© Bioscop

Žižka kina nedrtí a česká návštěvnost ho nespasí. V USA jde o propadák

Jan Žižka měl s rekordním rozpočtem okolo půl miliardy českých korun jasně dominovat kinům a měl ambice zlákat i zahraniční publikum. Bohužel se mu však nedaří dle očekávání. V zahraničí jde pak o regulérní průšvih a ukázku toho, jak lze producentsky neodhadnout trh.

12. 9. 2022 18:45 | Filmové novinky

104 916 diváků za první víkend a 114 239 od premiéry. Takové je alespoň v České republice prvotní zúčtování pro snímek Petra Jákla Jan Žižka. Jedná se o úspěch, či fiasko? Podle oficiálního vyjádření samotného režiséra a producenta o to první. „Jsem nadšený, že přišlo tak velké množství lidí. Tento termín bych si pro českou distribuci nikdy nevybral, ale musel jsem se přizpůsobit Americe. Navíc jsem se dost obával toho, že nejen covid, ale především energetická krize, naprosto zásadním způsobem ovlivní návštěvnost kin. Což se bohužel děje, ale s tím se prostě nic dělat nedá,“ nechal se Jákl slyšet v tiskové zprávě společnosti Bioscop, která Žižku uvádí do českých kin. Jákl má rozhodně pravdu v tom, že zářijový termín nebyl ideální, jedná se o jeden z nejmrtvějších víkendů roku především kvůli návratu školáků zpátky do lavic a plnému podovolenkovému nasazení pracujícího lidu. Na druhou stranu je ale nutné zmínit, že měl Žižka v českých kinech velmi umetenou cestičku.

Česká konkurence v podobě menších dramatických filmů, jako Slovo či Banger, dorazí až v následujících dvou týdnech, velký blockbuster Black Adam s Dwaynem Johnsonem dorazí až 20. října a jediný odsun diváků do jiných sálů může způsobit snad pouze první díl Avatara, který zažije 22. září obnovenou premiéru. A kampaň byla enormní, nepochybně v řádech milionů korun. Jinak řečeno, Jákl má sice pravdu, že jeho termín není pro start zcela ideální, na druhou stranu plakat také úplně nemůže, protože před Vánoci nebo v letní sezóně by měl proti sobě konkurenci, která by ho velmi pravděpodobně zašlapala do země, případně by velmi rychle ztrácel kinosály. Ostatně to se mu zřejmě stane i tak. Některá jednosálová kina už pro následující týden na Žižku sázet nehodlají, protože snímek nepřilákal dostatek diváků. Zajímavá situace pak bude v multiplexech, kde filmu dost možná ublížila snaha zasáhnout více cílovek. Film totiž šel do kin ve verzi od 12 let a od 15 let, a navíc s titulky a dabingem. Dabovaná a dospělejší verze přitom lákaly diváky podstatně více, jak se dalo ostatně čekat, zatímco verze pro mládež a fanoušky titulků nebyla již v předprodejích příliš žádaná.

Ztratí Žižka kina?

Otázkou nyní zůstává, zda má Žižka přislíbené distribuční okno, ve kterém ho kinaři podrží, anebo přijde přinejmenším o část kinosálů, v nichž byly méně úspěšné verze filmu. 100 000 diváků se totiž může jevit jako hodně, je však potřeba podívat se na kontext. A ne, strach z energetické krize se prozatím do návštěvnosti kin kdovíjak nepropisuje a docela by mě zajímalo, zda má Jákl pro toto tvrzení jakékoliv statistiky. Dopad krize totiž můžeme výrazněji čekat spíše až během zimy. Ostatně stačí se podívat na úspěch během prvního víkendu u filmů jako Thor: Láska jako hrom (136 000 diváků, což je téměř na úrovni Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství se 150 000 diváky i na úrovni Thor: Ragnarok se 154 000 diváky), Top Gun: Maverick (start jen 89 000, ale až dodnes držák se 750 000 diváky) nebo Jurský svět: Nadvláda (88 000 diváků), kde se i v celkovém součtu propisuje spíše zklamání z kvality nejen závěru trilogie, ale i předchozího filmu Jurský svět: Zánik říše.

Žižka zkrátka startuje se 100 000 diváky poměrně vlažně nehledě na politickou a společenskou situaci, a spokojenost s výsledkem nemůže být mimo PR tiskové zprávy příliš na místě. Stačí se podívat na rozsáhlost nasazení (244 kin), využití vícero sálů, masivní reklamní kampaň, která byla v posledních týdnech všude, a samozřejmě i na rozpočet filmu. Kdepak, tady se čekala velká událost minimálně o dvojnásobných startovacích číslech. Ostatně není smutné, že na nejdražší český film všech dob dorazí o 70 tisíc diváků méně než na Vyšehrad Fylm či Ženy v běhu? Historické srovnání se nabízí například s Bathory Juraje Jakubiska, která v Česku přesáhla 900 000 diváků a startovala se 76 000 diváky. Tehdy ale byla jiná doba a nebyl zde takový tlak novinek streamovacích služeb. Žižku dokonce trumfuje i Jáklův předchozí projekt Kajínek, který v roce 2010 otevřel se 119 000 diváky, naopak srovnatelný je start se Zátopkem (108 000 diváků), ale ten měl proti sobě loni letní konkurenci. Ačkoli Žižka rozhodně není v českém pohledu propadákem, o jeho zápisu do historie rozhodnou následující dva týdny. Pakliže se ukáže, že zde byl prvotní nástup skalních fandů a zvědavců, může dojít k razantnímu sešupu tržeb. Ostatně kdybychom se drželi zaběhlého statistického mustru, s aktuálními startovními čísly by si Žižka přišel maximálně na čísla kolem 300–350 tisíc, což by znamenalo tržby okolo pouhých 50 milionů korun. V případě dlouhonohosti by mohl sahat i k 700 000 diváků. Ale na to by potřeboval výrazně pozitivnější ohlasy, než jakými disponuje.

