mít nepříjemné následky i pro další obydlené planety. Lidstvo je však tvrdohlavé a Klaatu musí vymyslet důraznější, ale zároveň bezpečný způsob přesvědčování. Film z roku 1951 reflektuje tehdejší strach z jaderné války, a v podstatě apeluje na mírovou cestu. V remaku z roku 2008 už hrozba studené války nebyla aktuální, a tak se nebezpečí jaderného zbrojení změnilo na nešetrnou ekologii a Klaatu (Keanu Reeves) volil mnohem agresivnější metody. Zatímco první film říkal divákovi, že napjatá situace se dá vyřešit klidně a mírumilovně, druhý film přišel s poselstvím „chovejte se ke své planetě slušně, nebo umřete.“ V obou případech postava mimozemšťana slouží jako zásah zvenčí, jenž zainteresovaným stranám přinese nadhled v globálním měřítku.
55 %Braková legenda, která se stala synonymem pro nejhorší film všech dob. Šílený režisér Ed Wood v této podivné hororové podívané skloubil svou lásku ke klasickému hororu, brakovému sci-fi padesátých let a filmu obecně s naprostou absencí talentu a příčetnosti. Hlavními padouchy jsou Venušané, kteří si uvědomují, jak podezřele rychle se lidstvo zlepšuje ve zbrojení, a pokusí se zabránit vytvoření ultimátní zbraně vyhubením lidstva. K tomu použijí rafinovaný plán – oživení mrtvých. Naprosto šílený film se proslavil mizerným technickým zpracováním (letadla se řídí pomocí papírových kartonů, náhrobky se chvějí ve větru), absurdní diskontinuitou záběrů (střídání noci a dne během jedné scény) a otřesnými hereckými výkony. Wood chtěl natočit slavný film, na který se bude po letech vzpomínat, a přesně tohle se mu povedlo. Byť úplně jinak, než zamýšlel.
40 %Náklonnost k padesátkovým a starším sci-fi a brakovým hororům se projevila i v dynamickém muzikálu ze sedmdesátých let. Láska k béčkovým filmům se zde projevuje jako forma osvobození od střídmých, nudných uměleckých konvencí a v podstatě vytváří paralelu se sexuální revolucí, která zase osvobozuje od nudných společenských konvencí. Ústřední postava, šílený mimozemský transvestitní vědec Frank-N-Further (Tim Curry), v něm zasvěcuje konvenční pár Brada (Barry Bostwick) a Janet (Susan Sarandon) do tajů nejrůznější dekadence, která jim pomůže uvědomit si vlastní sexualitu a zpochybnit náklonnost jednoho k druhému. Frankiemu jde v podstatě o svobodu v jakémkoli slova smyslu, bez ohledu na to, jak destruktivní může být. Skvěle napsané songy a všudypřítomné odkazy na horory a béčkové sci-fi dělají z tohoto skvostu audiovizuální radost.
74 %Pravděpodobně nejděsivější mimozemšťan tohoto žebříčku pochází z novely Johna Wooda Campbella Jr. Tu zadaptoval Howard Hawks, John Carpenter, nebo seriál Akta X (ten dokonce dvakrát). Nejlepší a předloze nejvěrnější verzí je snímek Johna Carpentera z roku 1982, v němž se skupina polárníků střetne s mimozemským organismem, který napadá, asimiluje a kopíruje jakékoli organické buňky. Pokud s organismem přijdete do styku, už to za chvíli nejste vy. Je to něco, co vypadá jako vy a chová se jako vy. Dokud to někdo neohrozí. Pak se změní v hodně nechutné monstrum. Jakmile jsou polárníci v obraze, začíná ta pravá zábava. Izolace od světa a vražedná zima nijak nepomáhají všudypřítomnému pocitu ohrožení a vědomí, že nejbližší kamarád už dávno může být zákeřným tvorem. Jakmile se pravda ukáže, nic moc se nezlepší. Kromě hodně husté atmosféry film spoléhá i na praktické efekty a solidní body horor, kdy se nakažení lidé mění na příšery s chapadly a novými orgány tam, kde by chapadla ani jiné orgány být neměly.
66 %Kniha H. G. Wellse toho dokázala hodně. Byla první fikční látkou o mimozemské invazi, její adaptace ve formě rozhlasové hry způsobila paniku ve velké části Spojených států, první filmová verze zosobňuje to, čím se vyznačovala sci-fi padesátých let a dala vzniknout takovým peckám, jako Den nezávislosti nebo Mars útočí! Nakonec posloužila jako námět pro skvělý depresivní blockbuster Stevena Spielberga. V něm uvidíte naprosté minimum chrabrých hrdinů, jako ve Dni nezávislosti. Je to drama o obyčejné rodině, která se snaží přežít dosud neviděné válečné hrůzy. V tomhle případě se nedá ani říct, že by vyhráli lidé. Boj o osud světa rozhodnou tvorové, na které nikdo ani nepomyslí.
