Seriál The Last of Us se prvními díly již stihl zařadit mezi kandidáty na seriál roku. S postupujícím dějem se také dozvídáme, že zatímco z některých lidí udělala parazitická houba cordyceps jen hloupé zombíky, u jiných svůj potenciál rozvinula ještě víc. Co nejhoršího s lidským tělem dokáže?
9. 2. 2023 13:00 | ZajímavostiJak už ze seriálu víme, první případy nákazy houbou cordyceps byly zaznamenány v indonéské Jakartě 3. září 2003, přičemž v řádu týdnů pandemie ve světě lidí způsobila prakticky apokalypsu. Jak už jste si určitě vygooglovali, tahle houba v těle svého hostitele roste, ovládá jeho mozek a postupně celý organismus usmrtí, aby mohla dále šířit své spory.
Mutace této houby, která se však v The Last of Us přizpůsobila životu v lidském organismu, rovněž změnila způsob, jakým nakládá s hostitelem. Zatímco usmrtit mravence či jiný hmyz cordyceps dokáže zhruba za týden, v lidském těle dokáže přežívat i celé roky, přičemž neustále mění jeho vzhled, oslabuje či naopak zesiluje některé smysly, a nakonec používá stále živoucí organismus k šíření spor. V závislosti na tom, jak dlouho a v jakém prostředí nakažený člověk přežívá, se z něj může postupně stát jedna z až 7 různých druhů různých mutací:
První a nejčastější typ nakažených, kteří vznikají do dvou dnů od kontaktu s houbou. Charakterizuje je vysoká mobilita, agresivita a stádové chování. Jejich pokožka je bledá, často obsahuje jizvy a první náznaky ovládání cordycepsem a postupně jim řídnou a vypadávají vlasy. Jelikož cordyceps po ovládnutí mozku ihned napadá zrak, vidí tihle „zombíci“ z The Last of Us maličko hůř než zdraví lidé, avšak stále si uchovávají drtivou většinu lidských vlastností.
V období zhruba dvou týdnů až jednoho roku od nákazy se z vhodných hostitelů může začít vyvíjet nový druh nakaženého mutanta. Stalkeři již svým vzhledem připomínají lidi o dost méně, jejich zevnějšek zpravidla připomíná rozkládající se mrtvolu a pokožku mají na řadě míst posetou vyrůstajícími těly cordycepsu. Uchovávají si rychlost svých předchůdců, zpravidla již mají funkční jen jedno oko a disponují schopností základní echolokace, která jim umožňuje lépe detekovat pohyb oběti i bez zraku. Vykazují rovněž inteligentnější chování – umí se skrývat a svou oběť před útokem sledovat, což jim vysloužilo jejich název.
S clickery jsme se poprvé setkali hned v druhém díle při návštěvě muzea, a tak už pravděpodobně většina z vás ví, o koho jde. Clickeři jsou ikonickou třetí fází mutace lidského organismu houbou cordyceps, která v jejich těle úspěšně roste a expanduje již déle než rok. Vyznačují se nadlidskou silou, zcela již přišli o zrak i čich a místo očí a nosu mají ve tváři jen ústa s ostrými zuby a vyrůstající houbu připomínající explodující mozek. Chybějící zrak nahrazují perfektní schopností echolokace, při jejímž používání vydávají typický „klikající“ zvuk. Neloví-li zrovna oběť ve své bezprostřední blízkosti, mohou se chovat spíše pasivně.
Bloateři jsou čtvrtou fází mutace, která se řadí k nejnebezpečnějším, ale zároveň nejvzácnějším formám. Aby mohl bloater vzniknout, musí být pod vlivem cordycepsu ve vhodných podmínkách celé roky. Disponují mimořádně velkou silou a na jejich těle už téměř není poznat, že byli kdysi dávno lidmi. Jakékoli stopy po pokožce jsou pryč a místo ní celé jejich tělo pokrývá tvrdá vrstva houby, která plní roli brnění, což z nich dělá mutanty mimořádně odolné i proti střelným zbraním. Zároveň jsou extrémně agresivní. Váha jejich „brnění“ však způsobuje, že jde o poměrně pomalé, nemotorně se pohybující netvory, kteří již rovněž nemají tak dobrou schopnost echolokace jako clickeři.
Shambleři jsou považováni za alternativní mutaci lidského těla houbou cordyceps, která vzniká specificky v důsledku vystavení organismu nadměrnému množství vody. Zatímco v suchých podmínkách dochází k mutaci v Bloatery. Specialitou Shamlerů je schopnost vypouštět do svého okolí plynné kyseliny s cílem usmrtit své oběti. Jejich standardní mobilita je spíš slabší a preferují chůzi. V případě vyprovokování jsou však schopni i běhu, přičemž z těla automaticky vypouštějí nebezpečné spory cordycepsu.
Raritní a zvláštně vypadající superorganismus cordycepsu, jež vniká spojením stalkerů, clickerů a bloaterů pomocí houby do jediného těla. Rat King je nejnebezpečnější a nejsilnější známou formou lidského organismu nakaženého cordycepsem. Díky tomu dokáže absorbovat nepředstavitelné množství poškození, zatímco jeho síla mu umožňuje v okamžiku likvidovat celá patra budov či bez větších obtíží procházet zdmi. Jeho původem má být skupinka nakažených, jež byla uvězněna v místnosti s tak vysokou koncentrací spor, že růst parazitické houby postupně způsobil propojení všech těl v jedno. Rat King disponuje všemi vlastnostmi předchozích pěti fází mutantů.
Existuje ještě jedna fáze mutace, které je cordyceps schopen. V případě, že infikovaný člověk zemře, dokáže houba vyrůst mimo tělo a začít po zemi i v podzemí šířit své podhoubí. Tato na první pohled neviditelná síť spolu napříč celou svou délkou následně dokáže komunikovat. Pokud s ní oběť přijde do kontaktu (dotkne se jí, nebo na ni například stoupne), dokáže o tom informovat infikované v nejbližším okolí a donutit je k útoku na tuto oběť.
Zdroj: Autorský text / Fandom
Loňský rok byl na úspěšné televizní adaptace fanoušky milovaných děl vcelku skoupý. Zatímco Pán prstenů: Prsteny moci či Zaklínač: Pokrevní pouto si vzhledem ke svým názvům škrábli o dno zklamání, spravit chuť jsme si mohli jen na pár výjimkách typu Rod draka. Letošní rok však začíná mnohem lépe.
James Cameron po 13 letech od prvního Avatara znovu drtí kina a v plánu má hned několik dalších pokračování. Cameronův úspěch je přitom do velké míry postaven na technologické revoluci, kterou je dlouhé roky posedlý a dokáže ji kreativně dokonale vytěžit. Aby ale mohl vzniknout „fenomén Cameron“, museli mu jiní položit pevné základy.
Před týdnem otřásla filmovým světem zpráva o tom, že se snad už nikdy nedočkáme Gal Gadot jako Wonder Woman. Nakonec se ale ukazuje, že amazonská princezna má v budoucím DCU budoucnost, ovšem bez režisérky Patty Jenkins. Představme si tuto tvůrkyni, kterou mnozí označují za noční můru Hollywoodu.
Už ve středu 14. prosince uvidí první běžní diváci druhý film ze série Avatar s podtitulem The Way of the Water. Ačkoli recenze mluví o mistrovském díle režiséra Jamese Camerona, publikum stále čeká těžké rozhodování, na kterou verzi vyrazit. Sám Cameron totiž doporučuje variantu, kterou v tuzemských kinech nenajdete.