© Sony Pictures

Nová marvelovka je šokujícím způsobem špatná. Studio do premiéry mlžilo

Pokud se vám líbil první a druhý Venom, možná jste se těšili na novou komiksovku ze stejného vesmíru. Do kina ale raději nechoďte, protože Morbius pro jistotu lhal už v trailerech a nenabízí nic nového a ani starého dobrého.

30. 3. 2022 18:00 | Filmové recenze

Těší se vůbec někdo na komiksového Morbia s Jaredem Letem? Tuhle otázku si klade řada filmových recenzentů od premiéry první upoutávky, která ukázala dějové zákruty i formální zpracování, které jako by vypadlo z raného období po roce 2000 a nikoli poté, co se po plátnech kin za jásotu fandů proháněli nejmocnější hrdinové světa v Avengers: Endgame, případně všichni tři Spider-Mani ve Spider-Man: Bez domova. A nic na tom nemění ani skutečnost, že Morbius měl jít do kin již v létě roku 2020.

Studio lačnící po úspěchu

Dá se ale pochopit, že tehdy bylo studio Sony celé žhavé do celovečeráku s dalším Spider-Manovým padouchem. Ostatně první Venom, který vznikl v roce 2018, byl megahit a studio, které je slavné hlavně tím, jak neuctivě se chová ke svým značkám a jak moc chce těžit dolary z příběhů Pavoučího muže, doufalo, že by mohlo rozjet celou sérii filmů s antagonisty Petera Parkera. Jenže zapomnělo, že Venom je jeden z nejslavnějších Spideyho soupeřů a hlavně měl v hlavní roli Toma Hardyho a pro někoho i velmi líbivou vztahovou dynamiku mezi symbiontem Venomem a jeho fyzickou schránkou v podobě Hardyho Eddieho Brocka. Zkrátka vzalo nějakého dalšího zlouna, který má obligátně nudný spider-manovský origin hodného doktora, jehož pokus ho svede na scestí, a doufalo v to nejlepší. Jenže pak si najalo totální břídily snad úplně na všechno.

Sony stále nechápe, že úspěch Marvel Studios a jejich sdíleného vesmíru vychází z talentovaných tvůrců, jejichž vize je koordinovaná z pozice producenta Kevina Feigeho. V případě Morbia je produkující Avi Arad (čestné uznání za původní Spider-Many) dávno za zenitem, přičemž nechat napsat scénář dvojici, která o pár let dříve zprasila jiný drákulovský příběh Drákula: Neznámá legenda, to už chce vážně kumšt. A aby byla situace ještě horší, na režijní sesli usedl Daniel Espinosa, jehož nejzajímavějším momentem v blockbusterové kariéře je cliffhangerovský závěr sci-fi Život, o které se mimochodem v čase premiéry spekulovalo, že by mohlo jít o nepřiznaný prequel právě Venoma. To se nakonec nepotvrdilo, Espinosa se však nyní mohl ukázat ve světě, který Venom a jeho úspěch u diváků stvořili. Nenechte si ale nic nabulíkovat, tady totiž není nic k vidění.

Marasmus se snaživým Letem

Espinosa nepřináší ke komiksovému stolu vůbec nic nového a jen vrší rutinní akční a dialogové pasáže na oltář totálního diváckého zmaru, jak mu káže zcela apatický scénář. V Morbiovi není jediný twist, jediná formální hříčka či překvapení, které by vás vytrhlo z letargie. Příběh o chorém doktorovi, který na sebe uvrhne prokletí a následně se snaží vykoupit, čímž stvoří svou vlastní nemesis, je tou nejhorší a v tomto případě i zcela nelogickou rutinou, kterou můžete v kině zažít. Výsledek je natolik rozbředlý a s přibývající stopáží iracionální, že film musel podstoupit celou řadu post-produkčních úprav, které stvořily filmovou variaci na Frankensteinovo monstrum. Film není v závěru ani schopný rozhodnout se, čím Morbius vlastně je. Zda hrdinou, antihrdinou, či čistokrevným padouchem. Pro jistotu tak zkombinuje všechny tři polohy, důsledkem čehož je i na poměry studia Sony nebývalý kinematografický potrat, který máte tu čest sledovat ve 105 minutách. Ty dávají pocítit věčnost i navzdory tomu, že se Jared Leto v hlavní roli kupodivu snaží a nespadá do campovité křeče kolegy Matta Smithe, jenž se očividně zapomněl na place Poslední noci v Soho a nikdo mu neřekl, že už nehraje v britské variaci na giallo. Úsměvné pokusy o romantickou, tragédií nasáknutou B-story už ale ani Leto neustojí.

Morbius je natolik velkým nepodarkem, že se ho zaleklo i samotné studio, které dovolilo novinářské projekce až den před oficiální premiérou, aby na veřejnost neunikly negativní reakce, jež by mohly poškodit potenciální tržby. Ostatně pro ty dělalo Sony první poslední, včetně lhaní divákům, co je v kinech čeká. Již minulý týden se na veřejnost začaly dostávat první dojmy od lidí, kteří měli možnost snímek vidět a informovali, že ve finálním filmu chybí nejen celá řada záběrů a dialogů, ale výrazně je omezen i prostor s velkou slávou oznámeného Michaela Keatona, vracejícího se jako zločinec Adrian Toomes alias Vulture. Dlouho se spekulovalo, že je Toomes variantou padoucha, kterého známe z filmu Spider-Man: Homecoming. Toomes je však stejnou osobou, jíž do světa Morbia přenese nalomení multivesmíru v závěru Spider-Mana: Bez domova. Toomes se následně spojí s Morbiem, což má vytvořit dojem budoucí týmovky Sinister Six, na které Sony lpí už od časů filmu The Amazing Spider-Man 2. Studioví hlavouni zde opět ignorují to, co dělá Marvel úspěšným. Cit pro postavy a alespoň elementární vnitřní logiku fungování fikčního světa.

Arogance Sony

Zatímco Toomes ve Spider-Man: Homecoming miluje svou rodinu a své loupeže dělá kvůli obživě manželky a dcery, v Morbiovi si na svou rodinu ani nevzpomene a multivesmírné cestování shodí hláškou o doufání v lepší vězeňskou stravu. Když se posléze spojí s Morbiem v potitulkové scéně, má dokonce stejný kostým jako v Homecomingu, aniž by se kdokoli zabýval tím, že tento oblek byl postaven na technologii z Avengers filmů a předně vesmírných Chitauri. Ani nemluvě o tom, že Morbius nemá v závěru filmu vnitřní motivaci s Toomesem spolupracovat. Celý konec tak působí jako výplod zmateného šílence, který ve snaze přivábit diváky na vějičku lepších filmů zcela vyhodil z okna jakoukoli soudnost. Jediné, co si tak Sony nyní zaslouží, je propadák u pokladen kin, který by snad studio na chvíli opět probudil. Zdá se totiž, že úspěch Venoma a Spider-Manů s Tomem Hollandem (ve spolupráci s Marvel Studios) totiž po dolarech toužícím hlavounům ze Sony opět zatemnil mysl a z jejich arogance je – stejně jako v minulosti – vytrhne jen kasovní pád z obláčku. Dopřejte jim ho.