© TMDB
Filmový festival v Torontu definitivně skončil a znám je díky tomu první žhavý kandidát na letošního Oscara. A my jsme to věděli s předstihem!
18. 9. 2018 0:00 | Filmové novinky 18. 9. 2018 0:00 | Filmové novinkyVyspělý filmový festival poznáte tak, že se nemusí bát svěřit nejdůležitější festivalovou cenu do rukou obyčejných diváků, neboť ví, že dokáží vybrat správně. Zatímco v Karlových Varech patří cena diváků deníku Právo mezi marginální ceny, přičemž publikum je schopné i jako nejlepší film festivalu zvolit 30 let starého Rain Mana (skvělý film, ale v soutěži nemá co dělat), v Torontu cena diváků pravidelně předurčuje prvního velkého favorita oscarové sezóny. A tentokrát nám torontští cinefilové udělali nesmírnou radost!
© TMDB
People's Choice Award totiž vyhrálo antirasistické drama a univerzální pocitovka o přátelství Green Book, kterou jsme s v našem Torontském deníku #10 označili za jeden z nejzásadnějších filmů roku a rozplývali jsme se o něm i hodně dlouho v jednom z festivalových videí. Viggo Mortensen a Mahershala Ali si zde zahráli italského vyhazovače a černošského pianistu, kteří se v 60. letech společně vydávají na dvouměsíční štaci po americkém jihu, aby v sobě objevili sílu přátelství a skrze film poukázali na stupiditu rasismu. Film podle skutečné události zrežíroval Peter Farrelly (Blbý a blbější) a vtiskl mu naprosto kouzelnou atmosféru dobové Ameriky, přičemž dokonale smíchal humor, drama a perfektní herec v hlavních rolích. Film aktuálně stále nemá stanovenou českou premiéru, to se však pravděpodobně brzy změní.
© TMDB
Protože 9 z 10 posledních cen na festivalu hrálo zásadní roli v predikcích oscarových vítězů. Kromě zapomenutého francouzského dramatu A co teď? z roku 2011, který se nijak dále neprosadil diváci na festivalu zvolili jako vítěze například Milionáře z chatrče, Králova řeč, 12 let v řetězech a v loňském roce... no ano, Tři billboardy kousek za Ebbingem, které nakonec uzmuly cenu za nejlepší herečku v hlavní roli (Frances McDormand) a nejlepšího herce ve vedlejší roli (Sam Rockwell). Kromě toho byl film nominovaný v dalších 5 kategoriích.
© TMDB
Kde by se mohl prosadit Green Book, jehož název odkazuje na zelenou knihu (duh!), v níž byly označeny hotely, které byly v jižanské americké pro afroameričany bezpečné? Bezpochyby v hereckých kategoriích mužů, v nejlepším filmu, nejlepším scénaři a možná i režii. Ne že by musel ve všech zákonitě vyhrát. Nějaká ta soška však pravděpodobně padne. Mezi oscarové kandidáty se pak zařadily další dva filmy. Podle očekávání je jedním z nich romantické drama If Beale Street Could Talk od režiséra Barryho Jenkinse (oscarový Moonlight) a druhým pak netflixovská produkce Alfonsa Cuaróna ROMA, která dokázala příběhem o mexické rodině řešící problémy jednoho roku života navzdory dlouhé stopáži, černobílé barvě a místy velmi pomalému tempu. Především divácké ceny pro ROMA a If Beale Street Could Talk poukazují na vyspělost torontského publika, jež dokáže zhlédnout a ocenit hladivou lidskou dramedii jako Green Book a zároveň si užít i lyričtější, artovější a méně divácké filmy. Tleskám!
© TMDB
Překvapivé nicméně je, že se na prvních třech pozicích v divácké ceně neobjevil favorit Zrodila se hvězda. Ne že by to mělo filmu ublížit v případných oscarových nadějích. Diváci ale možná upřednostnili originální příběhy před „pouhým“, leč skvěle zpracovaným remakem. Kdybych se měl navíc hlouběji zamýšlet nad důvody přehlédnutí debutu Bradleyho Coopera, řekl bych, že podíl na neumístění Zrodila se hvězda může být fakt, že film vypráví o problémech dvou bílých, dobře zajištěných lidí, kteří řeší „first world problems“ jako opíjení se drahým alkoholem, šňupání kokainu a utrpení hvězd pod tlakem médií, producentů a fanoušků. Multikulturní Toronto zjevně vyzvedlo spíše filmy řešící téma minorit. Ať už té afroamerické či mexické, z nichž obě mají v kanadském městě své výrazné zastoupení.
© TMDB
Festival rovněž vyhlašuje diváckou cenu v kategorii Midnight Madness (Půlnoční běs), která se zaměřuje primárně na horory či akční filmy. Letos zde byl kupříkladu uvedený nový Predátor, jehož bídné kvality však logicky nezavdávaly šance na vítězství. Místo toho uspěla indická mlátička The Man Who Feels No Pain, která vypráví o muži, který... necítí bolest. A díky tomu se rozhodne, že v turnaji kumite seřeže 100 dalších borců. Film je plný popkulturních referencí, obsahuje akční scény jako z filmů Stephena Chow a podle ohlasů patří mezi nejzábavnější filmy roku. Druhé místo v kategorii obsadil nový Halloween, jenž zatím sbírá lehce nadprůměrné recenze. A třetí příčku obsadil akčňák Assassination Nation o čtyřech dívkách, na něž se po prozrazení tajných informací pořádá „hon na čarodějnice“. O Assassination Nation jsem během festivalu slušel nadšené i zklamané ohlasy, předpokládám tedy, že bude hodně záležet na individuálním vkusu. Filmy z Midnight Madness každopádně oscarové šance nemají.
V divácky oceněných dokumentech by se však pár zástupců Oscarově prosadit mohlo. Vítězem se stal Free Solo, dokument o horolezci Alexi Honnoldovi, který se rozhodl vylézt na útes El Capitan v Yosemitském národním parku bez jištění. Druhé místo obsadil dokument o #MeToo This Changes Everything (ano, to je ten dokument, místo kterého jsme se šli s Annou raději najíst). A třetí místo získal snímek The Biggest Little Farm o páru žijícím v souznění s přírodou na americké farmě kousek od Los Angeles.
TIFF je pomalu za námi. Než se však vrhneme na vítěze oznámené samotným festivalem, pojďme se podívat, které filmy ukradly naše divácká srdce.
Na začátku listopadu se v pražském DOXu uskuteční první ročník Festivalu KINOLAB zabývající se pirátstvím a legálními možnostmi sdílení filmů na internetu. My budeme u toho také, potkáme se?
Filmový festival v Torontu se pomalu, ale jistě blíží ke svému konci. Opět nechápeme, jak to tak rychle uteklo, a začínáme bilancovat. Předtím, než vám představíme naše osobní žebříčky nejlepších filmů, zaměříme se na potenciální Oscarovky.
Předposlední novinářský den na TIFFu jsme se rozhodli spáchat sebevraždu a naordinovali si hned pětici filmů. Nakonec to ale dopadlo trochu jinak. A navzdory titulku za to nemůže Donald Trump.
