Překupníkem proti své vůli

Pan Miroslav Řehoř, opravář televizorů z Multiservisu,je dobrák od kosti, člověk, jenž díky své beránčí povaze, důvěřivosti, ochotě kdykoli pomoci bližnímu, je všeobecně ctěn a oblíben. Vzorný manžel a otec, pozorný partner, jemuž neunikne sebemenší nedostatek v domácnosti - tu potěší ženu nákupem úzkoprofilového patnáct centimetrů dlouhého zipu, tu zas přispěchá s novým válečkem na nudle - zkrátka, osoba přičinlivá, poctivá a dobrosrdečná, "člověk, jen ho zafasovat do zlata," říká paní Řehořová ( pokud ovšem Řehoř svou ochotu nepřežene, jako tehdy, když daroval Jiřině jedinou paličku na maso, manželčin výrok zní pak asi takhle: " Kolikrát já se musím zapřít, aby si taťka mohl dovolit ten přepych být hodnej člověk..."). Lidé jako Řehoř působí jako magnet přitahující osoby založené přímo opačně. Jen vedle dobráků může utěšeně vzkvétat živnost podvodníků. Ani Řehoře nemine toto poznání. Ke svému štěstí však patří k typu oněch dobráků, kteří na sobě, jak se říká, nechají dlouho štípat dříví, když se však přesvědčí o nekalém úmyslu, pak běda, jejich dřívější laskavost se mění v nejtvrdší přísnost, bezbřehá dobrotivost se zahrocuje v jasnou cílevědomost. « méně