ČHOS

Ve filmové současnosti, vlivem všech aliančních mezikontinentálních smluv pro stále jednodušší tvorbu bezbariérových vztahů, se pomalu a neviditelně vytvořil nový společenský systém. I přes značné úsilí hrstky odpůrců se neustále posilující neoliberalismus transformuje do jiných podob se stejným základem skrytých elit. Bují v místech, na kterých by se svou dřívější rétorikou neměl naději k úspěchu. Jeho neviditelná ruka se podřizuje požadavkům mladších generací, které už svůj život nechtějí utápět v kariérním růstu, nýbrž si stylově užívat eskapistický, nikoho nevykořisťující život. Bez předpokládaných nepokojů na nárok mladé a divoké generace (která už ze samé podstaty společenského uspořádání nikdy nevyhraje) k moci, je jejich nepoznaný nepřítel vždy o krok napřed. Bohužel, na vítězi nikdy příliš nezáleží, vzhledem k tomu, že společenské změny přicházejí po malých krůčcích a v malých dávkách. Válka se vede v jen kuloárech a výsledek bude pokaždé týž, jen nově bez ztráty na životech. Společnost je harmonická. S vynaložením obrovského, přeplaceného, obnosu financí se podařilo sloučením vytvořit bezbariérový, harmonický a emancipovaný prostor na všech kontinentech. Označení hranic na mapě už je jen pozůstatkem společné historie a hranicí jiné gastronomické chutě. Co se ale potom stane s onou hrstkou vzbouřenců, kteří by se aktivně vymezovali v jakékoli době za kteréhokoli systému (0,002% stálého disentu v populaci), jak by se chovali v harmonickém prostředí? Je možné, že by svou sílu vložili do partikulárního hájení práv svých sousedů, či by se s vypětím všech sil stali oportunisty a nebo by se snažili pojmenovat nepřítele. Pokusili by se o organizování sil a dopředu opomenutého, ale jasného vyjádření nesouhlasu. « méně