Amazon nás konečně znovu zavedl do Středozemě. Ač fanoušci doufali v prequel zaměřený na Aragorna či říši Angmar, sledujeme příběhy jeho předků včetně Elendila či Isildura. Možná někdy dojde i na Aragorna samotného, je však obrovskou tragédií, že jej už neztvární Viggo Mortensen.
Není známo, zda byl jediný, ale Viggo se během natáčení na svůj vlastní popud plně staral o své kostýmy. Pral si je a sám si je také opravoval i přes to, že masivní oddělení kostýmů by pro něj všechny tyto úkony samozřejmě udělalo.
Mortensen už sice má přes 60 let, a pokud nedostane pořádnou CGI berličku, nelze očekávat, že by někdy mohl hrát mladého náčelníka Dúnadanú. Přesto si jako Aragorna vzhledem k jeho výkonu v trilogii Pán prstenů jen těžko můžeme představit kohokoliv jiného. Příběh toho, jak se s rolí vyrovnal, totiž budí i dnes obdiv a uznání. Viggo Mortensen nehrál Aragorna, Viggo Mortensen byl Aragorn a udělal se svou postavou několik věcí, které široce přesahovaly a dodnes přesahují standardní způsob, jakým se herci svým postavám věnují.
Peter Jackson byl poté, co nabídku odmítl Nicolas Cage, s výběrem Stuarta Townsenda pro roli Aragorna velmi spokojen. Jenže krátce po začátku natáčení začalo být jasné, že je tady problém, protože Townsendovi chyběla jedna ze základních Aragornových kvalit: i když je fyzicky mladý, atletický a výborný bojovník, Tolkien říká, že Aragon je starý mnoho desetiletí (během Sněmu lidí, elfů a trpaslíků v Roklince mu bylo 87 let, jelikož Númenorejci fyzicky stárnou asi o třetinu pomaleji než běžní lidé) a dle jeho popisu by měl mít určité gravitas a psychologickou únavu muže středního věku, nebo dokonce starého muže. Osmadvacetiletý Townsend byl zkrátka příliš lehká váha a působil příliš mladě na to, aby dokázal tento pocit dlouhověkosti předat. Měnit herce po začátku natáčení je noční můra každého režiséra. Výběr Mortensena, který si dokáže poradit i s těmi nejsilnějšími skřety a zároveň vyzařovat jistou únavu a dlouhodobou rozpolcenost tváří tvář svému osudu, se však nakonec ukázal jako pravděpodobně nejlepší možná volba.
Viggo Mortensen je herec, který přirozeně preferuje práci v mnohem klidnějším a mnohem méně extravagantnějším prostředí, než jakým bylo natáčení Pána prstenů. Nakonec se roli rozhodl vzít pouze proto, že jej o to prosil jeho syn Henry Mortensen, velký fanoušek románů J. R. R. Tolkiena. A i přes to do ní dal vše, co mohl.
Během natáčení trilogie Viggo Mortensen nepotřeboval téměř žádný trénink v soubojích s mečem a byl jediným z celého obsazení, kdo šel na plac bojových scén bez předchozích týdnů usilovného tréninku. Obsazení Pána prstenů trénoval v souboji s mečem olympijský šermíř Bob Anderson, který později prohlásil, že Mortensen byl nejlepší šermíř, kterého měl kdy možnost trénovat, což je od člověka takového kalibru vysoké uznání.
Pro herce byly kromě plnohodnotných ocelových mečů připraveny i lehčí hliníkové varianty, které používali zejména při boji a kaskadérských scénách. Viggo však za všech okolností používal pouze ocelový meč a sblížil se s ním tak, že jej s sebou nosil opravdu všude. Existuje dokonce historka o tom, jak jej jednou na Novém Zélandu zastavili policisté, neboť se s mečem vydal na veřejnost.
Po otci dánský herec (a také malíř, básník a muzikant) není jen talentovaným šermířem, ale také lingvistou. Pro roli se dobrovolně rozhodl naučit mluvit Tolkienovou elfštinou, která se stala jeho šestým aktivním jazykem po angličtině, dánštině, francouzštině, italštině a španělštině (s dobrou znalostí katalánštiny). Později přidal ještě i arabštinu. A když už do jazyku investoval, poprosil tvůrce, aby jeho scénář obsahoval víc řádků napsaných v elfštině. Složil také hudbu pro skladbu „Aragorn’s Coronation“ (delší verze této skladby má název „The Return of the King“) do soundtracku Návratu krále, jejíž slova napsal Tolkien.
Mortensen získal silné pouto ke koním, se kterými během trilogie pracoval. Nakonec si rovnou dva koupil: Prvního, protože to byl hřebec, který ztvárnil jeho koně Brega, na němž během natáčení jezdil, a druhého, aby měl ten první kamaráda. Vlastně koupil koně tři, třetího pořídil pro kaskadérku zastupující Liv Tyler (Arwen) ve scénách na koni, kterých se herečka bojí. Kůň, na němž Arwen jezdila ve Společenstvu prstenů, byl později nabídnut k prodeji v aukci, avšak kaskadérka, která si jej oblíbila, na něj neměla peníze.
Ve Společenstvu prstenu po Aragornovi velitel smečky Ukur-hai Lurtz vztekle hodí nůž, který mu před tím Aragorn zabodl do nohy. Až dlouho po natáčení Peter Jackson prozradil, že v záběru, který se nakonec dostal do filmu, Lurtz kvůli omylu s rekvizitami hodil skutečný nůž, který však Viggo Mortensen dle scénáře dokázal mečem odrazit. Po útoku vrků ve Dvou věžích zase Aragorn pluje v bezvědomí řekou a je považován za mrtvého. Zde se štábu téměř podařilo Vigga zabít podruhé, když přehnali váhu kostýmu a silný proud jej málem utopil. Další zranění pochází rovněž ze Dvou věží, kde se Aragon domnívá, že po dlouhém pronásledování našel ohořelé ostatky hobitů Smíška a Pipina, vztekle nakopne skřetí helmu a zoufale vykřikne. Scéna se točila čtyřikrát a pokaždé v ní byl Viggo lepší. Při čtvrtém nakopnutí si zlomil dva prsty na noze a místo přerušení se pokusil nával bolesti přenést do role. Jackson byl tak spokojen, že záběr opět použil přímo do filmu. Při natáčení jiné scény se mu rovněž podařilo zlomit si zub. Poprosil však pouze štáb, aby mu jej přilepil zpět a on mohl scénu dokončit.
⏰ 16. 5. 2019 🧑💼 Tomáš Durčák 🩶 294 📰 Tipy na film
Nech si každý pátek podvečer zdarma doručit do svého inboxu náš nový newsletter s filmovými tipy, trailery či novinkami. Jdu na to!
Další: Novinky · České · Tipy · Data · Kvízy · Trailery · Rozhovory · Vše