© Voyo

Sériový vrah Hojer míří na Voyo. Odpudivý případ české kriminalistiky vás nenechá vydechnout

Streamovací služba Voyo představila již svůj třináctý originální projekt, jenž se i tentokrát zaměřuje na žánr krimi. V režii Pavla Soukupa vznikla temná kriminálka, která skládá poctu vyšetřovacím metodám legendy české kriminalistiky Jiřího Markoviče, který kromě sériového vraha a kanibala Ladislava Hojera vyšetřoval i případ spartakiádního vraha Jiřího Straky.

24. 1. 2024 12:50 | Filmové recenze

Československá kriminalistika je plná zvrácených a do jisté míry fascinujících případů. O to neuvěřitelnější je, že ty naprosto nejznámější z valné části vyšetřoval policista Jiří Markovič, jehož empatické metody výslechu a obecně přístupu k sériovým vrahů se staly naprosto legendárními nejen mezi jeho kolegy, ale díky knižním publikacím i mezi běžnými občany. Jiří Markovič bohužel v roce 2022 zemřel, nyní mu však streamovací služba Voyo skládá velkou poctu skrze seriál Metoda Markovič: Hojer, jenž může rozjet celou sérii Markovičem vyšetřovaných případů. A také by si to zasloužil. Tahle první vějička v podání režiséra Pavla Soukupa a scenáristy Jaroslava Hrušky se totiž povedla.

Pomalejší rozjezd, vyplatí se ale počkat

Zatímco oficiální premiéry na platformě Voyo se seriál dočká již v pátek 26. ledna, seriál má za sebou slavností premiéru, kde byly uvedeny první dvě téměř hodinové epizody. A ačkoli se první epizoda trochu hledá, k Hojerovu případu se dostává velmi rozvláčně a rozhodně během pátrání a výslechu nešetří pomalejším tempem, které nemusí být některým divákům úplně po chuti, trpělivost se vyplatí. Už druhá epizoda, která výrazněji zabředá do Hojerovy psychiky a postupně odkrývá, že jeho vražedné řádění v Motole nebylo jediným, je totiž jednou z nejlepších epizod kriminálního seriálu, které tu v posledních letech byly k vidění.

Celkem seriál nabídne 6 epizod a pokud jste alespoň trochu seznámení s případem Ladislava Hojera, rozhodně vás nepřekvapí proč. Intelektuálně poslabší vrah ve výstižně oslizlém podání Petra Uhlíka na sebe totiž postupně práskne mnohem více případů zabití a znásilnění, přičemž některým obětem způsobil opravdu nechutná zvěrstva. Každá epizoda se tak má čemu věnovat, a to navíc tvůrci přidávají i další Markovičovy případy, které ústřední linii s Hojerem rámují. Tento přístup se může někomu jevit jako poněkud nadbytečný, vždyť samotný Hojer by rozhodně stačil. Cílem projektu však očividně není zpracovat jen případ jednoho z nejobávanějších vrahů v historii Československa, ale přiblížit osobu Markoviče nejen jako ostříleného vyšetřovatele, ale jako člověka. Proto vidíme, jak přistupuje i k dalším případům, jak se snaží pomáhat i v případě, že dojde k vraždě v sebeobraně, případně jak funguje v rámci rodiny, což vede k řadě komických situací. Aneb jak byste se tvářili, kdy vám člen rodiny nosil domů dárky od vrahů?

Skvělí herci a nápaditá režie

Markovič v podání Petra Lněničky se tak stává instantním sympaťákem, přičemž oblibu si rychle získají i jeho parťáci v podobě jako vždy skvělého Václava Neužila a po BANGER. opět výborného Adama Mišíka v roli totálního vyšetřovacího zelenáče. Pravdou nicméně je, že jestli seriálu něco škodí (alespoň v prvních dvou epizodách), pak je to poměrně malé lpění na vysvětlování kontextu a vzájemných vztahů. Kromě Markoviče se toho o ostatních policistech zatím moc nedozvíte a kupříkladu Markovičův vztah s inženýrem Tekverkem v podání Vojty Kotka, který seriálu slouží jako jakýsi Hannibal Lecter české kriminalistiky, se celkově moc nenamáhá vysvětlovat souvislosti divákům, kteří nemají o zdejších sériových vrazích valné vzdělání.

Výslednému dílu to sice tolik neubírá na síle, pokud však nejste v Markovičových případech a českých vrazích zběhlí, může se stát, že budete minimálně na začátku docela zmatení z toho, co se děje, kdo s kým komunikuje a ohledně čeho. I tak ale vše postupně zapadá do sebe jako solidně vystavené puzzle, a ačkoli hlavně první epizoda nemá úplně pevnou půdu pod nohama, vše drží pokupě skvělá kamera a hlavně nápaditá režie Pavla Soukupa, který nikdy nevynechá příležitost, aby implementoval svou lásku k hororům a vybudoval hutnou atmosféru a řadu nervózních a zvrácených výjevů. Obzvlášť jeho vizuální hrátky během replikací vražd stojí rozhodně za pozornost, přičemž režijně je Metoda Markovič: Hojer jedním z nejsilnějších projektů, které Voyo dosud představilo. Pokud tedy máte rádi kriminálky a chybí vám u těch českých trochu osobnější přístup, rozhodně dejte téhle novince Voyo šanci.

Zdroj: Autorský text / Voyo