4. ledna Netflix představil další ze svých seriálových novinek, která tentokrát vznikla ve spolupráci s britskou BBC. Dracula je moderním zpracováním klasiky od Brama Stokera, v níž tvůrci moderní verze Sherlocka Holmese dokázali, že i zaprášená literatura může být svěží.
8. 1. 2020 12:00 | Recenze 8. 1. 2020 12:00 | RecenzeZima je tím nejhorším ročním obdobím, v současné seriálové sezóně nám ale na Netflixu nadělila dvě opravdové pecky. Po putování s vědmákem Geraltem se totiž velice povedlo i miliónté zpracování Stokerova románu Drákula. Třídílné dílko z pera osvědčeného dua Gatiss/Moffat, jež nám přineslo už vydařeného Sherlocka, se od svých předchůdců v mnohém liší a snaží se už tolikrát vytěženou upíří látku trochu inovovat. A nutno říct, že se mu to setsakra daří. Byť tedy masky občas vypadají jako nepovedený kostým na Halloween a některé herecké výkony jsou příšerné, ve výsledku jsme dostali po letech řádný upíří kousek. Hlavní hrdina v podání dánského démona Claese Banga nám připomíná, jak kdysi v roli zářil Christopher Lee a velmi dobrý výkon vedle něj podala i Dolly Wells coby řádová sestra Agáta. Velice se povedl i výběr lokací, ono totiž představit si Drákulu mimo Oravský zámok, to jde velmi těžce. Každá ze tří epizod navíc sleduje ústředního protagonistu v jiném rozpoložení a všechny úspěšně mapují jeho cestu k poznání. Celkově vzato je Drákula ještě o něco výše, než Zaklínač, proto doufejme, že se Gatiss s Moffatem příště pokusí oživit nějaké další klasické hororové dílo. Viktor Frankenstein čeká.
Já pláč tradicionalistů chápu. Když se řekne Dracula od Brama Stokera, většina z nás si představí strašidelný zámek, Renfielda, setkání s Jonathanem Harkerem, přejezd na Demeteru, vraždění ve viktoriánském Londýně a souboj s Abrahamem Van Helsingem. A ono si tvůrčí duo Moffat/Gatiss řadu věcí dovolilo úplně odstřihnout, anebo si dokonce hrát s časem, kdy se seriál odehrává! Sprostota! Věrní milovníci transylvánského krvesaje budou jistě spokojení primárně s první epizodou, která je předloze nejvěrnější a nabízí přesně to, co od Draculy čekáte. Temná zákoutí, mrtvoly, charismatického padoucha a lezení po stěnách mrazivého hradu. Už od druhé epizody, která přichází hned se dvěma parádními twisty, je však jasné, že Moffat s Gatissem se nechtějí jen věrně držet předlohy a být stopadesátou adaptací, která jen otiskne, co bylo již napsáno. Osobně jsem si užil jak první nostalgicky pomrkávající epizodu, tak epizodu číslo dvě, ve které Dracula rozjíždí hrátky s posádkou lodi, která marně pátrá po vrahovi, jehož všichni známe. Až třetí díl mě ale přesvědčil, že tahle minisérie měla smysl a přidává prvky, díky nimž je Dracula relevantní. Baví mě zamýšlení se nad jeho strachem ze smrtelnosti, pábení nihilistických pipin (to je ironie!) i mladistvé provedení třetího aktu Stokerovy knížky. Claes Bang je navíc naprostý démon, který v sobě kombinuje hlavně Garyho Oldmana s Belou Lugosim a přidává si takovou porci černého humoru, že mu nelze odolat. A co potom jeho nová nemesis z klanu Van Helsingů, jež je stejnou měrou fascinovanou fanynkou jako bojovnicí. Lahůdka. Byť možná ne pro každého.
68 %Seriálová událost konce roku je za námi a Zaklínač Geralt z Rivie v nás nechal pořádně krvavou stopu. Řezník z Blavikenu totiž překonal očekávání a redakční mudrcové se museli shodnout, že tuhle fantasy pecku musíte vidět.
Devátá epizoda Hvězdných válek je za humny a netrpělivě ji očekávají dva typy fanoušků. Ti, co se na nový film těší a ti, kteří se jej hrozí. Je ale důvod se bát? Byl Poslední z Jediů tak hrozný film, jak někteří tvrdí? Našli jsme sedm důvodů, proč mít Posledního z Jediů spíš v oblibě.
Jedno manželství, jeden pár, jedno dítě, jeden rozvod. Recept na instantní (pod)zimní depresi nebo upřímná sonda do tajů manželství? Přinášíme recenzi z Londýnského filmového festivalu.
Scorsese, De Niro, Pesci, Pacino. Projekt The Irishman, na který se čekalo více než dekádu, letos konečně dorazí do kin a především na Netflix a do vašich obýváků. Přinášíme recenzi z mezinárodní premiéry na Londýnském filmovém festivalu.