Rozpočet je nepřítel

Žižkovým největším nepřítelem je v tuto chvíli hlavně jeho masivní rozpočet, ostatně i proto se Petr Jákl odvolává na snahu prodat film do zahraničí. Jenže minimálně v rámci kin je zájem slabý. Film dlouho otálel s premiérou kvůli nasazení v USA, kde se podíval do více než 1300 kinosálů, a brzy je také opustí, protože otevření za 810 000 dolarů a na 14. místě je velmi tristní vizitkou. I kdybychom pracovali s průměrnou cenou vstupenek z roku 2021, která se pohybovala do 10 dolarů, dostali bychom se na počet 60 diváků na kino. Dnes se však ceny pohybují již spíše okolo 12 dolarů za vstupenku, takže návštěvnost v USA byla ještě horší. Proto ostatně nepřekvapí, že již na konec října je plánované americké uvedení na VOD. „Nakonec jsme tady dramaticky snížili počet kinosálů, ve kterých se Žižka promítá, asi na 1 300. Kino distribuce v Americe je v této době neuvěřitelně komplikovaná a jelikož tu Jan Žižka není známý, tak by bylo finančně strašně nákladné film zpropagovat,“ vysvětluje Jákl s tím, že se do filmu v USA ani nelily extra finance na propagaci, protože už by náklady na uvedení letěly do astronomických výšin. „To pro mě bylo už příliš velké riziko, které jsem nehodlal podstoupit. Vzhledem k tomu, že velmi zesílil svět online, budeme většinu zisků generovat tam,“ dodává v tiskové zprávě. Uvedené vyjádření je zajímavé hned z několika úhlů. Proč je film vůbec nabízen do kin, když není propagován a tudíž je jasné, že propadne? Proč je rozpočet filmu nastavený na hodnotu půl miliardy, když dle Jákla Žižku v USA nikdo nezná a navíc obecně platí historické filmy v posledních letech neomylně selhávají i od renomovaných tvůrců? A proč si Petr Jákl jako producent očividně plete příjmy a zisky?

Nechápejte mě špatně, nechci se Jáklovi vůbec škodolibě posmívat a šlapat na jeho vysněný projekt, v němž nechal roky života. Zdá se mi však, že jako producent nebyl vůbec schopný reagovat na to, jakým způsobem fungoval trh už dávno před covidem, natož po něm. Nyní se sice dá snadno vymlouvat na dopad pandemie na návyky diváků, rozšíření streamovacích služeb a samozřejmě i na válku na Ukrajině, která komplikuje finanční budoucnost spousty lidí. Realitou ale je, že Jáklův film je od začátku nastavený na extrémně velkou návštěvnost a přímo gigantické tržby v rámci žánru, který eviduje víceméně samé propadáky. Přičemž již po prvním víkendu je jasné, že se Žižka bude horko těžko splácet prodeji do onlinu a na fyzické nosiče.

Druhé jmenované je už prakticky mrtvé a časy, kdy si jím filmaři kryli záda, jsou dávno pryč. Což ostatně dokonale vysvětluje v tomto videu Matt Damon. To první pak rozhodně nenabízí instantní desítky milionů, jako když Hulu kupovalo festivalový hit ze Sundance Palm Springs za rekordních 17 milionů dolarů pro globální release. Spíše drobky v podobě statisíců dolarů za časově omezená práva. Je hezké poplácat se po 100 000 divácích po zádech. Jenže je vážně rozdíl, když stojíte 50, 100 nebo 500 milionů korun. Kdyby měl Žižka pětinový rozpočet, byly by jeho výsledky hodné potlesku. Aktuálně mám ale spíš pocit, že jde o chlácholivé číslo, které hezky vypadá v mediálním pokrytí, ale reálně vám jako producentovi díru v kapse nezalepí. A nezapomínejme, že film je mimo jiné byznys. Jákl začal Žižku natáčet již v roce 2018, tj. v roce, kdy bylo po průšvizích se Scottovým Robinen Hoodem, Ritchieho Králem Artušem či modernějším Robinem Hoodem s Taronem Egertonem jasné, že středověkým báchorkám kina nefandí nehledě na rozpočet a slavné tváře. Což ostatně obratem potvrdil Král psanec: Outlaw King a Král od Netflixu z let 2018 a 2019. Ano, Jákl přesně trefil s Žižkou moment, kdy podobné niche žánry začaly být lákadlem pro novodobou verzi direct-to-video trhu. Bohužel to ale neviděl, nebo spíš nechtěl vidět a producentsky film i sebe dotlačil do nepříjemné situace, kterou mu vůbec nezávidím. Nehledě na kvality filmu mu ale držím palce.

Zdroj: Kinomaniak <>

Petr Semecký

Stresem prorostlý workoholik, který jednou rukou analyzuje festivalový art, druhou chystá preview nejžhavějšího blockbusteru a nohama sepisuje seznamy filmů a seriálů, které musí ve volném čase konečně „bingvočnout“. Milovník dobrého jídla, půlmaratonec, technologický nadšenec a sběratel všeho možného.