65 %Slavná adaptace Finneyho románu představuje mimozemšťany jako zdroj té nejčistší paranoie. Podivné lusky, které ve spánku usmrcují lidi a vytvářejí jejich dokonalé kopie, se dočkaly celkem čtyř filmových zpracování, přičemž důležité jsou první dvě. Každá z nich navozuje pocit hrůzy po svém. Verze z roku 1956 Dona Siegela se odehrává na maloměstě, kde se v příšery z kosmu proměňují lidé, které hrdinové dobře znají. Ve snímku z roku 1978, jenž režíroval Philip Kaufman, je naopak využita atmosféra anonymního velkoměsta, kde nikoho neznáte, a tím spíš může být člověk vedle vás stejně tak mimozemšťan bez emocí, jako úplně obyčejný apatický občan. Nejvypjatější scény využívají dav plný lidí jako prostředí stejně strašidelné, jako opuštěný zámek, neboť to, že je kolem vás hodně lidí, ještě neznamená, že jsou to lidé.
74 %Když Arnold Schwarzenegger uviděl psychedelický horor Johna McTiernana Kočovníci smrti, okamžitě téměř neznámého režiséra doporučil pro svůj nadcházející akční horor o elitním komandu, které v jihoamerické džungli pomalu vyvražďuje mimozemský zabiják. Měl pocit, že McTiernan dodá filmu správně dusnou a skličující atmosféru. Na jeho slova došlo. Byť Predátor zpočátku vypadá jako pokračování Komanda, s nástupem vášnivého lovce z jiné planety přestane džungle fungovat jako atraktivní kulisa a stává se víceméně hlavním aktérem filmu. Titulní predátor využívá skvělých maskovacích schopností a sama mizanscéna se pro hlavní postavy stává nepřátelským prostředím. Nejen, že skrývá hlavního padoucha filmu, ale občas to i vypadá, jako by na postavy sama útočila. Aspoň dokud Arnold nepřijde na to, jak systém otočit a využít maskovacích vlastností prostředí ve svůj prospěch.
81 %Predátor samozřejmě nebyl prvním mimozemským monstrem, který využíval mizanscény. O osm let dříve přišlo legendární monstrum, které jako by sci-fi hororu vdechlo nový život. Příšera, která nejdříve vnikne do vašeho vlastního těla, které použije jako inkubátor, přinesla nebývalý typ děsu. Působivost snímku z větší části tvořila výtvarná stránka, vytvořená umělcem H.R. Gigerem, jenž pomohl vytvořit jak nepřirozený a znepokojivý vzhled monstra, které sice nemá oči, ale jako by je mělo všude. Samotný vzhled vesmírné lodi Nostromo, jejíž posádku stvůra postupně ztenčuje, monstru hraje do karet. Nebo se možná monstrum jen umí přizpůsobit vzhledu lodi. Na prvním Vetřelci bylo nejkrásnější to, jak málo jsme o titulním monstru věděli a kolik otázek jsme si o něm mohli klást. Ať už to byl samotný jeho původ, otázka incidentu na lodi s mrtvým mimozemšťanem nebo prostě to, zda jedná intuitivně, nebo vypočítavě. Vetřelec byl tím působivější, čím byl záhadnější.
80 % 376 zobrazení 10 se líbíIndiana Jones je postavou natolik ikonickou, že si řada lidí myslí, že už je nemůže ohledně slavného archeologa nic překvapit. Opak je však pravdou.
Pro hollywoodské studio neexistují více sexy slova než spojení “intellectual property”, neboli existující a známá značka se zavedenou fanouškovskou základnou. Touha studia po snadném dolaru však pokaždé nevede k výsledku, ke kterému by se člověk rád vracel.
Závěrečný snímek ságy X-Men s podtitulem Dark Phoenix, ve kterém se musí hlavní hrdinové vypořádat s nebezpečím v podobě nesmírně mocné Jean Grey, právě běží v kinech. Z toho důvodu vám vedle nedávného shrnujícího videa přinášíme i článek, jenž se zabývá problémem alternativních realit celé série.
Už jste viděli Černobyl a potřebujete se ponořit do dalších seriálů na motivy skutečných událostí? V tom případě nabízíme naši oblíbenou desítku, kde sice nenajdete další havárii jaderné elektrárny, ale svým stylem vás tyto seriály vrátí do dalších historických období.