Talentovaný synáček Davida Bowieho, Duncan Jones, se po rozpačité adaptaci legendárního Warcraftu vrací k domovskému žánru hardcore sci-fi. Navázat kvalitou na uhrančivý debut Moon či inteligentní mainstream Zdrojový kód se mu ovšem vůbec nedaří.
26. 2. 2018 0:00 | Tipy na film 26. 2. 2018 0:00 | Tipy na filmBerlín, polovina 21. století. Němý barman pátrá po zmizelé přítelkyni a zaplete se do podivných spletenců a záhad, které skrývá město plné zločinu. Hrají: Alexander Skarsgard, Justin Theroux, Paul Rudd, Sam Rockwell, Florence Kasumba, Noel Clarke, Daniel Fathers, Kirsten Block, Alexander Yassin
55 %
Originální filmy distribuované či přímo produkované Netflixem se pomalu stávají ekvivalentem filmového zklamání. Stačí zavzpomínat na nevyužitý potenciál Ayerova Bright, neuspokojivý Cloverfield Paradox a nyní bohužel i na novinku Duncana Jonese, kterou kutil více než dekádu.
Nemá cenu chodit okolo horké kaše. Na to, kolik času Jones příběhu o němém Amišovi Leovi (po Tarzanovi opět dokonale matný Alexander Skarsgard) ve futuristickém Berlíně věnoval, je výsledek ukrutným zklamáním pro každého, kdo čekal hutný a provázaný filmový příběh v kulisách podobných Blade Runnerovi. Na ty sice dojde, podobně jako zbytek filmu ale působí dost lacině a v rámci filmového celku dokonce nekonzistentně.
Jones hned na úvod ohromí krásnými celky Berlína budoucnosti, jenž je neony prosvícenou megalopolí, v níž jsou špína a lidská tíseň na denním pořádku. Jenže uplyne pár minut a všechna vznášedla, drony roznášející jídlo a vlastně i špinavé ulice jsou pryč. Jonesovi jako by velmi rychle docházely finance, a tak podstatnou část filmu uzavírá do skromných interiérů, za jejichž okny je očividně zelené pozadí, na které se následně klíčovala omamná neonová pozadí.
Nepůsobí to organicky, nepůsobí to uvěřitelně a co je nejhorší, nepůsobí to ani trochu zajímavě. Představte si Berlín, kdyby ho zcela pohltil rozklad dnešního Kreuzbergu a na každé budově bylo zhruba desetkrát víc neonových nápisů, digitálních obrazovek, případně objednávkových sloupků z McDonalda. Že se nudíte? A to jsem ještě nezačal o příběhu.
Ten totiž téměř neexistuje. Synopse sice mluví o unesené přítelkyni němého hrdiny, jenž se vydává po její stopě, kdy mu do cesty přijdou i dva obchodníci s tělesnými orgány. Jenže co už na papíře působí poněkud béčkově á la futuristický noir s prvky Repo Mana, to se pod Jonesovou taktovkou na obrazovce zhruba po půlhodině rozpadá.
Jones stále umí vizuální hru beze slov, kdy hravě vyprofiluje vztah ústředního páru a motivace filmových „padouchů“. Stejně tak dokáže čas od času přijít se zábavným vizuálním nápadem, či hezkým filmovým momentem. Jenže podobně jako ve Warcraftu nedokáže udržet celek, který je nesourodým mišmašem motivů, dějově vyprahlých zápletek a postav, které jsou mdlé a nikam se neposouvají.
Mít hlavního hrdinu němého Amiše, který si kvůli víře nerozumí s technologiemi, je bezpochyby zajímavý výchozí bod. Jones ho ale neumí nijak využít. Což si možná sám uvědomuje, neboť Leovo pátrání je po polovině filmu podivně odstrčené na vedlejší kolej a otěže přebírá duo frustrovaných úchyláků Paul Rudd a Justina Theroux. Ani z nich však nic kloudného nevypadne a s rostoucí stopáží je čím dál patrnější, že Jones ve scénáři nezvládl jednotlivé linie logicky a systematicky provázat.
Mute působí dojmem dvou filmů v jednom, přičemž ani jedna část samostatně nešlape, což vede k zcela rozpadlému celku, který jednoduše nudí. Ono taky co má vlastně bavit, když jsou postavy mizerně vykreslené, nesnesitelně nesympatické a jejich nejvýraznějším aktem za celý film je probodnutí něčího hrdla či mlácení vyřezávaným kusem klacku jako z Pelíšků.
Přiznám se, že tomu nerozumím. Nedává mi smysl, jak mohl talentovaný Jones natočil po tolika letech příprav film, který si očividně neumí ujasnit o čem chce být a jakým způsobem to chce sdělovat. K čemu je pointa, že je celý film o rodičovství, když k onomu momentu zbytek filmu nesměřuje a režisér ho navíc musí povědět divákovi přímo do obličeje? Kouzlo sci-fi tkví v diváckém zamyšlení nad prezentovaným tématem. Mute je ovšem vyprázdněnou žánrovou skořápkou, za jejíž levně vyhlížející fazónou se neskrývá vůbec nic.
HODNOCENÍ: 30%
12 zobrazení 9 se líbíNevíte, co si o víkendu pustit? Máme tu pro vás další dávku tipů, na své si přijdou fandové sci-fi, kriminálních seriálů, dětských filmů, českých dramat i drsných vězeňských rubaček. A jako perličku jeden seriál, ze kterého se nám klube překvapení roku.
Zimní olympijské hry v jihokorejském Pchjongčchangu právě vrcholí a to je ten nejlepší čas se nechat sportovní horečkou dokonale pohltit. A to nejlépe díky sportovním filmům, které se alespoň částečně během zimní olympiády odehrávají. Moc jich není, ale každý z nich se velmi povedl. Jeden z nich, Já, Tonya, uvidíte v kinech už příští týden.
Netflix za poslední dva týdny přidal méně nových filmů než jsme zvyklí, ale většinou se jednalo o zajímavé pecky či původní tvorbu. S některými jsme vás už seznámili, teď vše shrnujeme do jednoho přehledného článku. Na své si přijdou hlavně děti, příznivci romantiky, ale také nadšenci do sci-fi či hororů.
Dnes večer startuje na českém HBO nová sezóna populární show Last Week Tonight. Její moderátor, John Oliver, v ní bude odborně ale zároveň vtipně a poutavě glosovat aktuální témata. Tak jak to umí jen on a jak se během těch pěti let tento čím dál tím populárnější moderátor zapsal. Mrkli jsme na jeho nejlepší momenty, které si můžete dát na rozehřátí před startem nové sezóny.