© HBO Max

5 důvodů, proč není The Last of Us stejný propadák jako Zaklínač a Pán prstenů

Loňský rok byl na úspěšné televizní adaptace fanoušky milovaných děl vcelku skoupý. Zatímco Pán prstenů: Prsteny moci či Zaklínač: Pokrevní pouto si vzhledem ke svým názvům škrábli o dno zklamání, spravit chuť jsme si mohli jen na pár výjimkách typu Rod draka. Letošní rok však začíná mnohem lépe.

1. 2. 2023 11:30 | Zajímavosti

Za hodnocení, které již po premiéře druhého dílu ambiciózně sahá k těm nejvyšším příčkám, seriál vděčí několika zásadním, ale popravdě vcelku logickým aspektům. A zklamaným fanouškům Pána prstenů nebo Zaklínače nezbývá než doufat, že se lidé z Netflixu a Amazonu pozorně dívají a píší si poznámky. HBO jim totiž v soutěží o největší potěšení fandom publika opět s přehledem vypaluje rybník a tady je 5 hlavních důvodů, proč se tak děje.

1. Respekt k původním tvůrcům

Programátor Neil Druckmann, který v herním studiu Naughty Dog pracoval na kultovní sérii Uncharted i The Last of Us, nebyl a není při tvorbě seriálu jen nějakým poradcem. Režisér a scenárista Craig Mazin (Černobyl) si jej posadil vedle sebe při tvorbě scénáře i režírování a je více než zjevné, že mu 100% naslouchá a jeho názory maximálně respektuje. Zde by každá výborná adaptace měla ostatně začínat. Pokud vás původní materiál a skutečné záměry jeho tvůrců příliš neberou, bylo by asi lepší vytvořit si vlastní originální příběh a nepokoušet se otáčet vzhůru nohama něco, co perfektně funguje.

2. Žádný experimentální scénář

The Last of Us se místy své herní předloze podobá až tak moc, že jde ve skutečnosti ve světě seriálových adaptací o nesmírně svěží vítr. Nečeká na vás žádné překvapení v podobě nesmyslně se chovajících postav, které vůbec nekoresponduje s jejich milovanými předlohami. Dokonce zatím nebojujeme ani s žádným dramatem okolo pohlaví a pigmentu, z čehož už se u téměř každé větší fantasy či sci-fi premiéry rovněž stal takový evergreen. Změny oproti hernímu ději tady samozřejmě jsou, ale žádná zatím nepřekročila kosmetickou bariéru, která by narušila jádro samotného děje. Všechno zkrátka až podezřele dobře funguje a je sakra škoda, že už takový pocit dnes při sledování sám o sobě působí jako velké plus, protože bohužel není standardem.

3. Totální oddanost detailům

© HBO Max

Milovníci Černobylu budou mít u The Last of Us pocit, že je starý známý Craig Mazin opět chytá za ruku a vede vstříc další katastrofě plné lidského utrpení a zmaru. Ale zároveň opět plné geniálně promyšlených a cool detailů, které až neuvěřitelně věrně napodobují nejen známá prostředí, ale dokonce i dialogy z herní předlohy. A nechybí samozřejmě ani easter eggy. Jeden za všechny bez spoilování – fanoušci zmíněného Uncharted by se měli znovu pozorně podívat na zapalovač Tess z konce druhého dílu, možná jim bude povědomý. Mimochodem, loňské zfilmování Uncharted selhalo z velké části rovněž na tom, že tvůrci se prostě odmítli držet předlohy a řadu věcí si změnili po svém. Výsledkem byla jakási nevydařená napodobenina Indiana Jonese.

4. Ověření herci

Tuhle chybu dělají streamovací služby při adaptacích velkých hitů jako na běžícím páse. Podezřívám je, že se snaží napodobovat Hru o trůny v domnění, že na začátku za neznámé tváře v obsazení aspoň ušetří a až z nich budou globální hvězdy, bude už vlastně jedno, jak dobře hrají. Jenže to asi zapomínají, že i Hru o trůny v klíčových prvních řadách táhly herecké těžké váhy jako Sean Bean, Lena Headey či Charles Dance. A že Kit Harington ani Emilia Clarke v těch stejných úvodních řadách nebyli bůh ví jak úžasní.

HBO ale tuto školáckou chybu zpravidla nedělá, a i tady sází na absolutní jistotu. Pedro Pascal (Hra o trůny, Mandalorian) je totální trefa do černého, jeho parťačka Anna Torv si nás získala už v Hranicích nemožného nebo Mindhunterovi a zrovna s Bellou Ramsey (Hra o trůny, Hilda) nemám vůbec žádný problém. Navzdory vedlejší roli na sebe důsledně upozornila už v onom GoT a v posledních letech očividně dál herecky zraje.

5. Stabilní základ a jasná adaptace

© HBO Max

Nevím jak vy, ale mně osobně vždy rozčilují ty ambiciózní proklamace tvůrců očekávaných seriálových megahitů ještě před tím, než vám vůbec naservírují úvodní znělku prvního dílu. Tihle plánují natočit aspoň 7 řad tohohle, támhle zase ještě nemají ani postprodukci první řady, ale už teď vědí, že budou minimálně 4 řady, dva spinoffy a navrch ještě animák. Celé to ale zavání spíš arogancí (a chamtivostí) než ambicemi vytvořit opravdu něco mimořádného. No a když se pak takový megahit sesype hned na začátku, stejně všechny ty úžasné plány letí do koše.

The Last of Us zatím vypadá i v tomhle na pravý opak. Nic není ponecháno náhodě, tvůrci jdou ve snaze porozumět předloze až na dřeň, přičemž očividně nešetřili na scénáři, režii, hercích ani kulisách a CGI. Výsledkem může být hit letošního roku, pomocí něhož Craig Mazin po Černobylu již podruhé v řadě posune žánr televizního seriálu zase o kus dále na evolučním žebříčku. A na ten se bude navazovat mnohem snáze, než když jste v situaci, kdy musíte ústřední postavu celého příběhu od základů přepsat, nebo pro ni nedej bože hledat nového herce. Navíc se od začátku pracuje s tím, že seriál bude mít jen tolik řad, kolik je děje v samotných hrách. Žádné zbytečné odbočky a výplně. Prostě přímá adaptace a hotovo.

Zdroj: Autorský text